Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

iDNES.cz / Zprávy

  • Úterý 2. září 2014. Adéla

Z Libavé mířily na Evropu jaderné střely, tvrdí po letech zkoumání historik

  9:30
Sovětská armáda měla ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku rozmístěné jaderné hlavice. Tvrdí to vojenský historik Martin Vaňourek, který zkoumal zdejší vojenské stavby. O přítomnosti jaderných zbraní v libavských lesích podle něj existují zřetelné důkazy.

Granit, který sloužil jako úkryt pro mobilní odpalovací rampy. | foto: Petr Janeček, MAFRA

O přítomnosti raket s jadernými hlavicemi spekuluje dlouhá léta. Bádání vojenského historika Martina Vaňourka ale dokládá, že sovětská armáda do vojenského prostoru Libavá nedaleko Olomouce nejničivější zbraně skutečně přivezla.

Podle historika o tom svědčí typ jednotky vyslané ze Sovětského svazu, přítomnost speciálních staveb, ale také obří hromosvody v lese. Vaňourek odhaduje, že zbraně vydržely u Libavé nejspíš pět let.

Sklad, který podle historika sloužil k ukládání jaderných hlavic.

Sklad, který podle historika sloužil k ukládání jaderných hlavic.

Velitelství raketové jednotky.

Bunkr, v němž sídlilo velitelství sovětské raketové jednotky.

Po dlouhodobém průzkumu je Vaňourek přesvědčený, že stavby skutečně byly naplněné nebezpečným arzenálem. "122. raketová brigáda by nebyla vyslána do střední Evropy bez jaderných hlavic. Napovídá tomu také technické zabezpečení základen," řekl historik.

Za třetí plot nikdo nesměl

V té době bylo mezi SSSR a USA velké napětí a obě mocnosti si dokazovaly, kdo s koho.

"Když se Sověti rozhodli zřídit ve vojenském prostoru Libavá raketové základny, Češi pro ně udělali přístupové cesty, zemní práce - a to bylo všechno. Rusové postavili ploty a za ten třetí plot už nikdo nesměl. Tam potom stavěli základny," popsal šéf vojenského újezdu Libavá plukovník Josef Dřímal.

Sověti přišli do Libavé krátce poté, kdy spolu s dalšími vojsky Varšavské smlouvy obsadili v roce 1968 Československo. "Prostor patřící dosud Československé lidové armádě se rozdělil a část připadla Sovětům," sdělil vojenský historik Martin Vaňourek.

Sklad naváděcích raket na nosičích.

Sklad naváděcích raket na nosičích.

Právě v sovětské zóně vznikly později pod nejpřísnějším utajením základny schopné odpálit jaderné rakety na západní Evropu.

"Na Štědrý den v roce 1983 obsadili kasárna Jaslo v Hranicích na Moravě uvolněná českými vojáky první příslušníci sovětské 122. raketové brigády," řekl Vaňourek, který podrobně zmapoval atomovou historii Libavé.

Sověti na Libavé vystavěli 3 palebná postavení

Právě v Hranicích měla brigáda své velení. Postupně vybudovala tři palebná postavení: Stará Voda, Přáslavice a Zelený kříž.

"Umístění jaderných zbraní na Libavé bylo reakcí na rozmístění téměř šesti set jaderných střel na území států NATO v Evropě. V té době už měl ale Sovětský svaz nad USA strategický nukleární náskok," uvedl Vaňourek.

Sklad, který podle historika sloužil k ukládání jaderných hlavic.

Sklad, který podle historika sloužil k ukládání jaderných hlavic.

Jak raketové základny ve vojenském prostoru Libavá vypadaly? Historik Vaňourek je probádal už několikrát. Také proto směřuje z auta odstaveného kvůli sněhu neomylně k základně Stará Voda. Za lesíkem se objeví temný půlkulatý otvor.

"Tohle je takzvaný granit, který sloužil jako úkryt pro mobilní odpalovací rampy," vysvětlil Vaňourek. Stavby jsou dlouhé 35 metrů, průjezdná šířka činí 4,20 metru. Všechny tři základy na Libavé měly po šesti "granitech", vždy dva souměrně vedle sebe. Mezi nimi bylo místo pro jeřáb.

Obří hromosvody jako důkaz

Každá základna měla své skladiště jaderných hlavic. Ta byla vybavena čtyřmi obřími, patnáctimetrovými hromosvody. Většina z nich rovněž zmizela ve šrotu.

"Hromosvody byly velmi důležité, protože při zásahu skladiště bleskem mohlo dojít k samovolné aktivaci hlavice. To je další z důkazů, že tam jaderné hlavice byly," říká Vaňourek.

Sklad naváděcích raket na nosičích.

Sklad naváděcích raket na nosičích.

Když byl vyhlášen poplach, vozidla, na kterých byly rakety, vycouvala ven, portálový jeřáb ve skladišti naložil více než půl tuny vážící jaderné hlavice na jiné auto, které je přivezlo k dalšímu jeřábu. Ten hlavice přeložil na pohyblivé odpalovací zařízení.

"Poté se propojila hlavice s raketou, šlo o takzvané stykování. Odpalovací vozidlo nacouvalo na místo odpalu. Raketa už byla gyroskopicky zaměřena a mohl následovat odpal na předem určené místo," popsal historik.

Taková příprava trvala maximálně několik minut. Teoreticky tak mohlo z Libavé v jednom okamžiku vzlétnout 18 raket SS 12 s jadernými hlavicemi. Spoušť, kterou by způsobily, není radno ani domýšlet. Každá hlavice totiž měla účinnost 500 kilotun. Na Hirošimu a Nagasaki použili Američané nesrovnatelně slabší munici.

Hlavice zmizely v roce 1988

Historik zjistil, že v případě mobilizace měli Sověti také další variantu. Byli připraveni přesunout rakety a jadernou munici do západních Čech, odkud by zase mohly zasáhnout mnohem větší území na západě. "Pravděpodobně by šlo o Šumavu, nebo Doupovské vrchy," řekl Vaňourek.

Balistická raketa středního doletu 9K76 Temp-S.

Balistická raketa středního doletu 9K76 Temp-S na mobilním odpalovacím zařízení. Právě takovými byla vyzbrojena sovětská raketová jednotka na Libavé.

Naštěstí "jaderná" epizoda Libavé byla jen krátkodobá. Skončila odsunem raketové brigády v roce 1988.

"Byla to reakce na jednání a uzavření smlouvy mezi tehdejšími prezidenty USA a SSSR Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem o likvidaci raket středního a krátkého doletu ve Washingtonu. Poté bylo rozhodnuto o odsunu raketového vojska z Československa," řekl Vaňourek.

Odsun začal 25. února, poslední vojáci 122. raketové brigády včetně svého velitele Vjačeslava Granovského opustili Libavou 16. března 1988. Rakety z Libavé stejně jako z dalších míst byly zničeny koncem června v tehdejším Sovětském svazu.



Škoda Superb 2.0 TDI
Škoda Superb 2.0 TDI

r.v. 2010, naj. 135 240 km, diesel
359 999 Kč (s DPH)



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.