Bude-li počasí přát, můžeme se ještě předtím vydat k nedalekému rybníku. Pokud nebude lákat ke koupání, obejdeme ho k hrázi za poněkud ubouranou bývalou zotavovnu ROH Moskva, dříve hotel Wagner, odkud uvidíme panorama Jevan zrcadlící se ve vodní hladině.
Rybníků je na Jevanském potoce navlečeno jako korálků na niti, dohromady celkem sedm. Ve směru na Vyžlovku je to v tomto pořadí: Jevanský, Švýcar, Jan, Vyžlovský, Pařez, Louňovický a Požár.
Po červené značce se vydáme směrem na sever, do rozlehlých lesů Černokostelecka. Poblíž Vyžlovky a Bukoviny přetneme asfaltové silnice a zamíříme k chatové osadě. Na jejím pravém okraji je v polích půvabný kostelík svatého Martina. Původně románská stavba byla goticky a později barokně přestavěna, věž má dřevěné patro. Kolem kotelíka se rozkládala původní ves Kozojedy, která se dnes nachází o kus dál.
|
SPOJENÍ: Tam - busem Pražské integrované dopravy číslo 382, odjezd z konečné stanice metra A Skalka v 8.45, příjezd do Jevan v 9.39 hodin. Zpět - vlakem, odjezd z Českého Brodu v 16.21, příjezd na Masarykovo nádraží v 16.57 hodin. |
Kousek od soutoku potoků Šembery a Lázného si přece jen vyšlápneme do strmějšího kopce, kam vede žlutá značka. Odměnou za trochu úsilí při výstupu bude romantická zřícenina pravděpodobně dřevěného hrádku Šember z poloviny 14. století.
Zachovaly se však z něj jen špatně čitelné zbytky zdiva a hluboký příkop vytesaný ve skále. V turistických průvodcích i na informačních textech u mapy se konstatuje, že hrad zanikl v husitských válkách roku 1421. Ve skutečnosti jeho historie ještě pokračovala, protože v kronikách se uvádí existence hradu i v roce 1580, kdy patřil rodu Smiřických v černokosteleckém panství.
Také vznik hradu má různé varianty. Hrad zřejmě vystavěli cisterciáci z Klášterní Skalice. V doboých letopisech je udáván s názvem Schönberg. Nebyl by to správný hrad, kdyby se k němu nevázala pověst o pokladu. Buď si ho vzali cisterciáci, než jim husité vypálili nejen hrad, ale i klášter, nebo ho našel někdo jiný. Hledači pokladů v období romantického zájmu o hradní zříceniny v druhé polovině 19. století však na tomto místě neuspěli.
Seběhneme do údolí bublající Šembery, na lesní křižovatce značených cest si můžeme odpočinout a pak se vydáme dál po červené, jež kopíruje záhyby potoka, směrem k Tuchorazi. Od pomníku starostů na návsi dojdeme k pozoruhodné, historicky cenné tvrzi. Byla založena v 15. století a později přestavěna na zámek. Ten však nebyl obýván, takže se z něho začal odebírat kámen ke stavbě okolních jezů a hrází. Zachovala se jen věž, znamenité pozdně gotické dílo mistra Květoně z konce 15. století. Jeho jméno a pětilistá růže, znak pánů z Landštejna, jsou vtesány do nápisu nad vchodem. Obytná síň ve druhém patře má hvězdicovou žebrovou klenbu, jež je obdobou klenby svatováclavské kaple chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Protože památná věž nyní leží na soukromém pozemku, je nutné požádat majitele, aby umožnil vstup a prohlídku.
Naše stezka míří přes hráz Mlýnského rybníka, vede kolem rybníka Podviňáku, autokempinku a podél koupaliště k jižnímu okraji Českého Brodu.
Historie tohoto města je prastará. K ochraně brodu přes říčku Šemberu dal pražský biskup v polovině 12. století postavit tvrz, při níž vznikla osada, která byla za Arnošta z Pardubic povýšena na město. To se stalo roku 1347 městem královským.
Český Brod nepatří k místům, kam by směřovaly houfy turistů. Je to škoda, protože jeho městská památková zóna je pozoruhodná. Z opevnění postaveného ve 14. století se zachovala část hradeb a renezanční předhradí Kouřimské brány. Za zhlédnutí stojí kostel svatého Gotharda se vzácným rokokovým oltářem, novorenezanční muzeum a domy s barokními a empírovými prvky. Pod středem města byly objeveny rozsáhlé podzemní prostory. Na náměstí stojí mohutná socha husitského kněze a vojevůdce Prokopa Holého, který roku 1434 padl v bitvě u nedalekých Lipan. Pomník je dílem Karla Opatrného z roku 1910.
K nádraží je to odtud jen pár minut cesty. Osobní vlak na trati z Kolína do Prahy, který jezdí každou hodinu, nás za necelých čtyřicet minut dopraví na Masarykovo nádraží.
|
PŘÍŠTĚ PŘINESEME: Posázavskou stezkou do Kamenného Přívozu |
 Kolem chrámu svatého Martina se kdysi rozkládala původní obec Kozojedy. (13. července 2001) |
 Některé chaty a sruby v údolí potoka Šembery byly postaveny už ve dvacátých letech. (13. července 2001) |
 Renezanční předhradí Kouřimské brány patří k městské památkové zóně. (13. července 2001) |
 Z konce 16. století pochází stavba zvonice, která patří k českobrodskému kostelu svatého. (13. července 2001) |
 Městský znak na českobrodské Kouřimské bráně. (13. července 2001) |
