Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z hranic mizí závory, pomocníci pohraničníků plní muzea

  13:28aktualizováno  13:28
Po padesáti letech se hranice změnila k nepoznání. V pátek už bude otevřená. Málokdo by tak už dnes asi uhádl, k čemu pohraničníkům kdysi sloužila malá kožená schránka, do níž by se vešla jen štamprle slivovice...

Znak ČSSR za drátem | foto: Monika Tomášková

"Je to depešní schránka pro psy na obojek. Když byli pohraničníci v krizi a neměli spojení, tak v ní mohli poslat zprávu o pomoc," vysvětluje František Trávníček v expozici, která vzniká v bývalém areálu pohraniční stráže nedaleko Valtic.

Visí tu i uniforma posledního velitele 4. brigády Pohraniční stráže Znojmo, jež za minulého režimu hlídala hranici od Vratěnína až po soutok Moravy a Dyje. Mají tady i takový první československý mobil. Také se vešel do kapsy, ale volat se z něj odkudkoliv nedalo, musel se zapojit do krabičky, které visely na sloupech podél hranice.

Vyzbrojili je i sítí proti hmyzu
Státní hranici od roku 1951 hlídali i vojáci základní služby. Vojnu měli tvrdou, někdy nebezpečnou a v oblasti lužních lesů i dost nepříjemnou. Na jaře i v létě je tady na hlídkách dost otravovali komáři.

Ochrana proti komárům
 
Kvůli komárům se dokonce stala součástí výzbroje pohraniční stráže jakási moskytiéra, která jim měla před bodavým hmyzem ochránit alespoň obličej a horní část těla.
 
Odpuzovače hmyzu se už sice tehdy vyráběly, ale nebyly tak účinné jako některé dnešní repelenty.
 
A letecké postřiky lužních lesů při komáří kalamitě se začaly dělat až po pádu železné opony, tedy v době, kdy se už českorakouská hranice tak pečlivě nehlídala. Obzvlášť nepříjemná byla podle pamětníků služba v lužních lesích u soutoku Moravy s Dyjí. Přitom i v období, kdy se líhlo nejvíc komárů, v nich museli vydržet celý den. Taková hlídka byla utrpením i pro služební psy, a proto i jim psovodi nasazovali na hlavy podobné moskytiéry.
 
Na hranici s Rakouskem však bývalo ještě mnohem hůře. Hodně bouřlivé roky zažila hlavně v prvních letech po válce a několik jejích strážců tady padlo i při srážce s banderovci.

Brek se rozpadl v muzeu
Jmenoval se Brek, byl to německý ovčák a na česko-rakouské hranici se stal nejprve celebritou a pak na mnoho desetiletí i legendou.

Legendární pes Brek

Z dnešního pohledu ovšem spíš neslavnou. Sloužil u posádky v Poštorné a pomohl zadržet dvaašedesát lidí, kteří se pokusili překročit hranici. A to žádný jiný služební pes nedokázal. Podíl na tom měl ovšem i jeho psovod, kterého vyškolili v tehdejším Sovětském svazu.
 
Za své zásluhy při ochraně státních hranic ČSSR Brek na zvláštní rozkaz velitele Pohraniční stráže dožil ve veterinárním zařízení.
 
Skonal ve dvanácti letech a o tom, jak byl slavný, svědčí i to, že se pečlivě zaznamenala doba jeho smrti. Bylo to 1. listopadu 1961 v 9.37 hodin.

Pak Brekovi začal "druhý život". Stal se z něho muzejní exponát. Hlavně školáci však psího hrdinu postupně tak "ohladili", že se začal rozpadat, a v roce 1989 ho i z politických důvodů odklidili do depozitáře. Je tam stále, i když má odpadlé uši, ocas a zpuchřelou kůži na břiše.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Vody je méně. Zákaz odebírání vody platí také pro oblast u osady Pekla poblíž...
Potoky u Varů slábnou, vodohospodáři zakázali brát z nich vodu

Vodohospodáři z Povodí Ohře vyhlásili zákaz používat povrchovou vodu, která napájí zdroj pitné vody, přehradu ve Stanovicích. Lomnický potok i jeho přítoky...  celý článek

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.