Hladina řeky Dřevnice se drží ve Zlíně na pouhých jednadvaceti centimetrech. A co z toho plyne? Pro lidi celkem nic závažného. Hůře jsou na tom ryby. „Při takto nízkém stavu vody mají ryby výrazně ztížené životní podmínky. Proto se zdržují více u splavů, kde je voda hluboká, a navíc je okysličována,“ řekl vedoucí oddělení vodního hospodářství zlínského magistrátu Petr Kupský.
Podle něj je zatím naštěstí kvalita vody dobrá, o čemž svědčí výskyt druhů ryb, které jsou háklivé na jakékoliv znečištění. Zkázu by mohl paradoxně přinést přívalový déšť, který by vyplavil splašky z kanalizace do řeky. Tato situace už nastala v červnu. Ve Dřevnici zahynuly stovky ryb.
Vydejte se v těchto vedrech do lesů, a nebude to příjemný pohled. „Jako v roce 1947,“ naříkají lesní hospodáři, třebaže tou dobou ještě nebyli na světě. Ve vyprávění pamětníků ale vidí dokonalou paralelu s dneškem, i nyní katastrofální sucho ničí lesy na východě Moravy. Jen v lesích nedaleko Buchlovic na Uherskohradišťsku kvůli suchu zřejmě uhyne až dvacet procent nedávno vysazených stromků. Prosychají ale i koruny stoletých košatých stromů především na krajích lesů.
„Může za to několik faktorů najednou,“ konstatoval Zdeněk Zálešák z Lesní správy v Buchlovicích. „Stromy letos po dlouhé době urodily hodně bukvic a žaludů. Vyčerpalo je to ale natolik, že v tomto suchu už nemají sílu vytáhnout si vodu z hloubky.“
Stejně jako stromy trpí také lesní zvěř. Vysychají potůčky i tradiční kaliště, ze kterých zvířata pila. Zvěř se pak jako v začarovaném kruhu zaměřuje na okusování mladých stromků, aby z nich dostala aspoň nějakou vodu.
„Za posledních třicet let takovou situaci nepamatuji. Vody v lese je zoufale málo,“ posteskl si lesní správce Zálešák. Odhadovat, jak se na situaci v lesích momentální sucho projeví v příštích letech, si nikdo netroufá.
„Ten vývoj se může lišit místo od místa. Může to ale být podobné jako v roce 1992. Tehdy byl semenný rok smrků, všechno kvetlo, a pak hodně stromů odešlo,“ vzpomíná Zdeňka Procházková, ředitelka Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v Kunovicích.
Podle Jaroslava Hrabce z referátu životního prostředí Krajského úřadu ve Zlíně bude pozorování důsledků zajímavé i proto, že v roce 1947 se takovému studiu nikdo pořádně nevěnoval. „Následky dnešního sucha se každopádně nemusí projevit hned, ale třeba až po třech letech,“ míní Hrabec. Příroda se podle něj může zachovat jako po povodních, konkrétně jako některé stromy v uherskohradišťském parku. „Po povodni bojovaly, a uhynuly až po třech letech,“ vzpomíná Hrabec.
