David Rath s milenkou.

David Rath s milenkou. | foto: MF DNES

Z dějin české politiky: David Rath - hejtman, který se rád hladí

  • 0
Následující text je fikcí postavenou na skoro reálném základě. V cyklu Z dějin české politiky se divadelník a filmař Břetislav Rychlík v nadsázce zaměřuje na některé jednotlivé figury tuzemského veřejného a politického života.

Mnozí se pídili po tom, jak to hejtman MUDr. David Rath dělá, že je mezi kolegy-politiky vždy tak pečlivě uhlazen. Nu, odpověď je kupodivu prostá. Náš hejtman nemiluje děti jako starosta Jančík či jako Ivan Langer umělce. Ti, jak známo, se vždycky po ránu pídili tu po dětičkách, tu po umělcích, aby je mohli hladit po hlavičkách. Nad takové způsoby byl hejtman povznešen. Budu hladit nějaké usmrkané, zavšivené haranty nebo smradlavé umělce! říkal vždy. Hned ráno, jak vystoupil na krajském hejtmanství z božské lázně, pohlédl do zrcadla a počal se hladit po vlastní hlavičce. Hladil se, hladil, a proto byl nejuhlazenějším ze všech politiků.

David Rath přichází do Poslanecké sněmovny, za ním projíždí auto s předvolebním billboardem, na kterém je středočeský hejtman vyobrazen jako chameleon. (15. dubna 2010)

David Rath přichází do Poslanecké sněmovny, za ním projíždí auto s předvolebním billboardem, na kterém je středočeský hejtman vyobrazen jako chameleon. (15. dubna 2010)

Mnohokrát mu Jandák nabízel: Pojď, hejtmane, pohlaď si také obyčejného člověka, čeká na to. Ale kdepak náš hejtman. Ne a ne. Jednou chtěl udělat radost Paroubkovi a pohladil na volebním mítinku Škromacha. O tom, co to s MUDr. Rathem udělalo, se v odborovém lékařském klubu dodnes vedou odborné spory.

Jednou se hejtman Rath rozhodl, že se podívá jen tak do svých lesů. Jde, jde, potkává zajíce, sýkorky, srnečky, stáda daňků, přes cestu mu přeběhne kňour, po stromě hupká veverka, ta opička našich lesů, v trávě slimáček se plahočí, v tůňce čolek i žabička, tam motýlek se třepotá. Hejtman usedne na pařízek, ucpává zhnuseně nos a kroutí hlavou: "Proč ta příroda tak neušlechtile zapáchá? Nechám to tu vydezinfikovat. Beztak tu nikdo neumí ani pozdravit, ani mi nikdo jemnostpane neříká."

MUDr. Rath toužil být stejně milován jako lidový poslanec Jandák. Pořídil si třeba síťovku z pravých sítí pavoučka poutníčka a šel si nakoupit lahváče. Hejtman jihomoravský Hašek šel náhodou okolo, a když uviděl hejtmana středočeského skrz výkladní skříň, zakřičel schválně hodně nahlas: "Hele, koukej, hejtmane moravskoslezský Palasi (přitom tam žádný Palas nebyl), hejtman středočeský, MUDr. Rath, si kupuje lahváče! Tak to my si musíme koupit výčepní lihovinu." MUDr. Rath se ukrutně polekal a ještě téže noci odjel kočárem do hotelu Hotel Kempinski zapíjet šampaňským flambované šnečí růžky.

David Rath a bývalá tisková mluvčí ČSSD Květa Kočová.

David Rath a bývalá tisková mluvčí ČSSD Květa Kočová.

"Měl bych, jako všichni politici, konečně udělat i něco pro sebe, ne se jen obětovat obyčejným lidem," pomyslel si hejtman Rath, když ráno na krajském hejtmanství vystoupil z božské lázně a postavil se před zrcadlo. Ale kdepak, tohle on neumí. Jak se začal hladit po hlavičce, hladí se, hladí, až je celý uhlazený a hned ho ty roupy přejdou.

Jednou se MUDr. Rath rozhodl, že potěší zarmouceného Paroubka. Převléknu se za někoho veselého, třeba za ing. Škromacha, a juknu na ing. Paroubka do dveří. Ten bude koukat! Zrovna v tu chvíli to napadlo také ing. Urbana a Mgr. Sobotku. Všichni tři se srazí u Paroubkových dveří a juknou. Otevřel jim Paroubek, který se zrovna chystal na procházku převlečen za někoho veselého, tedy za Škromacha. Tak tam stáli čtyři Škromachové. Ti koukali!

Jedna věc hejtmana Ratha skutečně trápila. Nedůstojné prostory středočeského hejtmanství. Nedával to však najevo. Jen ráno, když vystoupil z božské lázně, pohlédl z okna úkosem na Pražský hrad a ucedil mezi zuby: "To bych nechtěl mít ani zadarmo!"

David Rath v hejtmanské kanceláři.

David Rath v hejtmanské kanceláři.

Ne že by byl hejtman MUDr. Rath zrovna líný, to ne, ale rád se podobně jako Puškin zahloubal nebo zasnil. To ing. Škromach, ten měl - jako Turgeněv - pořád plné ruce práce. Pobíhal obětavě sem a tam. Zrovna když si na Facebook napsal, že Zdeněk Škromach má po dlouhé době volnou neděli (relax, čas pro rodinu, už ani neví, co to je), v tu chvíli mu zavolá mobilem hejtman Rath: "Zdendo, příteli, udělej pro mne něco, zrovna sním na divánku, skoč mi pro šampaňské." A zase sní dál. Co měl obětavý ing. Škromach dělat? Hned běží z Rohatce do Prahy, cestou se staví za Zaorálkem v Ostravě, pozpívá s kamarády u cimbálu (perfekt gulášek, vynikající vlašský ryzlink - napíše později na Facebook), pomůže občanům od otravných komárů (repelent to jistí), potom na schůzku odborů, kroužek lidových vypravěčů, nějaký ten pohřeb, pak se snad něčeho poleká a ujede do lázní Luhačovice. Zkrátka na milého hejtmana zapomněl jako Turgeněv na Puškina. Ale že by snad hejtman Rath zůstal bez šampaňského, to ne. Nevolníci už nebyli, ale Tvrdík, sláva Bohu, ještě byl - bylo koho poslat!


Video