Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ČSBS po vyloučení kritiků opouští přeživší z Ležáků Jarmila Doležalová

  14:32aktualizováno  14:32
Po válečném veteránovi Pavlu Vranském opouští Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS) i Jarmila Doležalová, která jako dítě přežila vyvraždění Ležáků nacisty, její dcera a soudkyně a dcera bývalého předsedy svazu Markéta Čermínová. Reagují stejně jako Vranský na zrušení dvou okresních organizací a vyloučení tří členů.

Jarmila Doležalová starší, rozená Šťulíková, jedna ze dvou sester, které jako jediné přežily masakr v Ležákách. | foto: archiv Jarmily Doležalové

„Rozhodly jsme se tak spolu s maminkou. Už delší dobu to dění pozorujeme a zjistily jsme, že jej vůbec nemůžeme ovlivnit. Jednání 18. října jsem se sice neúčastnila, byla jsem řádně omluvena, ale i kdybych tam byla a zvedla ruku proti, tak by kladenskou a jičínskou organizaci stejně rozpustili,“ řekla iDNES.cz Jarmila Doležalová mladší (více o jednání čtěte zde).

Podotkla, že ze svazu neodcházejí se záští. „To, že nemůžeme s maminkou nic ovlivnit, nás odsuzuje do role, ve které nechceme být,“ dodala pro iDNES.cz Jarmila Doležalová mladší.

Ležácká tragédie

Osadu Ležáky vypálili nacisté 24. června 1942 jako odplatu za pomoc paraskupině Silver A ve složení Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček. Při zásahu v Ležákách nacisté zavraždili 33 jejich obyvatel - 18 žen a 15 mužů. Dalších sedm lidí z osady a víc než třicet spolupracovníků parašutistů zastřelili 25. června a 2. července 1942. Jedenáct ležáckých dětí našlo smrt v plynovém voze v polském Chelmnu 25. července. Přežily jen sestry Šťulíkovy, které byly poslány do Německa na „převýchovu“.

Její matka, rozená Šťulíková, přežila nacistické vyvraždění Ležáků. Otec Jarmily Šťulíkové byl zapojen do místní odbojové organizace Čenda, nacisté se jí dostali na stopu během heydrichiády.

Když si pro ni gestapo přijelo do sousedního Včelákova, kam ji k rodičům ukryla maminka, odvlekl ji příslušník německé tajné policie od dětského stolu s lívanci (více o osudech lidí z Ležáků čtěte zde). Kromě tříleté Jarmily gestapáci odvlekli i její rok starou sestřičku Marii.

Obě tehdy poslali Němci na „převýchovu“, jak se eufemicky nazýval pokus o naprosté poněmčení českých dětí. Čeští úředníci je v roce 1946 našli v poválečném Německu a vrátili je domů.

„V tomhle státě je možné všechno“

„V tomto státě je možné všechno a nechceme se dožít chvíle, kdy by se členem ČSBS stal například čínský prezident,“ řekla ČTK k odchodu ze svazu v nadsázce Jarmila Doležalová mladší. Uvedla, že před jednáním 18. října neměla informace, že by se mělo projednávat rušení některých organizací. Na programu byl pouze bod o údajné dehonestaci.

Jarmila Doležalová starší vstoupila do svazu 27. října 1951, písemné vyrozumění o ukončení členství odešle se svou dcerou přesně 65 let poté. Přibližně posledních osm let předsedá základní organizaci svazu v Hlinsku. Její dcera je od listopadu 2008 jednatelkou hlinecké organizace, místopředsedkyní okresního výboru Chrudim a zasedá v plénu ústředního výboru ČSBS.

„Poplivali a zneuctili otcův odkaz“

K odchodu ze svazu se rozhodla i soudkyně a účastnice studentských protestů v roce 1989 Markéta Čermínová. Agentuře ČTK sdělila stejné důvody jako Jarmila Doležalová. Vadilo jí, že vedení svazu neumožnilo ke zrušení okresních organizací a vyloučení členů diskusi a vylučovaní neměli možnost se hájit.

Někdejší vězeň nacistů i komunistů a zesnulý otec soudkyně Jakub Čermín byl v letech 1991 až 2001 předsedou svazu. Podle Čermínové kroky nynějšího vedení „poplivaly a zneuctily“ otcův odkaz.

„Považuji tento postup za odporující duchu humanitních tradic, bazálním zásadám demokracie a úcty k člověku a členům příslušné organizace, tedy hodnotám, na základě kterých můj otec Český svaz bojovníků za svobodu znovu vybudoval a zaštítil svým jménem,“ napsala podle ČTK Čermínová v dopise, kterým svazu oznamuje svůj odchod.

Svaz v problémech. Kupí se kolem jeho šéfa

Zrušení dvou základních organizací a vyloučení tří členů, zdůvodněné údajnou „dehonestací předsedy svazu Jaroslava Vodičky a vedení ČSBS, pomlouvačnou kampaní v médiích a dlouhodobou kritikou“, je posledním z řady kritizovaných kroků současného vedení svazu.

Když buňku svazu v Lidicích ovládla Jana Bobošíková, odešly z ní na protest Miloslava Kalibová, Jaroslava Skleničková a Milada Cábová, poslední tři žijící dospělé svědkyně lidické tragédie (o jejich odchodu jsme psali zde). Do buňky naopak vstoupili kardinál Dominik Duka či mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Letos na jaře předseda svazu Jaroslav Vodička během Terezínské tryzny přednesl protiuprchlický projev, který ihned na místě zkritizoval vrchní zemský rabín Karol Sidon. Svaz o pár týdnů později nově zřídil nový řád a vyznamenal jím coby prvního nositele prezidenta Miloše Zemana (psali jsme zde).

Česká televize upozornila, že Jaroslav Vodička v minulosti tajil členství v normalizační KSČ (žádal v roce 1983, byl přijat v roce 1985). Server Echo24 uvedl, že Vodička byl agentem Veřejné bezpečnosti. Svaz v reakci na to vydal zprávu, že jeho předseda je z pohledu lustračního zákona „čistý“, byla to ale kouřová clona - zákon se na tajné spolupracovníky VB nevztahuje.

Když na post místopředsedy svazu rezignoval na jaře veterán a válečný letec Pavel Vranský, vydal svaz prohlášení, že to je krok vynucený vysokým věkem. Vranský, mimochodem podporovatel Miloše Zemana před prezidentskou volbou 2013, odstoupil kvůli ztrátě důvěry ve vedení svazu. Ohradil se, svaz se mu pak musel omluvit.

Když si šéf svazu Jaroslav Vodička v srpnu vyslechl pískot při projevu během odhalení pamětní desky generálovi Josefu Mašínovi v Roudnici, svaz lživě uvedl, že kritici pískali i na praneteř Jana Kubiše Dagmar Raupachovou (psali jsme zde).

Server Euro.cz nyní přišel se zprávou, podle níž předseda Vodička prodal výrazně pod cenou část nemovitého majetku ČSBS, přičemž mu vedení svazu tento krok zakázalo. Od podnikatele, jemuž prostory v Legerově ulici prodal, si Vodička koupil luxusní Škodu Superb za 800 tisíc korun, píše Euro.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.