Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z českého předsednictví nejvíc utkvělo vládní přepřahání, soudí čtenáři

  15:55aktualizováno  2. července 14:48
První české předsedání Evropské unii skončilo a účet mu vystavili i čtenáři iDNES.cz. V anketě vybírali, co nejvíce charakterizovalo půlrok v čele sedmadvacítky. Podle očekávání zvítězil pád Topolánkovy vlády v polovině předsednického mandátu.

České předsednictví končí. Co po něm zůstalo? | foto: David W. ČernýReuters

České angažmá bylo často terčem nevybíravé kritiky. Přístup Prahy se totiž mnohdy vymykal bruselským představám. Vystoupení prezidenta Klause v europarlamentu, Topolánkova kritika Baracka Obamy či nejistota ohledně budoucnosti Lisabonské smlouvy - to vše vyvádělo zahraniční média a politiky z míry.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy snad každý týden vzdychal nad tím, že o Evropě není slyšet a že Češi nejsou příliš akční. Když zase Praha přišla s jasným pohledem tu na konflikt v Gaze, tu na protekcionismus, nelíbilo se to evropským špičkám o moc více.

anketa zde

Jak dopadlo hlasování o nejdůležitější moment českého předsednictví

S pádem vlády to zase na druhou stranu nebylo tak horké, jak v Česku končící ministři líčili. Evropa výměnu českého kabinetu přijala s takovou samozřejmostí, že na konci předsednictví chválila hlavně Jana Fischera, zatímco na expremiéra Topolánka, který měl v mobilu čísla na všechny důležité politiky v Evropě, skoro zapomněla. Asi proto, že její hlavní starostí byl osud Lisabonské smlouvy a dojednání záruk pro Irsko, což čeští politici nakonec splnili.

Výměna kabinetu přesto zůstane podle čtenářů nejvýstižnější událostí českého předsednictví. Z celkem osmnácti stovek hlasujících pro něj hlasovalo 1279 čtenářů.

Až na druhém místě a s velkým odstupem skončila Černého Entropa (246 hlasů). Třiašedesát čtenářů pak soudí, že české předsednictví charakterizovalo hlavně napínání Evropy stran Lisabonské smlouvy.

A z čeho jste vybírali? Česko se zapsalo do povědomí:

Vyřešením rusko-ukrajinského sporu o plyn
Start českého předsednictví začal zostra. Na přelomu roku se vyhrotila plynová krize mezi Ruskem a Ukrajinou. Tok plynu z Ruska do Evropy se zcela zastavil a Slovensko, ale především Balkán se ocitly ve vážných problémech. Na několik dní se tam průmysl zastavil a ­lidé mrzli. Dodávky plynu byly později obnoveny mimo jiné i díky jednání českého premiéra Topolánka, který EU zastupoval.

Podporou Izraele při útoku na Gazu
Téměř současně odjel exministr zahraničí Karel Schwarzenberg na Blízký východ, aby vyjednával s izraelskou a palestinskou stranou kvůli konfliktu v Gaze. Na území Palestiny se setkal s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, který vedl paralelní misi. České předsednictví bylo kritizováno za podporu Izraele, například za výrok tiskového mluvčího, který bombardování Gazy označil za obrannou akci izraelské armády.

Černého plastikou Entropa
Se začátkem předsednictví byla v budově Rady EU v Bruselu instalována plastika Entropa. Dílo Davida Černého útočilo na evropské stereotypy karikaturami 27 zemí. Plastika naštvala Bulhary, kteří žádali turecké záchodky na své mapce odstranit. Zakázku bez výběrového řízení zadal výtvarníkovi vicepremiér Alexandr Vondra, později tvrdil, že nic nevěděl o tom, že je plastika dílem pouze Černého samotného.

Projevem prezidenta Klause v europarlamentu
V únoru na sebe pozornost všech médií v celé Evropě strhl projev českého prezidenta Václava Klause v Evropském parlamentu. Projev prezidenta provázely výrazné souhlasné i nesouhlasné projevy europoslanců, někteří bučeli či opouštěli sál, jiní tleskali. Čím je prezident popudil či potěšil? Kritikou Lisabonské smlouvy, plíživé unifikace kontinentu i kritikou samotného Evropského parlamentu.

Topolánkovým výrokem o "cestě do pekel"
Do hledáčku médií se dostalo i vystoupení Mirka Topolánka ve štrasburském plénu, kde pronesl na adresu USA výrok o "cestě do pekel". Narážel tak na snahu americké administrativy řešit ekonomickou krizi pumpováním miliard dolarů do skomírajícího hospodářství. Jeho slova vzbudila bouřlivou reakci v celé Evropě – o to bouřlivější, že do první návštěvy Baracka Obamy v Praze zbývalo pár dní.

Pádem české vlády uprostřed předsednictví
Topolánkova vláda téměř přesně v polovině českého předsednictví padla, když jí Poslanecká sněmovna vyslovila nedůvěru. Podobnou situaci Unie za posledních deset let nezažila. Hlasování o nedůvěře vyvolala opoziční ČSSD, k níž se přidali komunisté a čtyři koaliční poslanci. O dva dny později podala vláda demisi.

Návštěvou amerického prezidenta v Praze
Barack Obama v české metropoli strávil 24 hodin. Pod širým nebem přednesl zásadní projev proti jadernému zbrojení a oslovil davy na Hradčanském náměstí. V pražském Kongresovém centru se pak zúčastnil summitu EU - USA, který mimo jiné zahájil vztahy Unie s novou americkou administrativou.

Odporem proti protekcionismu západních zemí
Zejména ve východní Evropě způsobilo poprask televizní vystoupení Nicolase Sarkozyho k jeho voličům, ve kterém prezident vyjádřil přání sestěhovat francouzské automobilky domů, do Francie. Otevřeně tak podpořil protekcionismus, který české předsednictví od počátku kritizovalo. Boj s protekcionismem se stal tématem celého února a vyvrcholil na mimořádném bruselském summitu na počátku března. Na něm se země EU shodly, že se protekcionistickým opatřením vyhnou.

Napínáním ohledně Lisabonské smlouvy a její kritikou od prezidenta Klause
Zahraniční média od počátku útočila na českého prezidenta za jeho kritický postoj k Lisabonské smlouvě. Na české politiky přitom Unie tlačila, aby smlouvu co nejrychleji schválili. Lisabon nejprve prošel Sněmovnou, v dubnu ho schválil i Senát. Prezident řekl, že s podpisem pospíchat nebude, což vyvolalo další kritiku na domácí i zahraniční půdě.

Sloganem Evropě to osladíme
Motto vybrala česká vláda spíše kvůli české veřejnosti, zahraniční média ale výrok často připomínala ve chvíli, kdy chtěla české předsednictví kritizovat. Při začátku předsednictví se slogan změnil v už přívětivější "Sladíme Evropu".

Vlčkovým diplomatickým skandálem v Gaze
Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček vedl v červnu týdenní misi zástupců národních parlamentů na Blízký východ. Část poslanců včetně Vlčkových poradců nerespektovala nařízení nejednat s představiteli Hamasu a za Vlčkovými zády se s členy teroristické organizace sešla. Nutno ale dodat, že v českých médiích byla ozvěna diplomatického přehmatu větší než na samotném Blízkém východě.

Schválením záruk pro Irsko
Téměř na poslední chvíli splnilo Česko svůj "úkol" dořešit s Iry záruky, které je mají přimět k opakovanému referendu. Česko připravilo smlouvu, která Irům výjimky z Lisabonské smlouvy slibuje, země se zároveň shodly, že nebudou dohodu ratifikovat. Dohodě předcházel spor českého premiéra Fischera s prezidentem Klausem, který podobný postup označil za alibistický.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

čeština
Stát stopl kritizovanou výuku češtiny pro azylanty. Zakázku nikdo nechce

Cizinci, kteří v Česku získají azyl, mají nárok na 400 hodin češtiny zdarma. Ministerstvo školství ale bez udání důvodů ukončilo spolupráci s agenturou, která...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Otázka pro prezidenta: Ptáme se, kdy by vítěz voleb neměl být premiérem

Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce. Přestože na ně povinnost jmenovat novou vládu ještě nepadne, uchazečů o Hrad se v dalším kole projektu Otázka...  celý článek

František Ringo Čech ukazuje zatím svůj poslední obraz. Je nazvaný Smrt...
Miloše bych neodmítl, říká ke své kandidatuře František Ringo Čech

Vedení Strany práv občanů před dvěma týdny rozhodlo, že jejich superlídrem do podzimních voleb bude hudebník František Ringo Čech. O pomoc ho prý požádal...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.