"Většinou utíkají z povolených vycházek. Deset až dvacet procent z nich však musíme hlásit policii, protože jsou to lidé v ochranné léčbě a nebezpeční svému okolí," uvedl Bašný.
Ti prý často používají při útěku násilí. Ukradnou klíče nebo třeba přepilují mříže na oknech svého pokoje. "Pokud bychom chtěli mít zabezpečení podle platné vyhlášky, stálo by nás to šedesát milionů," podotýká Bašný. Tolik peněz podle něho nikdy neseženou, protože psychiatrická péče je oproti ostatním lékařským oborům státem podfinancována. Středního zdravotnického personálu proto bude, pokud se situace nezmění, vždycky nedostatek.
Pacientka, která před dvěma lety strávila v jednom z bohnických pavilonů několik týdnů, ale nepřeje si být jmenována, by si prý dokázala představit lepší ostrahu. "Lidí je tam málo, všechny nemůžou nikdy uhlídat. Když někdo bude chtít utéct, uteče," uvedla.
Bašný s tímto názorem souhlasí a přiznává, že by rozhodně potřebovali více personálu. "Když ale někdo použije při útěku násilí, stejně se mu to podaří. Jsme pouze zdravotnické zařízení. Pavilony s nebezpečnými pacienty v ochranné léčbě máme přitom zabezpečeny na úrovni běžného vězení," řekl Bašný.
Připomněl však, že dívky, které utekly o víkendu, svému okolí ani sobě nebezpečné nejsou. Tím, že unikly, ublížily podle ředitele pouze samy sobě. "Snižuje se tak jejich možnost zařadit se zpět do společnosti. Vybraly si samy další cestu narkomanů," konstatoval Bašný. Sobě či okolí nebezpečných pacientů přesto utíká přes stovku ročně.
9. října 2001 10:12
