Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z berlínského Tempelhofu, „matky všech letišť“, vzlétne poslední letadlo

  11:42aktualizováno  11:42
Po více než 80 letech definitivně utichne pravidelný letecký provoz na legendárním berlínském letišti Tempelhof. Jedno z nejstarších letišť světa zažilo rozkvět v době nacismu, ale do srdcí Berlíňanů se vrylo díky své klíčové roli během leteckého mostu v době studené války, jímž spojenci udržovali při životě západní zóny Berlína od června 1948 do května 1949.

Legendární DC-3 měly během leteckého zásobování Berlína rády především děti. Většinou z něj totiž padaly pytle se sladkostmi. | foto: Reuters

reportáž + FOTOGALERIE

Reportér Technet.cz přistál jako jeden z posledních

Provoz na městském letišti, které britský architekt Norman Foster označil za "matku všech letišť", nakonec musel ustoupit pádným argumentům z radnice. Letiště je podle ní zastaralé, jeho provoz neefektivní a navíc by prý vadilo provozu nového mezinárodního letiště Berlin Brandenburg International, které vzniká přestavbou letiště Schönefeld na jižním okraji metropole.

Poslední nadějí na záchranu leteckého přístavu bylo referendum z letošního dubna. Pro zachování Tempelhofu se však i kvůli nízké účasti nepodařilo získat dostatek hlasů. Nepomohla ani přímluva kancléřky Angely Merkelové, která se proti zrušení vyslovila hned několikrát.

Video z leteckého zásobování Berlína

Berlíňané se na radnici zlobí
Poslední letadlo tak odlepí kola od vzletové dráhy Templehofu před půlnocí. Uvidí to však jen tisícovka pozvaných, a to se Berlíňanům nelíbí. Pro veřejnost se totiž žádná akce v souvislosti s koncem legendárního letiště nekoná. Tempelhof je pro ně přitom víc než jen letištěm.

"Během leteckého zásobování západního Berlína jsem se narodil, a tak je mi smutno, když vidím, jak se místo, které mi možná zachránilo život, zavírá," řekl Andreas Schönefeld, který se s letištěm přišel rozloučit už den před plánovaným uzavřením.

Právě berlínský letecký most je nejslavnější kapitolou z dějin letiště, jež nechal do současné podoby přestavět Hitlerův dvorní architekt Albert Speer.

Tempelhof udržel Berlín při životě
Nevídaná logistická operace, která se stala symbolem studené války, začala 25. června 1948. Dva dny po zahájení sovětské blokády všech přístupových cest ze západní části Německa do západních zón Berlína začali spojenci s leteckým zásobováním obyvatel.

Až do ukončení blokády 12. května 1949 závisely na zásobování spojeneckými letouny více než dva miliony lidí. Převážně britská a americká letadla k nim tímto způsobem dopravila více než dva miliony tun potravin. Nejvíce letadel vzlétalo a přistávalo právě na letišti Tempelhof, jež bylo součástí tehdejší americké zóny.

MINULOST A BUDOUCNOST LETIŠTĚ

- Původní vojenské cvičiště Tempelhofer Feld bylo využíváno jako přistávací plocha od počátků letectví. Na několik minut se na zdejší pláni už 4. září 1909 odlepil od země první motorový letoun v Německu pilotovaný průkopníkem letectví, Američanem Orvillem Wrightem.
- Status letiště získal Tempelhof v říjnu roku 1923. Od roku 1935 začalo rozšiřování a přestavba komplexu, který nebyl dodnes zcela dokončen.
- Město Berlín jen v hrubých obrysech načrtlo, jak hodlá s obrovským areálem, jenž je chráněnou památkou, naložit. V jeho budovách, které tvoří při pohledu shora segmentový blok, má vzniknout muzeum, prostory pro svá sídla nebo pobočky by tu měly najít nejrůznější mediální společnosti. Na bývalé letištní ploše má vzniknout pět nových obytných útvarů.

- Budoucnost je podle berlínské radnice v novém letišti Berlin Brandenburg International (BBI). Berlínský starosta Klaus Wowereit doufá, že nový letecký přístav nabídne 40 tisíc nových pracovních míst.

Autor:


Témata: Letadlo, referendum, Srdce




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.