"Je to úplná katastrofa. Je ohrožena sama existence banálních druhů, které jsme považovali za součást každodenního života," praví se ve zprávě královské ornitologické společnosti, z níž cituje belgický tisk.
Zpráva uvádí, že se nejvíc ztrácejí ti ptáci, kteří žijí ve městech nebo v otevřené přírodě, vesměs poblíž lidských příbytků. Lesní ptactvo si zatím vede lépe.
Skřivani a křepelky už nejsou v Belgii vidět vůbec. Vlaštovky se nevracejí na svá stanoviště. Tam, kde žila hejna vrabců, poskakuje jen sem tam nějaký. Bezuzdně se naopak množí holubi.
Podle belgických ochránců přírody je hlavní příčinou lidská civilizace, odstraňování remízků a zarostlých ploch, křovin a divokých parků. Lidé chtějí mít všude uklizený trávník, na něm si však žádný pták hnízdo neudělá.
Dalším důvodem je vybíjení stěhovaných druhů na jejich zimních stanovištích v Africe, změny v architektuře, která ztěžuje stavění hnízd, a také chemické znečištění, zejména benzen.
Přesné příčiny náhlého poklesu ptačí populace však nejsou jasné. Naopak, ochránci přírody mají pocit, že se v posledních letech ekologická situace v belgických městech poněkud zlepšila.