Na úseku trati z Bagdádu do Turecka se nejezdilo od války Iráku s Íránem, která začala v roce 1980. Nyní se to má změnit a vlaky mají jezdit pravidelně.
První jízda z Bagdádu do východotureckého města Gazientepu byla podle zpravodajského serveru BBC naplánována na osmnáct hodin. Na trase zhruba 500 kilometrů tedy vlak nevyvine žádnou ohromující rychlost. Pomalé spojení je způsobeno mimo jiné tím, že během jízdy musí vlak přejet dvě mezinárodní hranice.
Všechny tři země na trase doufají, že její znovuotevření přispěje k růstu vzájemného obchodu. Turecko a Irák v poslední době utlumily své spory týkající se kurdského nacionalismu - Turecká obchodní bilance s kurdskou regionální vládou v Iráku nyní dosahuje zhruba 10 miliard dolarů.
Složitější jsou nyní vztahy mezi Irákem a Sýrií - syrské úřady byly několikrát obviněny, že stály za bombovými útoky v Iráku. I mezi těmito zeměmi však nyní obchod prudce roste.
Británii se Bagdádská železnice nelíbila
Bagdádská železnice byl gigantický projekt Německa na počátku století. Stavbu trati z Berlína do tehdejší Otomanské říše, zahájenou v roce 1903, financovaly hlavně německé banky a podniky.
Plán železnice Berlín - Bagdád z doby před první světovou válkou
Železnice se stala před první světovou válkou zdrojem napětí zejména mezi Německem a Británií. Země v ní viděly ohrožení svých zájmů v oblasti a je proto označována za jednu z příčin zahájení války.
V době zahájení první světové války chybělo k dostavění trati ještě 480 kilometrů. Práce na dokončení začaly až ve třicátých letech. Dostavbou trati v roce 1940 pak získalo Německo na začátku druhé světové války mimo jiné přístup k iráckým ropným polím.
