Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z Arktidy do sta let zmizí led, varují vědci

  14:55aktualizováno  14:55
Grónsko se do konce století může stát opět zelenou zemí, jak ho nazvali Vikingové. Z ostrova zmizí lední medvědi a na místě sněhových polí porostou brambory. Stačí, aby se splnily obavy vědců, kteří vypracovali zatím nejobsáhlejší zprávu o vlivu oteplování na arktické klima.

Teploty v Arktidě rostou dvojnásobnou rychlostí než ve zbytku světa. Do roku 2100 by mohly vzrůst o čtyři až sedm stupňů Celsia.

"Arktické klima se rychle ohřívá a dá se očekávat mnoho výrazných změn," stojí ve zprávě, kterou vypracovaly téměř tři stovky vědců na žádost Spojených států, Kanady, Ruska, Dánska, Islandu, Švédska, Norska a Finska.

Potomci dnešních dětí by se mohly dožít toho, že bude led kolem severního pólu v létě zcela mizet. Za posledních třicet let se jeho rozsah zmenšil o 15 až 20 procent. Od 50. let už teploty na Sibiři či Aljašce stouply o 2 až 3 stupně.

"Je nepravděpodobné, že by lední medvědi mohli přežít," říká zpráva. Oteplování zmenší životní prostor pro lumíky, karibu, soby a sovy sněžné. Tání ledovců podle vědců zvedne hladinu oceánů v tomto století asi o 10 centimetrů.

Domy se boří do rozměklé půdy
Někteří ze čtyř milionů obyvatel arktické oblasti už pocítili následky. Od severního Ruska po Kanadu se projevují problémy se stabilitou budov, pod nimiž se v důsledku tání vrstvy věčně zmrzlé půdy propadá terén. Ohroženy jsou i silnice.

KJÓTSKÝ PROTOKOL

Dohoda byla uzavřena v roce 1997 a jejím smyslem je redukce výroby skleníkových plynů (především oxidů uhlíku) ve vyspělých zemích o 5,2 % vzhledem k úrovni z roku 1990. Snižování emisí by mělo probíhat mezi lety 2008-12.

Dohodu zatím podpořilo 126 států. Protokol odmítly ratifikovat USA. Dohoda se nevztahuje na rozvojové země. Problematické to může být především ve vztahu k Číně, která zřejmě USA v produkci skleníkových plynů dostihne.

Pokud země nesplní své závazky, bude muset emise tak jako tak snížit a v dalším kole od roku 2013 bude muset emise redukovat ještě více. Existují způsoby, jak se vyhnout potrestání. Země si například může koupit "kredit" od zemí, které emise snížily víc, než protokol nařizuje.

Původní obyvatelé se boří tenkým ledem a stěžují si, že je čím dál těžší ulovit tuleně. Vzrůstající hodnoty ultrafialového záření navíc zvyšují riziko onemocnění rakovinou.

Za hlavní příčinu oteplování označuje zpráva spalování fosilních paliv v průmyslu a automobilech. Přibývá skleníkových plynů, které zadržují teplo v zemské atmosféře. Ledové pláně navíc nedokáží pohltit teplo jako tmavá země na jiných místech.

Šéf ekologického programu Spojených národů Klaus Toepfer považuje změny v Arktidě za první vážné varování. "To, co se děje, by mělo znepokojovat každého, protože oteplování v Arktidě musí mít celosvětové následky."

Brambory z Grónska nevyváží rizika
Podle autorů zprávy je současný vývoj vážnou hrozbou pro zdraví obyvatel severních zeměpisných šířek a přímo ohrožuje přežití některých kultur. Změny v Arktidě mohou být předzvěstí rozsáhlejších následků globálního oteplování, soudí vědci.

"Všechny následky nejsou negativní, budou tu i nové možnosti," uvedl Paal Prestrud, který je rovněž podepsaný pod zprávou. V některých oblastech by se mohlo rozšířit zemědělství, rybolov, usnadní se přístup k zásobám ropy a zemního plynu.

Výhody ale nemohou vyvážit značná rizika pro lidi, faunu a flóru, jedním dechem dodávají vědci, kteří tento týden budou o závěrech výzkumu diskutovat na Islandu. Koncem listopadu se tu sejdou ministři zahraničí severských států.

USA nechtějí výrazně omezit emise
Podle diplomatů jejich snaha zvrátit nepříznivý vývoj naráží na neochotu Washingtonu podniknout rázná opatření. Spojené státy odmítly ratifikovat Kjótský protokol, přestože produkují nejvíce skleníkových plynů ze všech zemí.

Výrazné omezení produkce skleníkových plynů by bylo drahé a doplatily by na něj nejrozvinutější státy, obhajoval americký postoj prezident George Bush.

"Kjóto je pouze první krok," říká naproti tomu norský ministr životního prostředí Knut Hareide. "Zpráva jasně říká, že Kjóto nestačí. V příštích desetiletích budeme muset redukovat emise mnohem výrazněji."

Zůstane severní oceán ledový? Vědci se obávají, že za sto let bude led v okolí severního pólu jenom v zimě.

Lední medvěd loví lumíky v tundře kanadské provincie Manitoba.

Sobí stádo pochoduje sněhovou plání.

Sova sněžná žije v arktické tundře, v zimě odlétá na jih.

Ruský jaderný ledoborec Jamal projíždí zamrzlým oceánem poblíž severního pólu.

Ledovec v grónském zálivu Disko.

Krajina věčného sněhu a ledu na severu Grónska.

Severoamerický sob karibu pod horou Mount Mc Kinley na Aljašce, která je nejvyšším vrcholem USA.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

„Náš pochod vpřed nic nezastaví!“ Severokorejská propaganda se vysmívá...
Celou Ameriku máme v dosahu. Kim nechal natisknout nové úderné plakáty

Zářivé barvy, dramatické výjevy a bombastická hesla. To jsou hlavní atributy severokorejské propagandy. Režim Kim Čong-una v atmosféře zjitřených vztahů se...  celý článek

Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se svojí ženou Grace na mítinku mladých...
Mugabeho žena zmlátila v JAR modelku kabelem, dostala imunitu

Vznětlivá povaha Grace Mugabeové vážně poznamenala vztahy Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Žena zimbabwského prezidenta minulý víkend napadla v JAR ženu, čímž...  celý článek

Americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí nedaleko...
Americký torpédoborec se srazil s tankerem, pohřešuje se 10 námořníků

Americký válečný torpédoborec se v pondělí ráno místního času srazil nedaleko singapurského přístavu s obchodní lodí. Při nehodě se zranilo pět amerických...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.