Jeho celoživotní múzou byla herečka Catherine Deneuve, mezi jeho slavné zákaznice patřila třeba monacká princezna Grace a dnes si model s písmeny YSL ráda koupí třeba herečka Julianne Moore. Návrhář Yves Saint Laurent, který zemřel v neděli v Paříži, se proslavil jako umělec, který v ženském šatníku udělal revoluci. A především, chtěl, aby si módu užívali všichni. Dříve totiž existovaly jen malé salony pro bohaté. Jenže Saint Laurent ji chtěl přiblížit všem. Hlavně ženy to totiž moc potřebovaly.
S kolegyněmi z francouzské Elle, kam občas pracovně telefonujeme, semeleme leccos. Jak se máš, co děláš, co nového v Paříži. Včera se ze zdánlivě nevinné otázky "Jak se máš“ stala invektiva. Na druhém konci aparátu, který vzala kolegyně Nadine Loustalot, bylo dlouhou dobu ticho. "Co to je za hloupou otázku?“ řekla pak stejným hlasem, jako by jí zemřel blízký příbuzný. Ona a její kolegové cítí smrt Yvesa Saint Laurenta přesně takhle.
Přesto se ve francouzské Elle smutek teď poněkud paradoxně mísí s pracovní hektikou. Do týdne vyjdou speciální vydání týdeníků k jeho odchodu a všichni chtějí být nejlepší. Elle nebude výjimkou. Nadine to v tuto chvíli odhaduje tak na třicetistránkový článek. Nejméně.
Lítostiví nejsou jen Francouzi. Lifestylová redaktorka britských novin Guardian Linda Grant to ilustruje na příhodě z konce šedesátých let. "Když jsem jako reportérka začínala v jedněch lokálních novinách, měli jsme jasný dress code – žádné kalhoty. Muži museli nosit kravaty a ženy sukně. Jednou jsem se vzbouřila a přišla do práce v kalhotovém kostýmu. Poslali mě domů.“
Pilulka a kostým
A pak přišel ON. Kalhotový kostým – tentokrát však slušivý, střižený opravdu pro ženské tělo. Pro Lindu, Nadine a ostatní ženy ho Yves Saint Laurent vytvořil v roce 1966. Ne že by ženy kalhoty předtím nenosily. Ještě nikdy však nebyly tak ženské a sexy, a jejich hlavní problém zněl: ne a ne se probojovat z volného času, pro který byly do té doby hlavně určeny, do kanceláří. Linda Grant jde ještě dál. "Stejně jako byl čas před první antikoncepční pilulkou, byl život před kalhotovým kostýmkem a po něm. Kalhotový kostým, to je to, co móda skutečně dala feminismu.“
"Dal světu kostým,“ opakuje po ní Nadine a zní to stejně dojatě, jako by říkala: "Přinesl nám svobodu.“
. Život YSL v datechYves, celým jménem Yves Henry Donat Saint Laurent. Narodil se roku 1936 v alžírském Oranu. Studoval design v Paříži. Poté, co vyhrál první cenu se svými černými koktejlkami s asymetrickým vázáním kolem krku, všiml si jeho talentu editor francouzské verze Vogue a zařídil mu schůzku u Christiana Diora. Ten Yvesa ihned najal a během dvou let ho udělal svou pravou rukou. Po smrti Christiana Diora v roce 1957 byl YSL neoficiálně jmenován jeho pokračovatelem. V roce 1962 založil svůj první salon. Za svůj debut získal ocenění časopisu Life za nejlepší kostýmy od dob Coco Chanel. V 70. letech byl YSL na vrcholu slávy. V roce 2000 se jeho portrét objevil na posledních francích před zavedením eura. Před šesti lety oznámil svůj odchod do penze. Oslavil ho pompézní přehlídkou své poslední kolekce. Jean Paul Gautier při této příležitosti pronesl: "Je to odchod jednoho z mýtů, je to jako odchod Grety Garbo.“ |
Prvky ze smokingu, do nějž jako první modelky oblékl, pak byly nedílným prvkem YSL kolekcí. Kostýmek postupně proměnil v ten nejvariabilnější kousek ženského pracovního šatníku. Chtěl mít sice ženy elegantní, ale ještě více emancipované, originální a odvážné. Z původně pánské záležitosti je dnes sexy módní prvek, do nějž se nosí krajkové podprsenky. Oblekové kalhoty se měnily v široké, s vysokým pasem, v posledních letech dokonce v kraťasy. Původně pánská záležitost je k nepoznání ženská a přitom emancipovaná.
Jedna z modelek Yvesa Saint Laurenta, slavná kráska Naomi Campbell, vzpomíná: "Seznámili jsme se, když mi bylo šestnáct. Tehdy mě poprvé využil pro svou přehlídku. Byl tak sladký. Řekl, ať si obléknu smoking, a když jsem vyšla ven, on na to, dobře, zkusíme to bez spodního prádla. Svlékla jsem si prádlo, znovu oblékla jeho model a on řekl. Teď je to ono. A vážně to bylo ono.“ Čokoládová top modelka při vzpomínání na zesnulého módního guru nezapomněla prohodit, že zrovna před týdnem zalovila ve své skříni a vytáhla z ní jeden ze svých starých YSL kousků. Že by předtucha?
Tančil až do rána
Yves Saint Laurent spolu s Christianem Diorem a Coco Chanel tvořil elitní trojku návrhářů, kteří udělali z Paříže světové módní město. Co ještě dal našim šatníkům? Už na konci šedesátých let si začal hrát s průhlednými materiály. A třeba slavné safari sako byl jeho nápad.
V roce 1965 navrhl v rychlosti červené šaty pro Catherine Deneuve do Buňuelova filmu Belladonna. Měl s nimi obrovský úspěch a všichni je začali kopírovat. Ale nadevše miloval černou. Tvrdil, že aby byla žena krásná, stačí, aby si oblékla černý rolák, černou sukni a byla v náruči milovaného muže. Do světa haute couture, tedy vysoké krejčoviny, zavedl i minisukně a kožené bundy. Jednoduché áčkové šaty by možná byly příliš obyčejné, ale když si pro ně vypůjčil motivy třeba od Picassa či Mondriana? To byla hned jiná káva. A nezapomínal ani na muže. Pro ně navrhl například pláště s kapucí, saka s krátkými rukávy a samozřejmě smokingy.
Známou špičatou podprsenku, kterou navrhl Gaultier v roce 1990 pro Madonnu, však ve skutečnosti už dávno vymyslel Laurent v roce 1965.
Zbožňoval doplňky a správně čichal, že právě v nich je velká budoucnost.
V polovině osmdesátých let prohlásil: "Doplňky jsou extrémně důležité, možná důležitější než šaty.“ Během dalších pěti let byl monogram YSL na 130 různých produktech – šátcích, brýlích, páscích a taky na cigaretách. Mimochodem, těch prý dokázal vykouřit i více než sto denně. Divokým životním stylem budil taky dost pozornosti, podrobil se protialkoholní léčbě, trpěl neurózami. Sám o sobě jednou prohlásil, že je "bláznivý neurotik“. Modelka Marie Helvin, která pro něj pracovala od začátku sedmdesátých let, vzpomíná. "Choval se mnohem mladistvěji než ostatní návrháři, třeba Givenchy nebo Ungaro. A byl to jediný designér, který chodil do nočních klubů. Chodívali jsme do Club Sept, ten byl plný těch nejsenzačnějších lidí z Paříže. Andy Warhol, Paloma Picasso, vždycky tu byli. Dali jsme si večeři a pak tančili až do rána. Kdykoliv si na něj vzpomenu, tak se směju.“
Tichý člověk
Česká modelka Simona Krainová ho však takhle nevidí. "Byl skromný, milý, laskavý a hodný. Většinu času ale mlčel.“ Krainová se s ním seznámila hned na počátku své kariéry v Paříži a dva roky byla jeho hlavní múzou. V módní řeči to znamená, že Yves Saint Laurent navrhoval oblečení speciálně pro ni. Její křivky pro něj byly natolik inspirující, že přizpůsoboval oblečení jim, ne opačně. Běžně totiž návrhář navrhne nejdříve šaty a pak se do nich hledá vhodná modelka.
"Byla jsem mu blízko, dokonce jsem se párkrát mohla podívat přímo do ateliéru, kde tvořil, ale moc se mnou nemluvil. Ale to on s nikým, byl to velmi tichý člověk,“ vzpomíná modelka.
Na východ od ráje
V polovině osmdesátých let navrhl kolekci, která se jmenovala Ruský balet. Hýřila barvami, především červenou a růžovou, i materiály od krajek po kožešiny. Východní blok v tom viděl uznání slovanských hodnot a díky tomu ho vzal jako jediného světového návrháře na milost. "Jeho kolekce se tehdy objevovaly v časopise Žena a móda i ve slovenské Módě,“ vzpomíná návrhářka Beata Rajská. Ruský návrhář Sláva Zajcev si tak mohl bez obav začít říkat "Yves Saint Laurent Východu“ a hrdě se hlásit k inspiraci právě jím.
"Ve skutečnosti to byl další důkaz velké svobodomyslnosti a odvahy, kterou YSL měl, na Západě se totiž inspirace Ruskem vůbec nenosila,“ připomíná Beata Rajská. "Nikdy se nenechal svázat žádnými trendy. I takový Karel Lagerfeld se svého času zapletl s punkem, ale Yves byl vždycky svůj. Jeho kolekce byly naprosto originální, nechal se inspirovat pouze svým módním cítěním. Žádná z nich nikdy nepropadla.“ A žádná nebyla vulgární. I když věnoval hodně času spodnímu prádlu a nebál se ani průsvitných materiálů. Ten kousek ženy, který v něm byl, nedopustil, aby jiná žena vypadala v jeho oblečení lascivně.
Show bude pokračovat
Do módního důchodu odešel už v roce 2002. O tom, co ho v jeho jedenasedmdesáti letech poslalo do módního nebe, světový tisk spekuluje. Rakovina, nádor na mozku, následek depresí... V čem jsou však všichni zajedno? "Byl to prostě génius,“ prohlásil Alexander McQueen a řada dalších celebrit. Legendární americká módní editorka Diana Vreeland řekla to nejdůležitější: „Cokoliv udělal, ženy každého věku z celého světa to následovaly.“ Jako homosexuál zřejmě o to víc rozuměl ženské duši. A samozřejmě jejich tělu.
Móda naštěstí nebyla jeho jediným talentem. Stejné nadání měl na hledání spolupracovníků. "Sám už nepracoval několik let, jen konzultoval návrhy svých kolegů,“ říká Simona Krainová. V posledních měsících – těžko říci kolika, už nemohl dělat ani to, a kolekce YSL si přesto svou úroveň zachovaly.
Pokud by dokázal tohle, byl by pro módní svět snad ještě větší dárek než kalhotový kostým se špičatou podprsenkou dohromady.
