Xenofobní postoje se mohou v pubertě ještě vyostřit (ilustrační snímek).

Xenofobní postoje se mohou v pubertě ještě vyostřit (ilustrační snímek). | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Autoři výzkumu: Nesnášenlivé jsou nejen některé děti, ale i učitelé

  • 456
Ve svém aktuálním výzkumu zjistili, že české děti jsou nedůvěřivé k jakékoliv jinakosti. "Vymezovat se vůči odlišnosti je přirozené, nesmí to ale přerůst v nesnášenlivost," tvrdí Adéla Zelenda Kupcová, doktorandka na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a Štěpán Pudlák ze společnosti Scio. Podle nich navíc podobné postoje mají i někteří učitelé.

Postoje k okolí zjišťovali autoři výzkumu v dotaznících u 1 744 žáků 6. a 9. tříd v rámci projektu Multipolis. Čtyřicet procent jeho účastníků by se například přidalo k protiromskému pochodu nebo by jej alespoň podpořilo.

Co řekly české děti ve výzkumu?

Proč jste dělali tento výzkum?
Pudlák:
Výzkum nás zajímal z toho důvodu, že jsme pracovali na projektu, který má za cíl pomoci s výukou multikulturní výuky na školách. Chtěli jsme zjistit, jaké mají žáci základních škol postoje.

Co považujete za nejzávažnější zjištění?
Kupcová:
Nás ta data, která jsme získali, příliš nepřekvapila. Pro mě byla překvapivá jen míra agresivity některých vyjádření. Čekali jsme, že tam bude určité vymezování se vůči Romům. Ale že to bude až takovým jazykem a tak tvrdě, kolikrát od dívek šesťaček, to jsme nečekali.

Zjišťovali jste, z čeho silná averze vůči Romům pramení?
Pudlák:
To se nedá přímo zjistit. Kořeny jejich postojů budou s největší pravděpodobnosti kombinací rodinné výchovy, školy a působením médií.

Co výzkum zjistil

  • Dva z pěti žáků by se připojili k protiromskému pochodu nebo by jej podpořili.
  • Třetina žáků by se nikdy nekamarádila s Romy.
  • Děti velmi dají na vzhled ostatních. Negativním faktorem u spolužáků je pro ně barva pleti nebo obezita.

Jak na vaše zjištění reagovali učitelé a ředitelé zúčastněných škol?
Pudlák:
 Konkrétní zjištění jim budeme teprve posílat v rámci souhrnných zpráv pro jejich školy. Ty, s kterými jsme to řešili v rámci školení k projektu Multipolis, to příliš nepřekvapilo. V některých případech se navíc člověk setkává s tím, že některé názory, které má za cíl vymýtit u žáků, se objevují i u učitelů.

Pokud má xenofobní postoje už šesťák, jaká je šance, že je v pozdějším věku změní?
Pudlák:
V období zhruba od jedenácti do dvaceti let se formuje většina názorů. Záleží, v jakém rodinném prostředí děti jsou, na jakou střední školu přejdou, ve kterém kolektivu se vyskytují.
Kupcová: Pokud ale někdo má xenofobní názory už ve dvanácti, tak se dá během puberty čekat jejich vyostření. Potom se mohou utlumit, ale také nemusí.
Pudlák: Velkou roli hrají osobní zkušenosti. Někdo, kdo nemá xenofobní názory, ale osobně se mu něco stane třeba ve vztahu k Romům, tak je může velmi rychle převzít.

Váš výzkum také ukázal, že žáci upřednostňují spolužáky, kteří nijak nevybočují. Čím si to vysvětlit? Pozůstatkem rovnostářství z dob komunismu nebo sklonem dětí ke konzervatismu?
Kupcová:
Neviděla bych to jako konzervatismus. Každá třída a žákovský kolektiv si vytváří vlastní pravidla, řád a hierarchii. A odlišnost je sankcionovaná. To myslím bylo a bude. Možnost mít skupinu, vůči které se vymezujeme, usnadňuje život a vnímání světa.
Pudlák: To, že vznikají odlišnosti mezi "my" a "oni", že se vytváří kolektiv, který se vyhraňuje vůči někomu jinému, je v lidské společnosti naprosto normální. Jde ale o to, aby z toho nevznikaly negativní jevy a aby to vyhranění nefungovalo jako rasová nesnášenlivost.

Překvapilo vás, že žáci negativně hodnotí i ty, kteří jsou v něčem příliš úspěšní?
Pudlák:
Na tom není nic překvapivého, protože například žáci, kteří se velmi dobře učí, jsou klasicky jazykem žáků šprti.
Kupcová: Pokud ale to, že se dobře učí, doplňují třeba tím, že je s nimi i legrace nebo jsou dobří ve sportu, tak je ostatní hodnotí dobře. Pokud kromě učení ničím jiným nezaujmou, tak to mají obtížnější.

Nakolik může postoje dětí měnit zmiňovaná multikulturní výchova?
Pudlák:
Může je změnit pouze v dlouhodobém působení a za součinnosti dalších faktorů. Je to pouze jeden z prvků.
Kupcová: Za důležitější považuji výchovu ke kritickému myšlení a prožitku. Ani dobrý učitel ale nedokáže změnit všechno, pokud v rodině bude svět pojímán jako etnicky vyhrocený a nespravedlivý.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video