Vraťme se nyní na chvíli zpět v čase a rychle si projděme galerii slavných - psal se rok 1993, vesmírným střílečkám dominoval druhý díl Wing Commandera, když firma LucasArts vydala svůj X-Wing. Tato hra byla přesně to, o co stáli všichni fandové Hvězdných válek - konečně bylo možné si vyzkoušet na vlastní kůži let kaňonem ve Hvězdě smrti a její následné zničení, a před tím několik desítek dosti obtížných misí, ve kterých bylo nutné chránit lodě vlastní a skrz hejna TIE Fighterů, TIE Interceptorů a TIE Bomberů likvidovat mateřské lodě nepřátelské.
Po dvou datadiscích k X-Wingu (Imperial Pursuit a B-Wing) přišel „pohled z druhé strany" - TIE Fighter, ve kterém bylo nutné likvidovat lodě rebelů a coby imperiální pilot za císaře a za vlast chránit pořádek ve vesmíru. I rétorika se změnila - rebelové byli „teroristé" a jejich zničení naprostá priorita. Císař se odměňoval vypalováním tetování do předloktí, které značilo, jak mu je pilot drahý a jak si jej váží, nesmíme zapomenout ani na dramatické odhalování zrádců ve vlastních řadách. Datadisk Defender of the Empire poté posadil hráče do superničivého nejnovějšího stroje Impéria, TIE Defenderu.
Logickým vyústěním obou her byl X-Wing vs. TIE Fighter, hra primárně určená pro multiplayer, perfektní pro pořádání velkých vesmírných bitev s kamarády, kdy jedna část pilotovala stroje imperiální a druhá stíhačky Aliance. Firma Lucas Arts ale poněkud zapomněla na příběh, což napravila v datadisku Ballance of Power, mimochodem pravděpodobně nejobtížnější hry na motivy Hvězdných válek vůbec. A pak... pak přišel X-Wing Alliance.
V X-Wingu Alliance (XWA) začínáte jako mladý pilot Ace Azzameen, kterému byla poprvé svěřena jedna z rodinných transportních lodí, rychlý corelliánský transport YT-1300 Sabra. Po prvních nenáročných misích, kde se jen občas objeví nějaká ta loď nepřátelského klanu Viraxo, obyčejně rychle padnoucí za oběť vašim laserům, již začne jít do tuhého. Hned v páté misi je předávání nákladu léků rebelské Alianci rychle odhaleno Impériem a vám tak po smrti několika členů rodiny nezbývá nic jiného, než se k Alianci přidat. Svůj velký transport tak vyměníte za klasické populární rebelské stíhačky - X-Wing, Y-Wing, A-Wing, B-Wing či obstarožní Z-95 Headhunter.
Jako rebelský "odvedenec" samozřejmě musíte projít tréninkem a zde již začíná jít pekelně do tuhého. Dalo by se předpokládat, že první tréninková mise bude pohoda či alespoň se nebude jednat o něco, co prakticky nelze dohrát - trénink se ale řídí pořekadlem „těžko na cvičišti, lehko na bojišti", protože už při tréninku poznáte, že XWA rozhodně nepatří do kategorie lehkých her, ale dá na několik týdnů zabrat. Průměrný počet opakování první tréninkové mise je asi tak patnáct až dvacet, ale je nutné počítat s tím, že přijdou ještě mnohem horší úkoly, kdy se na vás sesypou mraky nepřátelských stíhačů, imperiální mateřské lodě na vás budou mířit vším, co mají k dispozici a jen opravdová zručnost a rychlý postřeh může virtuálního pilota zachránit od pobytu v mrazivém mezihvězdném prostoru.
Ohromné na příběhu XWA je, že nelétáte jen pro rebely - rodina na vás nezapomněla a ani vy nemůžete plně odhodit závazky k Azzameenům, proto občas nasedáte zpět do svého transportu YT-2000 Otana (takový tlustší Millenium Falcon s dvěma laserovými věžemi) či YT-1300 Sabra (v podstatě kopie Millenium Falconu) a vydáváte se chránit svůj rodinný majetek, mstít smrt svých příbuzných či jen prostě škodit klanu Viraxo ničením jeho kontejnerů a transportů. Skvělé na těchto dvou typech vesmírných lodí je právě možnost sednout si do jedné z laserových věží (vzpomeňme na scénu z Hvězdných válek, kdy Han Solo a Luke Skywalker právě z těchto věží ničili dotírající TIE Fightery impéria) a střílet po nepříteli. Věže je mimoto možné nastavit na automatickou obrannou střelbu, kdy střílí po nejbližším nepříteli či na střelbu na právě zaměřený cíl. V některých misích, kdy je vaším úkolem spojit se s větší základnou pro vyzvednutí kamarádů, je veledůležité z jedné z věží chránit svou loď a likvidovat útočící stíhače.
Mise se v XWA liší jedna od druhé co se týče kvality i obtížnosti. Mnohdy narazíte na prostou střílecí misi, kdy je úkolem pilota přežít a zároveň zničit co nejvíce nepřátel, tradičně nejtěžší jsou mise, v nichž je úkolem bránit vlastní lodě proti útokům Impéria či pirátů (delirická obtížnost mise je dána tím, že zničení byť jen jediné vlastní transportní lodě znamená neúspěch). Peklo nastává zvláště v případě, že cíl je zničitelný na jeden jediný zásah nepřátelského laseru - nezapomenutelná je mise, v níž musíte bránit svou sestru, která se snaží na nepřátelský komunikační satelit přichytit štěnici a najednou se objeví dva transporty, z nichž se vyřinou nepřátelští vojáci ve skafandrech. Jeden jediný jejich zásah a sestřička zemře, na vás je pak důkladná ochrana a rozstřílení nepřátelských kosmonautů. Variabilita misí je skutečně veliká - létat budete průzkumné mise v ultrarychlém A-Wingu, kdy musíte identifikovat náklad nepřátelského konvoje, obranné, v nichž je nutné ubránit svou mateřskou loď i útočné, v nichž je úkolem zlikvidovat obrovskou vesmírnou stanici, v níž Impérium vyvíjí své nové stíhače. Mnohdy je možné vletět dovnitř do takové stanice a proletět ji, či uvnitř případně zničit reaktor a tak docílit rychlejšího konce mise. Finále se samozřejmě odehrává přesně jako v „Návratu Jediho", v Millenium Falconu se vydáte postupně do druhé Hvězdy smrti a uzoučkými tunely se budete muset dostat až k reaktoru uvnitř, který je nutné zničit (a následně opravdu rychle utéct). Poslední část hry bohužel není nic moc, před tím je nutné na čas (10 minut) zničit nepřátelské stíhačky a Super Star Destroyer, což je poněkud otravné.
To, čím XWA upoutá hned na začátku, je počet a různorodost lodí. Pokud byl v X-Wingu jen jeden typ korvety a jen jeden typ imperiálního Star Destroyeru a v TIE Fighteru se již tento počet mírně zvýšil, pak XWA přináší skutečně desítky nejrůznějších vesmírných lodí a stíhaček na straně Rebelů i Impéria. Novinek je skutečně hodně - ani ne tak na straně rebelů, jako spíše ve vojsku impéria a „neutrálních". Impérium se kromě klasických TIE Fighterů, Interceptorů apod. blýskne novými typy stíhaček TIE, které budete muset likvidovat hned v druhé bitvě. Tyto bezpilotní stíhačky jsou řízené dálkově a mají zvláště účinné lasery, které sežerou štít na dva tři výstřely, klasický čelní souboj je tedy předem odsouzen k záhubě. Neutrální lodě pak zahrnují například Firespray (loď Bobby Fetta, který v „Impériu vrací úder" vyzvedl Hana Sola zalitého do karbonitu a odevzdal ho Jabbovi) a dále množství typů, které byly navrženy speciálně pro tuto hru. Během příběhové linie sice nemůžete létat s ničím jiným, než rebelskými stíhačkami plus oběma typy transportů (YT-1300 a YT-2000) a v poslední misi s Milleinum Falconem, ale v tréninkových misích či multiplayeru jsou na výběr všechny typy lodí impéria i rebelů a kromě toho právě stíhačky typu T-Wing, Razor Fighter, Supa Fighter, R-41 Starchaser či Firespray, které obvykle používají piráti, žoldnéři či obchodníci k ochraně svých transportů. Bohužel není možné pilotovat transportní lodě či dokonce velké křižníky, na to si budeme muset pravděpodobně ještě počkat.
Další změnou je zvětšení herního prostředí - pokud ve všech předchozích hrách byla mise pouze záležitostí jednoho systému, kam jste z hyperprostoru vyskočili a poté po splnění této mise zase do hyperprostoru naskočili, tak v XWA jde o úplně něco jiného. Především není možné si jen tak skočit do hyperprostoru kde se vám zachce, k tomu nyní slouží bóje, ke kterým se musíte přiblížit na půl kilometru, aby bylo možné skok provést. Mnoho misí se také odehrává ve více systémech - například je nutné prozkoumat tři zóny, zdali se v nich neskrývá imperiální konvoj či honit přes několik hyperprostorových skoků zrádce, který v ukradeném raketoplánu prchá směrem ke svým imperiálním bratřím.
Ovládání hry je nadmíru intuitivní a identické s tím, na které jsme zvyklí již z X-Wingu a TIE Fighteru. Přibyly samozřejmě nové klávesy pro sbírání kontejnerů či spojování se s ostatními loďmi, což je občas nutné v „rodinných" misích, dále je možné si nastavit u určitých stíhaček (například u X-Wingu) sbíhavost laserů na určitou vzdálenost od 1,25 km (to se hodí při útocích na velké lodi) až do 0,25 km (vhodné na dogfight). Na obrazovce je celkem šest vypínatelných panelů, nahoře se nacházejí přední a zadní radar a indikátor počtu a typu raket, dole je velké okno pro zobrazení typu a specifikací zaměřené vesmírné lodě či stíhačky a dvě okna, kam je možné si navolit specifikace mise, historii rádiových záznamů, seznam nepřátelských stíhačů apod.
Grafice se nedá vytknout prakticky nic. Zvláště na nepřátelské Star Destroyery či velké vesmírné stanice je radost pohledět, kapitolu samu pro sebe tvoří obrovský Super Star Destroyer (loď Darth Vadera), jehož zničení je vaším úkolem v předposlední misi. Nově je zakomponován virtuální kokpit, v němž je možné se myší či "kloboučkem" na joysticku libovolně pohybovat, nicméně je rozumné létat s kokpitem vypnutým, zbytečně zabírá místo - čím více je vidět ven, tím lépe se zaměřují malé nepřátelské stíhačky. O zvuku se nedá mluvit jinak, než v superlativech (až na chybky popsané níže) - veškeré hlášky jsou samozřejmě zvukové, hudba je představována pochopitelně starými dobrými Williamsovými skladbami - kdo by si ale byl schopen představit něco jiného, že...
Již od dob TIE Fighteru je možné zaměřovat na všech lodích jejich specifické části - je tedy možné odzbrojit nepřátelskou mateřskou loď tím, že jí zničíte laserové věže či rychle se zbavit Star Destroyeru ustřelením generátorů štítu. I samotné stíhačky vypadají perfektně a zvláště na exploze je radost pohledět. Samotné výbuchy jsou opravdu propracované nejen z hlediska grafického zpracování; pokud jste příliš blízko explodující vesmírné stanici, tlaková vlna vás "spláchne" - v lepším případě přijdete jen o část štítů, v horším pak
Napsat, že XWA je bez chybičky, by byla naprostá lež - chyb je v jinak skvělé hře opravdu nepříjemně mnoho. Občas se stane, že z neznámých důvodů loď kritická pro splnění mise nabourá do vesmírné stanice, s níž se měla pouze spojit, a je tak zničena, v některých misích není příliš jasné, co je nutné udělat, občas se objevují i výpadky v synchronizaci zvuku s dějem (v jedné misi blízko konce se například ozve "ještě zbývá jedna minuta do výbuchu" asi deset vteřin poté, co hlas s úlevou poznamená, že "bomba byla zneškodněna"). Některým hráčům rovněž vadí fakt, že XWA se dá ovládat POUZE joystickem, nikoli myší či klávesnicí - osobně by mne ani nenapadlo použít k ovládání něco jiného než joystick, ale mnoho lidí právě nemožnost použití myši odradila od samotného hraní hry. Chybí také pořádný editor misí, s nímž by bylo možné vyrobit obrovské vesmírné bitvy několika desítek stíhačů a mateřských lodí či další nové epizody i s dějem, ale to by mohla časem firma LucasArts napravit. Přes všechny chyby ale, fandové Hvězdných válek, myslete na to, že můžete letět i se slavným Millenium Falconem...
| |||||||||||||||||||||||||||||||
 Přehledná galerie vesmírných lodí je po druhé bitvě obohacena i o nové imperiální stroje - tenhle vás s turbolaserem dostane na dva tři výstřely |
 Briefingy jsou intuitivní a přehledně ukážou, co vás pravděpodobně čeká v nadcházející misi |
 Kabina vašeho transportu se postupně mění v obchod se suvenýry... |
 Jeden z generátorů štítu právě explodoval, druhý čeká... |
 Zelená v tomto případě neznamená "volno", ale "brzy budeš mrtev" |
 Pět vteřin před smrtí... |
