Takzvaný korálový trojúhelník, který zahrnuje území Indonésie, Filipín, Malajsie, Papuy-Nové Guiney, Šalamounových ostrovů a Východního Timoru, je domovem třiceti procent světových korálových útesů. Co se týče biodiverzity, je oblast přirovnávána k amazonskému pralesu.
Korálové útesy však ničí stoupající teplota vody v mořích v důsledku globálního oteplování. K němu podle expertů přispívají emise skleníkových plynů, především oxidu uhličitého.
Světový fond na ochranu přírody WWF upozorňuje, že zvýšená teplota může zahubit rozsáhlé mořské ekosystémy a polovinu ryb v nich. Stane se tak, pokud se ve vyspělých zemích do roku 2020 emise nesníží o 40 procent oproti hodnotám v roce 1990.
Bez útesů propukne hlad a nepokoje
Jedna třetina z asi 300 milionů lidí v jihovýchodní Asii, jejichž příjmy jsou na přírodních zdrojích závislé, by navíc v případě zániku útesů musela opustit pobřeží a najít si novou práci.
Nedostatek potravin a zoufalství podnítí radikalismus a společenské nepokoje v oblasti, odhaduje WWF. Komerční rybolov dnes v oblasti zajišťuje roční příjmy ve výši tří miliard dolarů.
"Bude to znamenat chudobu, a když k tomu přidáme případné zaplavení pobřežních regionů, můžeme očekávat destabilizaci celých komunit," uvedl hlavní autor zprávy WWF a odborník na mořskou ekologii z Queenslandské univerzity Ove Hoegh-Guldberg. Podle něj přišel korálový trojúhelník za posledních čtyřicet let minimálně o 40 procent korálových útesů a mangrovů.
Podle WWF "cesta, kterou dnes ekologická situace ve světě postupuje, překonává nejhorší scénáře popsané ve zprávě".
"Musí být podniknuta rozhodná akce, nebo vznikne zásadní krize a statisíce unikátních druhů a celé lidské komunity se ocitnou v nebezpečí," píše se ve zprávě, která čerpá z tří set publikovaných vědeckých studií a práce dvaceti klimatologů.
