Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Věznici v Louisianě opustil muž, který strávil 43 let na samotce

  10:54aktualizováno  10:54
Po více než čtyřiceti letech na samotce se Albert Woodfox dostal z vězení v americké Lousianě. V historii amerického vězeňství není trestanec, který by na samotce strávil více let než on. Odsouzený byl spolu s dalšími dvěma muži v roce 1973 za ubodání bachaře a celou dobu trval na své nevině.

Celkem 43 let žil Woodfox 23 hodin denně v naprosté izolaci od ostatních vězňů. Trest si vysloužil spolu s dalšími dvěma muži za brutální vraždu 23letého bachaře Brenta Millera. Muži dostali za zločin přezdívku „Angolská trojice“ podle vězení, ve kterém k zločinu došlo. Woodfox byl za zločin odsouzený v dubnu 1973 a od té doby se z vězení nedostal.

Fotogalerie

Po celou dobu trestu však tvrdil, že je nevinný. Nyní přijal obvinění ze zabití. A ačkoliv podle jeho slov nejde o přiznání viny, k vyjednávání se státními žalobci to stačilo.

„Ačkoliv jsem se těšil, že v novém procesu dokážu svou nevinu, strach o mé zdraví a můj věk mě přiměly, abych ten případ vyřešil teď a dosáhl propuštění přijetím menšího obvinění,“ cituje Woodfoxovo prohlášení BBC.

Z vězení se dostal na své 69. narozeniny. Při odjezdu ze zařízení reportérům prozradil, že jeho první kroky povedou k hrobu své matky. Ta zemřela, když byl ve vězení a Woodfox nedostal povolení jít na její pohřeb.

Bachaře měl držet, zatímco ho ostatní bodali

K vraždě, která mu vynesla dlouholetý pobyt na samotce, došlo v dubnu roku 1972 v lousianské věznici Angola, kde si Woodfox zrovna odpykával trest za ozbrojenou loupež a napadení.

Millera měl držet zezadu zatímco ostatní dva ho bodali čepelí ze sekačky a nabroušeným vězeňským nožem. Vedení věznice Woodfoxe nechalo přemístit na samotku a každých devadesát dní trest izolace prodlužovalo.

Další dva z „Angolské trojice“, Robert King a Herman Wallace, byli propuštěni v roce 2001 a 2013. Wallace krátce po propuštění zemřel. Woodfox a Wallace měli společnou historii. Údajně byli členy militantního hnutí Černí panteři, které se formovalo v šedesátých letech jako obrana proti rasismu a policejní brutalitě.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.