Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Will Cohen: Jidáš mezi republikány, jenž hnal Nixona před spravedlnost

  21:53aktualizováno  21:53
Říkali mu, že to nemá cenu. Přesto to tehdy nevzdal. Byl to právě William Cohen, do té doby neznámý, mladičký nováček v politice, kdo zlomil vaz nejmocnějšímu muži USA, prezidentu Richardu Nixonovi, když jej vystavil hrozbě impeachmentu. A byl by uspěl, kdyby Nixon raději neodstoupil.

William Cohen na oficiálním portrétu z 90. let minulého století. | foto: Public DomainCreative Commons

Pro 27 - proti 11. To jsou čísla, která přesně před 40 lety Americe ukázala, že se spravedlnost nehodlá zastavit ani před dveřmi Oválné pracovny. Čísla, která 27. července 1974 zpečetila bolestný pád tehdejšího prezidenta Richarda Nixona.

Impeachment

Impeachment je označení užívané ve veřejném právu pro zvláštní státní žalobu podanou na poslance a vysoké státní úředníky ústavodárných shromáždění. Užívá se především v anglo-americkém ústavním právu.

Tam, kde nepomohl ani víc než roční nátlak veřejnosti, uspěl teprve třiatřicetiletý nováček ve Sněmovně reprezentantů jménem William Cohen. Byl to právě tento mladičký ambiciozní absolvent práv, kdo jako první vystoupil z jednolité řady republikánu a otočil se zády ke „svému“ prezidentovi. Jako první republikánský člen sněmovního Výboru pro spravedlnost se totiž vyslovil pro impeachment hlavy státu.

Stalo se tak poté, co se dva roky předtím na veřejnost dostaly informace o loupeži v sídle Demokratické strany v komplexu Watergate na objednávku Bílého domu s cílem zdiskreditovat ji. Zatímco aféra narůstala do gigantických rozměrů a otřásala celou politickou scénou, Cohen s hrstkou svých kolegů trpělivě dlouhé měsíce připravoval podklady pro konfrontaci hlavy státu s nepříjemnou pravdou - navzdory pochybám o úspěchu i Nixonově „neprůstřelné vestě“ v podobě všehoschopného poradce Charlese Colsona (více o praktikách „mistra špinavých triků“ se dočtete zde).

A nakonec by na onu osudovou konfrontaci před zraky Kongresu i došlo. Hlasování sněmovního Výboru pro spravedlnost toho večera před 40 lety dalo na vědomí, že ani ti nejmocnější nejsou nedotknutelní. Týden nato soud nařídil zveřejnit nahrávky z Oválné pracovny, které Nixona prakticky usvědčily. I kongresmeni, kteří dosud zůstávali Nixonovi loajální a vůči odboji uvnitř strany brojili, změnili názor - přinejmenším alespoň před zraky veřejnost. S vědomím jistého impeachmentu, dva dny poté Nixon raději rezignoval. Jako první a zároveň poslední šéf Bílého domu.

Pád jednoho ovšem zdárně nastartoval kariéru druhého: aféra Watergate byla předzvěstí neobvykle dlouhé politické kariéry Cohena. V nejvyšších patrech americké politiky měl totiž strávit další čtvrt století. Ve své domovině, státě Maine, se Cohen ovšem za svoji rebélii místo poplácávání po zádech dočkal od svých straníků nelichotivé nálepky „Jidáše“, připomíná list The New York Times. V politice nicméně setrval. Po třech volebních obdobích „přesedlal“ ze Sněmovny reprezentantů do druhé komory. V Senátu strávil dlouhých 18 let.

Počtvrté už kandidovat nechtěl, místo toho ale přišla jiná nabídka. Za druhého mandátu Billa Clintona se ujal ministerstva obrany, opačné stranické příslušnosti šéfa Bílého domu navzdory. Ironií je, že právě v době, kdy Cohen stál v čele Pentagonu, byl svědkem potupného impeachmentu svého nadřízeného - toho impeachmentu, jenž dal americkému právnímu systému dosud nejpreciznější definici „sexuálního vztahu“.

Autor:


Témata: Richard Nixon




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.