Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

WikiLeaks slibuje anatomii bestie, zveřejní manuál ke Guantánamu

  15:06aktualizováno  15:06
Server WikiLeaks začal zveřejňovat dokumenty amerického ministerstva obrany určující pravidla pro zadržování lidí v táborech v Iráku a na základně Guantánamo po teroristických útocích 11. září 2001. Server oznámil, že během měsíce zveřejní více než 100 dokumentů.

Server WikiLeaks zveřejnil depeše amerických diplomatů | foto: AP

Mezi zveřejněnými dokumenty je například příručka z roku 2002 s procedurami a pravidly pro Camp Delta, tedy věznici, kde jsou zadržováni od roku 2002 podezřelí z terorismu. WikiLeaks v prohlášení uvedly, že tyto procedury vedly k týrání a k beztrestnosti.

"Dokumenty odhalují anatomii bestie, jakou je zadržování po 11. září, odhalují vytvoření temného prostoru, kde neplatí zákony a práva a kde mohou být lidé drženi beze stopy podle přání amerického ministerstva obrany," uvedl spoluzakladatel WikiLeaks Julian Assange.

"Ukazují excesy raného období války proti neznámému ´nepříteli´ ... a jak se tato politika vyvíjela a nakonec přerostla v trvalou výjimku, která v USA existuje o desetiletí později." Podle WikiLeaks řada zveřejňovaných dokumentů zakazuje přímé fyzické násilí proti zadrženým.

Podle WikiLeaks však v táborech vládla politika zastrašování zadržovaných kombinovaná s politikou likvidací záznamů, která vedla k týrání a beztrestnosti dozorců. Server například slibuje zveřejnění instrukcí z roku 2005 o "přidělování interních sériových čísel zadrženým".

Mizení vězňů

"Tento dokument se týká diskrétního ´mizení´ zadržovaných do vazby jiných amerických vládních úřadů. Jejich jména přitom nejsou uváděna v centrálních vojenských záznamech, protože se jim systematicky nepřiděluje vězeňské číslo.

Zadržovaných je tak možné se zbavit, aniž by po nich zůstaly v dokumentech výraznější stopy," uvedly WikiLeaks v prohlášení bez dalších podrobností. Obhájci lidských práv tvrdí, že CIA po 11. září 2011 využívala tajné věznice ve spřátelených zemích, kde vyslýchala a mučila lidi podezřelé z terorismu, na které se nevztahovala obvyklá právní ochrana.

WikiLeaks popudily před dvěma lety Spojené státy a další země zveřejněním tisíců utajovaných diplomatických depeší. Assange se uchýlil na ekvádorské velvyslanectví v Londýně před svým vydáním z Británie do Švédska, kde je vyšetřován kvůli údajnému znásilnění. Assange to odmítá s tím, že případ je politicky motivovaný.

Věznici na Guantánamu nechal vybudovat bývalý americký prezident George Bush. Celkem zde bylo bez soudu zadržováno 779 mužů, nyní jich tam je 167. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová v lednu řekla, že tím Spojené státy porušují mezinárodní právo.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odstranění sochy generála Roberta Leeho v New Orleans (19. května 2017)
Sochy prapradědečka patří do muzea, souhlasí potomek generála Leeho

Potomek konfederačního generála Roberta Leeho souhlasí s tím, aby sochy jeho předka zmizely z veřejného prostoru. Svým prohlášením reagoval Robert Lee, který...  celý článek

Léky proti bolesti na bázi opioidů v lékárně v Ohiu (20. června 2017)
Amerika, národ narkomanů. Epidemii opioidů zažehly farmaceutické firmy

Opiáty ročně zabijí ve Spojených státech stejný počet lidí jako střelné zbraně či dopravní nehody. Problém dospěl tak daleko, že prezident Donald Trump se...  celý článek

Blesková zpráva
V centru Barcelony najel řidič dodávky do davu lidí, několik raněných

V centru Barcelony najela dodávka do davu lidí. Incident potvrdila španělská policie. Na Twitteru informovala, že několik lidí bylo zraněno.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.