Americké velvyslankyni v Bělehradě Jennifer Brushové to řekl v srpnu 2009 poradce srbského prezidenta Miki Rakič. Obsah soukromého rozhovoru se dostal na veřejnost díky serveru WikiLeaks, který od minulého pondělí zveřejňuje tajné depeše americké diplomacie.
"Rusko není vstřícné vůči srbským žádostem o pomoc při dopadení obviněného Mladiče, sdělil nám prezidentův poradce Rakič," hlásila do Washingtonu velvyslankyně. Podle ní Rakič naznačil, že uprchlíkovi pomáhají cizí síly a že Moskva má o jeho přesném místě pobytu lepší informace než srbská vláda.
Rusko údajně řadu let podporuje mnoho srbských válečných zločinců. Pomáhá prý i ženě bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiče Mirjaně Markovičové a jejímu synovi Marko Miloševičovi, které Bělehrad stíhá pro podvody a zpronevěru. V Rusku se prý skrývá bývalý vůdce chorvatských Srbů Goran Hadžič.
Osobní priorita srbského prezidenta
Depeše zmiňuje i předchozí nepotvrzené spekulace, že se Mladič nachází v Rusku. Vyšetřovatelé v Haagu ale věří, že Mladič se skrývá v Bělehradu. Srbská vláda se poslední dobou snaží válečného zločince doručit před mezinárodní soud.
Nebylo tomu tak vždy. Ještě před čtyřmi lety se američtí diplomaté o srbské polovičaté snaze zatknout bývalého generála vyjadřovali s rozčarováním. "USA poskytly srbské vládě 11 doporučení, jak postupovat v honu na Ratka Mladiče. Kvůli odporu samotného premiéra Koštunici ale vláda nerealizovala ani jedno naše doporučení," psal z Bělehradu v roce 2006 velvyslanec Michael Polt.
O tři roky později již americké depeše snahu srbských úřadů o dopadení válečného zločince chválí. "Současná vláda se snaží Mladiče dopadnout, protože je to předpoklad pro zahájení vstupních rozhovorů do EU," referují diplomaté z Bělehradu. Dopadení Mladiče je prý osobní prioritou srbského prezidenta Borise Tadiče.
Bitva o budoucnost Srbska
Podle listu The Guardian se depeše z Bělehradu nesou v duchu rusko-amerického soupeření o budoucí směřování této země. Zatímco Moskva těží ze své historické role ochránce Srbů na Balkáně, Washington stále čelí antipatiím obyvatel srbské metropole, kterou před deseti lety bombardovalo NATO.
"Stále je před námi hodně práce, abychom vymýtili zažité stereotypy o americké vládě jako imperialistické, antisrbské a proalbánské," psala v roce 2009 do Washingtonu Brushová.
Bělehradský soud v pátek osvobodil deset mužů, kteří měli podle obžaloby Mladičovi napomáhat při útěku. Podle výroku soudu nebylo předloženo dost důkazů, aby mohli být odsouzeni.
Skupina, jejímiž členy jsou bývalí Mladičovi přátelé a podřízení, čelila podezření, že pro prchajícího generála zajišťovala bydlení a stravu. Žalobce se proti osvobozovacímu rozsudku na místě odvolal, píše ČTK.
Podle analytiků je rozsudek špatnou zprávou pro srbské úřady, které se snaží mezinárodní veřejnost přesvědčit o své upřímné snaze skrývajícího se Mladiče dopadnout.
MLADIČ NA ÚTĚKUMladiče hledá haagský tribunál kvůli obvinění ze zločinů proti lidskosti, genocidy a dalších zločinů, jichž se údajně dopustil mimo jiné při obléhání Sarajeva za občanské války v 90. letech a za masakr 8 000 Bosňáků (muslimských obyvatel Bosny) ve východobosenské Srebrenici v roce 1995. Mladič po skončení války v Bosně v roce 1995 žil pod ochranou někdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče několik let ve svém bělehradském sídle. Po pádu Miloševičova režimu v roce 2000 zmizel. Podle některých zpráv se skrývá s pomocí nacionalistických přátel v Srbsku. autor: ČTK |