Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

WikiLeaks: Češi chtěli po ruské invazi do Gruzie vyslat jednotky NATO

  19:37aktualizováno  19:37
Když Rusové vpadli v srpnu 2008 do Gruzie, Češi chtěli do země vyslat mírové jednotky NATO. Vyplývá to z depeší americké diplomacie, které zveřejnil internetový server WikiLeaks. Češi si prý ale byli vědomi toho, že jejich snaha nemá velkou šanci na úspěch.

Rusové v jihoosetském Cchinvali | foto: Reuters

"Češi chtějí v Severoatlantické radě tlačit na vytvoření mezinárodních mírových jednotek. Češi by podporovali vyslání mírové mise, kterou by vedlo NATO, ale myslí si, že je nepravděpodobné, že by tato mise získala podporu všech členských států," uvádí depeše zveřejněná na WikiLeaks.

Americký diplomat se odvolával na prohlášení Veroniky Kuchyňové Šmigolové, vedoucí Stálé mise ČR při OSN, OBSE a dalších mezinárodních organizací ve Vídni.

Ruská agrese

Ruská armáda v srpnu 2008 obsadila část Gruzie a vytlačila gruzínskou armádu, která se pokoušela obnovit kontrolu nad separatistickou a proruskou Jižní Osetií. Konflikt nakonec ukončilo příměří dojednané Evropskou unií, ale Moskva i tak uznala nezávislost Jižní Osetie i další separatistické oblastí Abcházie.

Česká diplomacie by se tehdy údajně spokojila i s mírovou misí pod záštitou Evropské unie a několika dalších spřátelených států. OSN se čeští diplomaté údajně chtěli úplně vyhnout, protože nepředpokládali, že by její vyjádření k rusko-gruzínskému konfliktu bylo dostatečně silné.

Klause do Gruzie nepustil kyčel

Češi ovšem nebyli jediným státem střední a východní Evropy, který žádal odsouzení Ruska na mezinárodní scéně. Polský prezident Lech Kaczyński podle další zveřejněné depeše z americké ambasády ve Varšavě údajně připravoval návštěvu gruzínské metropole Tbilisi 11. srpna večer, tedy ještě v době ozbrojeného konfliktu.

Návštěvy se měli zúčastnit i prezidenti Ukrajiny a všech tří pobaltských států - Litvy, Lotyšska a Estonska. Cesta měla podle amerických diplomatů i podporu českého prezidenta Václava Klause. Ten se jí ale nemohl zúčastnit kvůli operaci kyčle.

Česko s Polskem a pobaltskými státy evidentně zastávalo na půdě NATO stejné názory jako Spojené státy, Velká Británie a Kanada, uvádí depeše, kterou do Washingtonu odeslala americká mise při NATO.

Tato "koalice" podle depeše 13. srpna 2008 v Severoatlantické radě zabránila ruské vojenské fregatě Ladnyj v účasti na monitorovací misi NATO ve Středomoří, která je známá pod zkratkou OAE. Ruská loď přitom již získala předběžné svolení Severoatlantické aliance, aby se mohla mise účastnit, ale kvůli námitkám Čechů a dalších jej nakonec NATO muselo stáhnout.

"Německo se nicméně jako tradiční posel proruského tábora snažilo spojence přesvědčit, aby své rozhodnutí přehodnotili ve světle dlouhodobých vztahů Ruska s NATO," uvádí se v depeši americké mise při NATO.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

V centru severoněmeckého města zranili divočáci čtyři lidi
VIDEO: Do německého města vtrhli divočáci, řádili v bance i obchodě

Čtyři zraněné si vyžádaly útoky dvou divokých prasat, která v pátek pronikla do centra města Heide na severu Německa. Jeden z kanců dokonce vnikl i do místní...  celý článek

Neznámí střelci zaútočili v Egyptě na koptské křesťany, kteří cestovali do...
Masakr v Gíze. Egyptští islamisté při přestřelce zabili 55 policistů

Egyptská policie se vzpamatovává z krvavého incidentu v provincii Gíza, při kterém islamističtí radikálové zabili 55 policistů. Počet mrtvých může ještě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.