"Češi chtějí v Severoatlantické radě tlačit na vytvoření mezinárodních mírových jednotek. Češi by podporovali vyslání mírové mise, kterou by vedlo NATO, ale myslí si, že je nepravděpodobné, že by tato mise získala podporu všech členských států," uvádí depeše zveřejněná na WikiLeaks.
Americký diplomat se odvolával na prohlášení Veroniky Kuchyňové Šmigolové, vedoucí Stálé mise ČR při OSN, OBSE a dalších mezinárodních organizací ve Vídni.
Ruská agreseRuská armáda v srpnu 2008 obsadila část Gruzie a vytlačila gruzínskou armádu, která se pokoušela obnovit kontrolu nad separatistickou a proruskou Jižní Osetií. Konflikt nakonec ukončilo příměří dojednané Evropskou unií, ale Moskva i tak uznala nezávislost Jižní Osetie i další separatistické oblastí Abcházie. |
Česká diplomacie by se tehdy údajně spokojila i s mírovou misí pod záštitou Evropské unie a několika dalších spřátelených států. OSN se čeští diplomaté údajně chtěli úplně vyhnout, protože nepředpokládali, že by její vyjádření k rusko-gruzínskému konfliktu bylo dostatečně silné.
Klause do Gruzie nepustil kyčel
Češi ovšem nebyli jediným státem střední a východní Evropy, který žádal odsouzení Ruska na mezinárodní scéně. Polský prezident Lech Kaczyński podle další zveřejněné depeše z americké ambasády ve Varšavě údajně připravoval návštěvu gruzínské metropole Tbilisi 11. srpna večer, tedy ještě v době ozbrojeného konfliktu.
Návštěvy se měli zúčastnit i prezidenti Ukrajiny a všech tří pobaltských států - Litvy, Lotyšska a Estonska. Cesta měla podle amerických diplomatů i podporu českého prezidenta Václava Klause. Ten se jí ale nemohl zúčastnit kvůli operaci kyčle.
Česko s Polskem a pobaltskými státy evidentně zastávalo na půdě NATO stejné názory jako Spojené státy, Velká Británie a Kanada, uvádí depeše, kterou do Washingtonu odeslala americká mise při NATO.
Tato "koalice" podle depeše 13. srpna 2008 v Severoatlantické radě zabránila ruské vojenské fregatě Ladnyj v účasti na monitorovací misi NATO ve Středomoří, která je známá pod zkratkou OAE. Ruská loď přitom již získala předběžné svolení Severoatlantické aliance, aby se mohla mise účastnit, ale kvůli námitkám Čechů a dalších jej nakonec NATO muselo stáhnout.
"Německo se nicméně jako tradiční posel proruského tábora snažilo spojence přesvědčit, aby své rozhodnutí přehodnotili ve světle dlouhodobých vztahů Ruska s NATO," uvádí se v depeši americké mise při NATO.
