Jako příklad neuvážených cestovních nákladů uvádí agentura AP poslední výpravu ředitelky WHO Margaret Chanové do Guineje. Chanová zde ocenila zdejší zdravotníky za boj proti ebole. Ubytovala se v prezidentském apartmánu hotelu Palm Camayenne v metropoli Conakry. Jedna noc zde vyjde v přepočtu na třiadvacet tisíc korun. Běžně přitom pracovníci WHO bydlí v pokojích, které přijdou maximálně na pět tisíc korun za noc.
Vyspělé země si berou z Afriky víc, než jí posílají, tvrdí studie |
Cestovní náklady se však nedaří držet v rozumných mezích ani níže postaveným zaměstnancům. Potvrzuje to i šéf kanceláře Chanové Ian Smith, který agentuře AP sdělil, že kontrolní orgány WHO často reagují se zpožděním nebo zbytečné výdaje přechází mlčením. „Občas fungujeme podle poučky, že pravidla jsou od toho, aby se porušovala. Výjimky se pak stávají novou normou,“ míní Smith.
WHO v reakci na únik materiálů uvedla, že v loňském roce snížila náklady na cestování o čtrnáct procent oproti předešlému roku. Opomněla však dodat, že po účetní uzávěrce na počátku roku 2015 byly výdaje pracovníků WHO extrémně vysoké kvůli boji s epidemií eboly v západní Africe. Z interní analýzy z března letošního roku vyplývá, že pouze dvě ze sedmi ženevských oddělení WHO dodržují předepsaný rozpočet na cesty.
V luxusu na pomoc Africe
Bruce Aylward, který řídil týmy WHO během epidemie eboly, vynaložil na dopravu do Afriky a lokální cestování bezmála 400 tisíc dolarů. Pro lokální přepravu využíval často helikoptér namísto méně pohodlné dopravy po zemi. Chanová v témže období za cesty utratila 370 tisíc dolarů. Oba výše jmenovaní se drží na čele žebříčku cestovní nákladů v rámci WHO.
Zlom v boji proti malárii? Afrika se dočká ostrého testu vakcíny |
WHO od roku 2003 za cesty utratila 803 milionů dolarů při zaměstnávání asi sedmi tisíc lidí. Roční rozpočet této organizace činí více než dvě miliardy dolarů (finanční plány WHO si můžete prostudovat zde). Na chod přispívá 194 členských zemí OSN, nejvíce peněz putuje ze státní kasy Spojených států.
Pro porovnání je zajímavý pohled na cestovní náklady velkých neziskových organizací. Lékaři bez hranic například striktně odmítají dopravu v nejluxusnějších třídách. I nejvyšší vedení organizace cestuje výhradně v ekonomických třídách. Lékaři bez hranic po celém světě podle AP zaměstnávají 37 tisíc lidí, roční cestovní výdaje se však daří držet na úrovni 43 milionů dolarů (kompletní finanční zprávy najdete zde).
