Werner Faymann

Werner Faymann | foto: Reuters

Rakouský kancléř Faymann nečekaně rezignoval na všechny funkce

  • 114
Rakouský kancléř Werner Faymann v pondělí oznámil, že se rozhodl rezignovat na všechny své funkce. Faymann se ocitl pod silným tlakem po debaklu kandidáta jeho Sociálnědemokratické strany Rakouska v prvním kole prezidentských voleb. Dočasným šéfem rakouské vlády se stane dosavadní vicekancléř Reinhold Mitterlehner.

Fayman podle rakouského serveru Der Standard oznámil, že končí také jako předseda Sociálně demokratické strany Rakouska (SPÖ). „Tato země potřebuje kancléře, kterého jeho strana plně podporuje,“ uvedl Faymann, který se po volebním debaklu kandidáta své strany v prvním kole prezidentský voleb dostal pod tlak mládežnického křídla SPÖ a odborů. „Jsem vděčný za sedm a půl let u vlády a přeji svému nástupci více štěstí,“ dodal Faymann, který byl kancléřem od roku 2008.

Dočasným šéfem rakouské vlády se po Faymannovi stane dosavadní vicekancléř Reinhold Mitterlehner, který uvedl, že nevidí důvod k předčasným volbám nebo změně vládní migrační politiky.

Vedení strany SPÖ by se měl přechodně ujmout vídeňský starosta Michael Häupl, napsala agentura APA. Na pondělní odpoledne je plánována schůze vedoucích představitelů sociálních demokratů, která by měla předání funkce potvrdit.

Inzerátová aféra a změna názorů

Faymann se do nejvyšších pater rakouské politiky dostal v lednu 2007 jako ministr dopravy, inovací a technologií v kabinetu kancléře Gusenbauera. Do Socialistické mládeže (SJ), mládežnické organizace SPÖ, se přihlásil už na střední škole. Po absolvování vojenské služby zasedl v roce 1981 v čele zemské organizace SJ v rakouském hlavním městě. O čtyři roky později byl zvolen poslancem vídeňského zemského parlamentu a městského zastupitelstva.

V roce 1994 se stal městským radním a vedoucím členem několika orgánů majících na starost otázky bydlení a rozvoje Vídně. V předčasných parlamentních volbách v roce 2008 obhájil se ztrátou první místo pro SPÖ a stal se kancléřem. Jako kancléř pokračoval i po dalších volbách v roce 2013, kdy utvořil svou druhou vládu, opět s lidovci z ÖVP.

Menší skvrnou na Faymannově politické pověsti byla takzvaná inzerátová aféra. Faymann v ní čelil podezření, že si ještě jako ministr dopravy nechal od státních drah ÖBB a státní dálniční společnosti Asfinag zaplatit reklamu v několika rakouských bulvárních listech. Úřady nakonec žádost o vyšetřování stáhly.

Jako kancléř se podle rakouského tisku snažil vyhýbat konfrontacím, v poslední době vzbudil pozornost hlavně změnou svých názorů na uprchlickou krizi. Faymann nejprve podpořil politiku otevřených dveří pro uprchlíky po vzoru německé kancléřky Angely Merkelové. Rakouská vláda následně podle něj zjistila, že vývoj je neudržitelný, zavedla kontroly na hranicích a stanovila limit na počet žadatelů o azyl. Právě migrační krize přispěla k Faymannovu pádu.

Neúspěch v prezidentských volbách

V prvním kole prezidentských voleb v Rakousku na sklonku dubna slavil úspěch kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer. V souboji o druhé místo zvítězil expředseda strany Zelených Alexander Van der Bellen. Kandidáti vládní koalice - sociálních demokratů a lidovců - zcela propadli a získali jen kolem 11 procent hlasů (více o výsledcích voleb se dočtete zde).

KOMENTÁŘ: Varovný výstřel z Vídně

Lidovci a sociální demokraté, kteří se po dlouhá desetiletí střídají v Rakousku u moci a nyní společně tvoří koaliční vládu, tak poprvé od druhé světové války vypadli z boje o prezidentský úřad. Podle analýz k jejich porážce přispěla zejména nespokojenost voličů s neměnností politické scény, a to zejména v souvislosti se zvládáním uprchlické krize.

Druhé kolo prezidentských voleb v Rakousku proběhne 22. května. Šance obou kandidátů jsou podle průzkumů vyrovnané. Hoferovi i Van der Bellenovi má podle průzkumu agentury Gallup v úmyslu dát svůj hlas shodně padesát procent dotázaných. Odchylka se nicméně pohybuje kolem 5,4 procentního bodu. Ankety před prvním kolem voleb však příliš přesně výsledek nepředpověděly.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video