Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hitler nad tabulí, šestka v žákovské. Web ukáže život protektorátní školy

  6:29aktualizováno  6:29
Nad tabulí visel obraz Adolfa Hitlera, mizerné výkony učitelé "odměňovali" šestkami a pro potřeby průmyslu se sbírali žaludy či chrousti. Jak fungovaly školy za okupace, detailně přibližuje nový web Památníku Terezín nazvaný Školákem v Protektorátu. Žákům líčí život jejich tehdejších vrstevníků, učitelům radí s výukou.

Každodenní život ve školách za druhé světové války přibližuje web Školákem v Protektorátu. Na snímku je nepříliš početná třída v Broumech na Berounsku. | foto: Státní okresní archiv Beroun, fond Obecná škola Broumy. Snímek byl publikovaný na webu skolakemvprotektoratu.pamatnik-terezin.cz

Děti nejdříve na webu kliknou na tlačítko podle svého věku a školy, do které chodí. Ocitnou se pak v takovém typu školy, který by navštěvovaly v době 2. světové války. 

"Hlavní účel je ukázat dnešní mládeži realitu protektorátního totalitního režimu na příkladu stejně starých lidí, jako jsou dnes oni. Školní prostředí velice dobře znají, takže je můžou srovnávat s tím, jak vypadalo před sedmdesáti lety," řekl iDNES.cz vedoucí projektu Jan Špringl z Památníku Terezín.

Žáci se například dozví, jaké jejich předchůdci měli předměty a školní pomůcky, jak se oblékali, co dělali ve volném čase nebo jak válka ovlivňovala výuku. Možná je překvapí, že nejhorší známkou nebyla pětka ale šestka, která se od školního roku 1943/1944 po vzoru Německa dávala žákům, u kterých se neočekávala brzká náprava. 

Podívejte se na web Školákem v Protektorátu

Dnešní školáci také zjistí, co jejich prababičkám a pradědům hrozilo za nemoci nebo jaký trest následoval za plivnutí na auto německých vojáků či zesměšňování nacistických pozdravů. Dnes už těžko představitelným fenoménem byly také velmi časté sběrové akce. Zmiňovaní chrousti se přidávali do krmné směsi pro dobytek, do školy se nosily i kosti, byliny, ovocné pecky či stará guma.

Reálie protektorátního školství i každodenního života za okupace přibližuje množství fotografií, map, úředních spisů, výpovědí pamětníků či ukázky školních kronik. Na nahrávkách zazní například oslavný projev k 55. Hitlerovým narozeninám či odvážná rozhlasová reportáž novináře Franty Kocourka z přehlídky Wehrmachtu v Praze.

Druhá část webu je určená především pro učitele, kteří zde najdou didaktické materiály, seznam odborné literatury k tématu, ale i modelové vyučovací hodiny - například o razii na gymnáziu v Roudnici nad Labem nebo o cenzuře. K dispozici je rovněž slovník pojmů, přehled vzdělávacího systému i návod, jak pátrat po historii vlastní školy.

Podobný web by se hodil i pro jiná období, míní dějepisář

Na projektu se kromě pracovníků terezínského památníku podíleli i středoškolští a vysokoškolští pedagogové. Tvůrci webu získali materiály z archivů a dalších institucí. "Vzhledem k tomu, že se jedná o nekomerční projekt a že jsme instituce podobná jiným muzeím a archivům, tak s jejich zveřejněním nebyl žádný velký problém," podotýká Špringl.

Památník Terezín

Vznikl v roce 1947 původně pod názvem Památník národního utrpení. Uchovává památku obětí policejní věznice gestapa v Malé pevnosti, židovského ghetta v Terezíně a koncentračního tábora v Litoměřicích, v nichž zahynulo dohromady více než 42 tisíc lidí. Věnuje se muzejní, výzkumné a vzdělávací činnosti.

Web, který je určený zejména pro žáky druhého stupně základních škol a středoškoláky, vznikal dva roky. Spuštěný byl sice už loni, v ucelené podobě však funguje až nyní. "Už máme ohlasy z některých škol, že stránky využívají při výuce," říká Špringl.

Počin Památníku Terezín vítá předseda výboru Asociace učitelů dějepisu Pavel Martinovský. "Důležité je, že podporují činnost žáka, nabízí mu možnost rozhodovat se, kam kliknout, pracovat s informacemi, utříbit je a formulovat svůj názor. A hlavně mu ukazují reálie každodennosti, které by vyučující na hodině dost těžko a pracně navodil," řekl iDNES.cz učitel.

Podle něj žáci můžou web využít buď doma, nebo v případě dobrého technického vybavení školy přímo v hodině. "Podobné aktivity by mohly vzniknout i pro období první republiky, 50. nebo třeba 80. let 20. století," míní Martinovský, který působí jako zástupce ředitele na pražské Základní škole Vratislavova.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Advokát Zdeněk Altner
ČSSD nabídla Altnerovým dědicům 180 milionů jako mimosoudní vyrovnání

ČSSD nabídla dědicům zesnulého právníka Zdeňka Altnera 180 milionů korun. Strana se tak chce mimosoudně vyrovnat před tím, než o pohledávce rozhodne Nejvyšší...  celý článek

Aktuálně zateplovaný dům v Okružní ulici ve Žďáře nad Sázavou o labutě nepřišel.
Labutě na domě v sídlišti Stalingrad zůstanou, jinde je skryl polystyren

Nejstarší sídliště ve Žďáře nad Sázavou, kterému i přes pokusy o přejmenování nikdo neřekne jinak než Stalingrad, v minulosti kvůli zateplování přišlo o kus...  celý článek

Vyhlášený havlíčkobrodský klub Vagon musel před dvanácti lety ustoupit nově...
Ve Vagonu začala sláva mnoha kapel. Dnes na místě klubu jezdí autobusy

Před dvanácti lety musel ustoupit novému autobusovému nádraží kultovní havlíčkobrodský klub Vagon. Zlatou éru zažil v letech 1999 až 2005. Začínala tam celá...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.