Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Washington přestal tlačit na Izrael, aby zastavil výstavbu osad. Palestinci zuří

  9:20aktualizováno  9:20
Američané vzdali snahu přimět Izrael, aby pozastavil výstavbu osad na územích, která si nárokují Palestinci pro svůj budoucí stát. Má Washington ještě eso v rukávu, nebo je v koncích? A má se region připravit na nové násilnosti?

Nová židovská výstavba ve východním Jeruzalémě (8. prosince 2010) | foto: AP

Konec blízkovýchodních mírových jednání, který může vyvolat nové, či spíše další krveprolití ve Svaté zemi: atentáty, vojenské operace, umírání... Zásadní neúspěch amerického prezidenta Baracka Obamy, který mír na Blízkém východě vyhlásil za svou politickou prioritu. Dar muslimským radikálům, kteří by tratili, kdyby se USA podařilo zařídit blízkovýchodní smír.

I takto komentátoři interpretují fakt, že Washington upustil od snahy přimět Izrael, aby zmrazil stavbu židovských osad na územích, která si Palestinci nárokují pro svůj budoucí, nezávislý stát.

Moratorium na izraelskou výstavbu přitom bylo zásadní podmínkou, kterou si Palestinci kladli. I proto teď jejich prezident Mahmúd Abbás mluví o "těžké krizi", v níž se jednání ocitla.

Palestinci: Mají USA vůbec na to, aby kdy vyjednaly mír?

Jeho poradce a vyjednavač Jásir Abid Rabbú jde dále. "Když nejsou Spojené státy schopny zařídit byť jen dočasné zmrazení izraelské výstavby, jak chtějí vyjednat dlouhodobé řešení v podobě vzniku dvou nezávislých států?" ptal se v rozhovoru pro stanici Hlas Palestiny.

Obama vs. Osady

Prezident USA Obama vyhlásil řešení blízkovýchodního konfliktu za prioritu, dosáhl slibu obnovení dialogu mezi Palestinci a Izraelem.

V září vypršelo desetiměsíční izraelské moratorium zakazující výstavbu osad na okupovaném území.

Židovský stát stále odmítá zákaz prodloužit. USA ve středu uvedly, že již nebudou po Izraeli prodloužení moratoria vyžadovat. Přesto, že jde o hlavní palestinskou podmínku pro mírová jednání.

Obamovi lidé přitom s optimismem sobě vlastním hodlali spory trvající desítky let - prý alespoň v základních obrysech - vyřešit v horizontu měsíců, nejvýše pak roku.

Nespokojení Palestinci teď vidí řešení ve větším angažmá EU a OSN. Historie však ukázala, že toto je cesta k rozmělnění, ba dokonce úpadku jednání.

EU by se musela sama dohodnout, čeho chce v regionu dosáhnout, což se nejeví pravděpodobné. Pro OSN, která je sice nepostradatelným mezinárodním fórem, nikoli však mocným hráčem s jasně vyprofilovaným postojem, je angažmá tohoto typu vlastně nelogické.

Končí tedy mírové rozhovory - v dějinách již mnohokrát započaté a přerušené - definitivně? Američtí diplomaté tvrdí, že ne. Prý se pokusí blíže neurčeným způsobem soustředit na "ústřední problémy" izraelsko-arabského sporu. A přimět obě strany, v tomto případě hlavně Palestince, aby se k jednání vrátili.

Osadníci se radují. Mají proč?

Mají schovaný trumf, jehož vynesením spor vyřeší? Sotva. Protože právě kvůli neochotě židovského státu prodloužit zákaz výstavby na sporných územích Arabové dialog v září přerušili. A to USA nabízely vše možné, aby Izrael prodloužil moratorium jen o tři měsíce. I supermoderní letouny.

Pokud se Palestinci ke stolu nakonec přece jen vrátí, prokážou tím sice pružnost a ulehčí americké diplomacii, ale na vážnosti jim to nepřidá. Ani doma, ani v Izraeli, o muslimském světě nemluvě.

Mimochodem, neúspěch mírových jednání v roce 2000 přispěl k začátku druhé intifády, tedy palestinského povstání. Izraelští politici nyní deklarují ochotu dále jednat, což je po tomto diplomatickém vítězství pochopitelné. Koalice premiéra Benjamina Netanjahua hájí zájmy osadníků, bez jejichž hlasů by patrně nepřežila.

Zmírnění blokády

Izrael ve středu povolil vývoz některého zboží z palestinského pásma Gazy a zmírnil tak svou blokádu. Dovozní omezení zmírnil už dříve, po tragickém zásahu proti turecké humanitární flotile. Izraelci při něm v květnu zabili devět aktivistů. Blokáda pak zůstala v platnosti pro dovoz zbraní a materiálu využitelného k výrobě raket a další munice. Smyslem blokády je zamezit dozbrojování radikálního hnutí Hamas, které vládne v Gaze od roku 2007.

Ahmad Hejazi z pásma Gazy sbírá karafiáty určené na export (8. prosince 2010)Předchozí uvolnění blokády se netýkalo exportu. Ministři odpovědní za bezpečnost ve středu ale rozhodli, že z Gazy bude moci být exportován textil, nábytek a zemědělské produkty. Zboží bude určeno Západnímu břehu Jordánu a do cizích zemí vyjma Izraele.

Rozhodnutí ocenil speciální koordinátor OSN pro Blízký východ Robert Serry. Zvláštní zmocněnec sponzorů mírového procesu Tony Blair řekl, že jde o "významný krok", který ho těší. Mluvčí Hamasu to označil za propagandistický tah, který má vzbudit dojem, že Izrael blokádu ukončil.

zdroj: ČTK







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odhlasováno má i kancléřka Angela Merkelová (24. září 2017)
Němci volili nový parlament. Favorit je Merkelová, AfD věří ve třetí místo

Německo v neděli volilo nové složení Spolkového sněmu. Favoritem byla konzervativní Křesťanskodemokratická unie kancléřky Angely Merkelové následovaná...  celý článek

Příznivců extremistického Zlatého úsvitu stále přibývá.
Zlatému úsvitu se ubráníme. Aténští antifašisté propadli thajskému boxu

Odmítají patriarchát, sexismus a především nenávist neonacistů. V aténské tělocvičně se pravidelně scházejí boxeři, kteří propadli bojovému umění Muay Thai a...  celý článek

Kancléřka Merkelová komentuje odhad výsledku parlamentních voleb (24. září 2017)
V Německu vládne spokojenost, míní Zaorálek. Le Penová gratuluje AfD

Hned po zveřejnění prvních odhadů volebního výsledku v Německu se strhla lavina komentářů českých i zahraničních politiků. Zatímco Zaorálek vyzdvihl vítězství...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.