Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Wallis je po devíti letech volný

  15:10
Plzeň - Po devíti letech skončila kauza bývalého agenta BIS Václava Wallise. Plzeňský soud ho zprostil pro nedostatek důkazů obžaloby. Ta ho vinila, že prodával tajné informace prezidentu harvardských fondů Viktoru Koženému. "Nemám chuť ani na frťana. Bolí mne hlava. Pojedu domů, lehnu si a vyspím se z toho," děkovně potřásal Wallis před justičním palácem rukou svému advokátovi.
Wallis poslouchá rozsudek

Wallis poslouchá rozsudek - Po devíti letech skončila kauza bývalého agenta BIS Václava Wallise. Plzeňský soud ho zprostil pro nedostatek důkazů obžaloby, 7. června 2001. | foto: Václav Smolík

O znovuotevření kauzy se postarala Parkanová
Verdikt soudu je konečný. Může být podána stížnost pro porušení zákona případně se může obnovit celý proces.

"Raději to nebudeme oslavovat. Tehdy jsme to zapili a jak to dopadlo," připomněl Václav Korecký, jak se jeho klient v prosinci 1997 již jednou předčasně radoval ze zprošťujícího rozsudku. O jeho návrat na lavici obžalovaných se tehdy postarala ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová svou stížností pro porušení zákona u Nejvyššího soudu.

Ve výpovědích byly rozpory
Soud nově vyslechl i  bývalého ředitele tajné služby Stanislava Devátého, někdejšího ministra vnitra Petra Čermáka a dalšího svědka. "Rozpory ve výpovědích Čermáka ani Devátého o tajných materiálech, které jim Kožený předal, se nepodařilo odstranit," zdůvodnil rozsudek předseda senátu Eduard Wipplinger.

Důkazy podle něj nedávají jednoznačný závěr o vině. "Při pochybnostech soud rozhoduje ve prospěch obžalovaného. Navíc už není reálné provádět další dokazování vzhledem ke značnému časovému odstupu," dodal Wipplinger.

"Jsem rád, že to tak dopadlo. Jsem úplně psychicky vyčerpaný. Celý proces mi strašně změnil život: ztráta zaměstnání, pranýřování na veřejnosti - to je horší, než kdybych se nechal vyfotit do Lea," řekl Wallis po skončení procesu. O tom, zda bude žádat od státu náhradu za dobu strávenou ve vazbě, se poradí se svým obhájcem.

Soudy si kauzu přehazovaly jako horkou bramboru
Pravdu hledalo už několik soudních senátů. Jedny Wallise shledaly vinným a potrestaly. Další ho zcela očistil od podezření, že kšeftoval s tajnými dokumenty. I když se zdálo, že osvobozující verdikt bude konečný, proces vzkřísil šéf resortu spravedlnosti a Nejvyšší soud. Nakonec se stal Wallisův případ noční můrou české justice. Soudy si ho přehazovaly jako horkou bramboru. Nikdo si nechtěl pálit ruce.

"Za ta léta už jsem to doklepal do penze. Protože důchod je malý, přivydělávám si jako brigádník v domově důchodců. Připravuju si tam postel, až nebudu moci chodit," žertoval Wallis. Budil dojem, že ho nekonečný proces přestal trápit.

Policie Wallise zatkla, když odcházel od Koženého
Wallise zatkla v prosinci 1992 policie v momentě, kdy opustil kancelář Viktora Koženého. V kapse měl sto tisíc korun. Policejní komando se na zásah připravovalo poté, co Kožený zašel za tehdejším ministrem vnitra Petrem Čermákem a oznámil mu, že  pracovník federální bezpečnostní informační služby mu za úplatu nabízí tajné informace o něm i některých politicích.

KAUZA WALLIS

květen 1992  - Wallis  se seznamuje s Koženým

listopad 1992  - Kožený se obrací na ministra vnitra Petra Čermáka, odevzdává mu pět tajných materiálů a tvrdí, že ho Wallis vydírá

prosinec 1992  - Wallis  je zatčen poté, co mu Kožený předal sto tisíc korun. Ve Wallisově bytě policisté našli několik tajných spisů. Wallis, který je obviněn a končí ve vazební cele, tvrdí, že si Kožený informace objednal a že sto tisíc dostal jako zálohu na budoucí plat, protože ho chtěl podnikatel zaměstnat

duben 1994  - soud posílá Wallise  na 37 měsíců za mříže za ohrožení státního tajemství a zneužití pravomoci veřejného činitele. Verdikt není pravomocný.

srpen 1994  - Wallis  je propuštěn z vazby

leden 1997  - Začíná nový proces. Ukázalo se, že agent není veřejným činitelem, a proto Wallis nemůže být odsouzen za zneužití pravomoci

červen 1997  - Wallis je odsouzen ke 20 měsícům za ohrožení státního tajemství

prosinec 1997  - odvolací soud  zprošťuje Wallis obžaloby

jaro 1998  - ministryně Parkanová podává Ústavnímu soudu stížnost pro porušení zákona, mimo jiné poukazuje, že soud při posledním verdiktu rozhodoval o důkazech, které při procesu neprovedl

srpen 1998  - Nejvyšší soud uznává stížnost Parkanové, shledává, že osvobozující rozsudek je v rozporu se zákonem, že krajský soud jednostranně hodnotil důkazy a Wallise nedůvodně osvobodil

duben 1999  - krajský soud rozhodl, že kauzu od úplného počátku projedná plzeňský okresní soud a dává mu pokyn, jak procesně posunout kauzu

červenec 1999  - plzeňský soud považuje pokyn nadřízeného soudu za nezákonný a dává podnět ministru spravedlnosti, aby podal stížnost pro porušení zákona. Otakar Motejl to po několika měsících učiní

květen 2000 - Nejvyšší soud nařizuje Krajskému soudu v Plzni, aby bezpodmínečně rozhodl o vině či nevině Václava Wallise

květen 2001 - plzeňský krajský soud  začíná další dokazování v kauze Wallis

"Přinesl mi pět ofocených dokumentů, myslím  že byly opatřeny razítkem bezpečnostní služby a označeny jako tajné," vzpomínal 10. května před plzeňským soudem Petr Čermák. Tehdy zavolal náměstkovi ředitele tajné služby Stanislavu Devátému a pak Koženého odvezl na vojenskou prokuraturu k Miroslavu Kříženeckému.

"Od té doby jsme byli s Koženým dobří známí," připustil Čermák, který s tehdejší štikou kupónové privatizace hrál squash a daroval jí pistoli. Tím prý ocenil, že se Kožený nebál poukázat na nekalé praktiky ve federální kontrarozvědce.

Kožený vypovídal jen jednou
Kožený v soudní procesu vypovídal pouze jedenkrát. Wallise obvinil z vydírání. "Lidé z bezpečnostní informační služby dělali na vlastních projektech a pak informace prodávali," tvrdil.

Jenže dal Čechám sbohem a usídlil na Bahamách, kam soudy marně posílaly obsílky: Přijeďte svědčit! Ale dočkaly se jen vzkazu: Už se mnou nepočítejte!

Wallis po zatčení skončil na dvacet měsíců ve vazební cele. Na začátku soudního procesu své kupčení s Koženým doznal. Později výpověď změnil a vše popřel s vysvětlením: "Byl jsem na tom psychicky špatně a můj tehdejší právní zástupce mi poradil: když se přiznám, přiznal, tak se dostanu z vazební cely."

Pokud Wallis nabízel informace, které mohly být pro tehdejšího šéfa harvardských fondů užitečné, proč by Kožený placeného informátora udával? Co by tím získal? "Chtěl tím zabránit tajné službě, aby pátrala kolem jeho osoby. Svazek s krycím názvem Hadr mapoval aktivity privatizačních fondů. Aby od sebe Kožený odvrátil pozornost a zarazil mapování jeho fondu, rozpoutal tuto kauzu," tvrdil Wallis.

Když vzal zpět své doznání, musel soudu  vysvětlit, proč se s Koženým dal vlastně dohromady. "U Koženého jsem se ucházel o zaměstnání, neboť jsem věděl, že  jako bývalý příslušník StB nemám u kontrarozvědky perspektivu. Peníze mi prezident harvardských fondů poskytl jako zálohu na budoucí plat," řekl.

Tajná služba komplikovala práci soudů
Práci soudů komplikovala zarputilost tajné služby, která nechtěla justici pustit do své kuchyně. Zákon jí to umožňoval. "Je nám líto, víme, jaké máte problémy s dokazováním, ale věřte, že to, co by hrozilo z možného úniku informací, kdybychom vám ty svazky půjčili, je mnohem horší," vzkázala kontrarozvědka.

"Nezvratné je, že Wallis  převzal od Koženého obálku s penězi při předem připravené policejní akci a že Kožený předal tehdejšímu ministrovi vnitra pět tajných materiálů. Ostatní důkazy vyvolávají pochybnosti a nevylučují verze o nevině obžalovaného," uvedl soudce Josef Baxa předsedající senátu, který v roce 1997 Wallise zbavil obžaloby v plném rozsahu kvůli nedostatku důkazů.

O rok později ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová, které se nelíbil osvobozující rozsudek na bývalým špionem, podala stížnost pro porušení zákona k Nevyššímu soudu. Ten rozhodl, že soudy se kauzou budou zabývat dál.

Protože se do Wallisova případu žádnému senátu nechtělo, musel se do sporu mezi krajským a okresním soudem vložit daší šéf resortu spravedlnosti Otakar Motejl a  znovu Nejvyšší soud.

Kdo je Václav Wallis

Václav Wallis se narodil 11. srpna 1944. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Prvního září 1968 vstoupil do služeb ministerstva vnitra. Tam působil do roku 1994, kdy ho soud zbavil hodnosti podplukovník. Tři roky byl ve službách ministerstva v Londýně, po návratu pracoval v kontrarozvědce. Po pádu socislismu se stal členem odborné prověrkové komise Federálního ministerstva vnitra a specialistou Federální informační služby. Po odchodu pracoval jako sociální pracovník v charitativní organizaci Naděje, ve firmě prodávající technické součástky, pak u firmy prodávající mycí linky na automobily a garážová vrata. Nyní je v důchodu a přivydělává si jako brigádník v domově důchodců. Je ženatý, s manželkou Jaroslavou má tři děti.
Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.