Podle šéfa polského Institutu národní paměti (IPN) Jaroslawa Szareka badatelé ústavu po dlouholetém výzkumu dokázali, že Walesa byl od prosince 1970 do června 1976 tajným spolupracovníkem tajné policie, donášel na své kolegy a bral za to peníze.
Už v roce 2000 Walesu zvláštní lustrační soud z obvinění ze spolupráce se státní bezpečností očistil. Veřejnost je ale v názoru na tuto věc stále rozpolcená. Otázka, zda nositel Nobelovy ceny za mír byl, či nebyl informátorem, se loni znovu vynořila v souvislosti s dokumenty objevenými v únoru ve vile zesnulého posledního komunistického ministra vnitra Czeslawa Kiszczaka.
O dva měsíce později Walesa ve varšavském sídle IPN popřel autentičnost těchto materiálů. Údajně zaznamenávají jeho práci pro komunistickou tajnou policii. Spis agenta Bolka obsahuje 575 stran, většinou jde o hlášení ručně psaná tajnými policisty a některá z nich i přímo Bolkem.
Podle záznamů z Kiszczakova bytu spolupracoval Bolek se Státní bezpečností intenzivně od prosince 1970 do července následujícího roku. Poté styky slábly a v roce 1973 prý již byly téměř na nule; formálně byla spolupráce ukončena v červnu 1976.
Na obranu otce vystoupil europoslanec Jaroslaw Walesa, který upozornil, že expertní posudky se opírají o jedinou analýzu dokumentů, shromažďovaných někdejším mistrem dezinformací a podvrhů, komunistickým ministrem vnitrem, a že expertizu si objednal ústav, který je „loutkou v rukou vlády“, nepřátelské vůči Walesovi. „Je mi líto, že mého otce zase stavějí ke zdi a pokoušejí se ho zabít, fyzicky, i jako veřejnou osobu. Je to hnusné a hanebné,“ řekl televizi TVN 24.
