Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Boj za velštinu. Školy ve Walesu ruší angličtinu i přes odpor rodičů

  22:45aktualizováno  22:45
Rozštěpenost Velké Británie je patrná i na školách. Rodiče řeší poslední měsíce kauzu třetiny velšských škol, kde se má začít vyučovat pouze ve velštině. Rodiče a děti, kterým se to nelíbí, jsou terčem nadávek „vlastenců“, kteří je označují za fašisty.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

„Řekli nám, že jsme bigotní odpůrci Velšanů a dokonce fašisti,“ postěžovala si Alice Morganová deníku The Guardian s lehkým velšským přízvukem.

Nadávky začaly, když se Alice postavila proti plánu základní školy ve vesnici Llanannech nedaleko Llanelli. Ta chce zavést výuku jen ve velštině, ačkoliv se někteří rodiče bojí, že děti, které se doposud učily jen v angličtině, takový přechod nezvládnou.

Vesnice se rozdělila na dva tábory. Na jedné straně jsou zastánci, kteří chtějí navýšit počet velšsky hovořících lidí v zemi. Na druhé straně ti, kteří se bojí, že jde více o politiku a méně o dobro dětí. Labouristický radní označil změnu za segregaci nebo apartheid. Zastánci oponují s tím, že kdo nechce žít ve velšské vesnici, může se odstěhovat.

Rozhodnutí padlo v lednu letošního roku z úst rady hrabství Carmarthenshire, kde škola leží. O rozhodnutí informovala televize BBC, která tehdy uvedla, že by se nařízení němělo dotknout současných studentů, ale pouze nových.

Škola v Llangennechu však není jediná. Dalších 479 se k rozhodnutí přihlásilo a téměř třetina škol ve Walesu tak chce přejít na výlučně velškou výuku. Změna vejde v platnost s novým školním rokem v září. Odpůrci se však bojí o vzdělání svých dětí, pro které byla doposud hlavním jazykem angličtina. Někteří rodiče budou muset posílat děti do vzdálených škol, jen aby se děti mohly dál vzdělávat v pro ně přirozenějším jazyce.

Kdo nesouhlasí, musí pryč

Jedna z místních matek, která vystupuje pod jménem Morgan, má tři malé děti. Až doposud se mohla rozhodnout, jestli děti dá ve škole na velšskou či anglickou větev. Její nejstarší syn začal studovat tu velšskou, ale měl problémy. „Strašně se s tím pral dva roky. Měl deprese a byl nešťastný. Než šel do školy, tak zvracel a zaostával. Ačkoliv doma mluvíme velšsky, myslím, že ho šokovalo, že neslyší žádnou angličtinu,“ vysvětlila znepokojená matka, která mladšího syna dala už rovnou do anglické třídy.

Královna uctila velšské vojáky pórkem, salutoval jí i kozlí maskot

Nyní se však Morgan raději rozhodla dát děti jinam. „Je to politický fotbal. Neřeší, jaký to bude mít na děti dopad,“ dodala Morgan. „Máme angličtinu i velštinu jako oficiální jazyky. Myslím, že by rodiče měli mít šanci si vybrat,“ dodala Michaela Beddowsová, jejíž děti chodily do stejné školy jako ty Morganiny.

Nikdo z Carmarthenshirské rady, třídní učitelka ani nikdo z vedení Llangennechské školy nechtějí věc nijak komentovat. Odborníci se přitom přou, jestli tohle „hození do vody“bude pro děti přínosné. Pokud si nebudou ve třídě moci povídat a nebudou rozumět, může to pro ně být velice frustrující.

Organizace Save the Children sice chápe, že mají rodiče důvody vybrat školu, kde se vyučuje cizím jazykem. „Nicméně se ukázalo, že pokud je jazyk výuky jiný než ten, kterým hovoří děti doma, způsobuje to zásadní selhání ve vzdělávání,“ uvedla organizace.

Velština je na ústupu

Lidí ovládajících velštinu však ubývá. Podle sčítání obyvatel z roku 2011 se počet velšsky mluvících obyvatel propadl za poslední dekádu z 21 procent na 19. V Carmarthenshiru byl propad ještě drastičtější, z 50 procent na 44. Velšská vláda by přitom do roku 2050 v zemi ráda viděla milion lidí ovládajících tradiční jazyk. Tomuto úsilí chce přispět i Carmarthenshirská rada, která by nejraději zrušila výuku v angličtině ve všech školách v kraji.

Carmarthenshire by se tak přidal k hrabství Gwynedd, kde už nyní vyučují školy čistě jen ve velštině. Pro 65 procent tamějších obyvatel je to však rodný jazyk. V Carmarthenshiru je velština mateřštinou jen pro 44 procent obyvatel.

Podle profesora Diarmaita Maca Chríosta z univerzity v Cardiffu je pro děti nejlepší, když se mohou učit v mateřštině. Nucená výuka tradičního jazyka přitom podle něj nemusí vést k jeho rozšíření. Když se totiž kdekoliv na světě snažily školy učit minoritní jazyk, studenti ho mimo stěny školy stejně nepoužívali.

Ceri Owenová patří k hnutí rodičů, kteří s rozhodnutím rady souhlasí a velštinu na školách vítají. ti, kterým se to nelíbí, se podle ní mohou odstěhovat. Morgan přesně to udělala, ale má pocit, že k tomu byla donucená. „Naše děti měly pocit, že už nejsou vítané. Byly ostrakizované od svých vrstevníků. Komunita se na základě jazyka rozdělila a s nimi bylo zacházeno jako s druhořadými občany. Moje sousedka dokonce řekla, že moje děti nechce ve škole,“ lamentovala Morgan.

Llanelli

Llanelli

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

O kancléřský post se utkají Angela Merkelová a Martin Schulz.
PŘEHLEDNĚ: Merkelová míří k volebnímu vítězství, AfD věští překvapení

Německo si v neděli zvolí nové složení Spolkového sněmu. Největším favoritem voleb je Křesťanskodemokratická unie kancléřky Angely Merkelové. Překvapením může...  celý článek

V moskevské Aleji vůdců přibyly busty sovětských ikon včetně Stalina (22. září...
Moskva má novou bustu Stalina, odhalení provázela kritika

Série bust sovětských čelních představitelů doplnila stávající moskevskou „Alej vůdců“, mezi nimi i socha komunistického diktátora Josifa Stalina. Sochy do...  celý článek

Na čtyřicet tisíc iráckých Kurdů demonstrovalo na stadionu v Irbílu za...
Kurdské referendum se blíží, za nezávislost demonstrovaly desítky tisíc lidí

Desítky tisíc Kurdů demonstrovaly v pátek v severoiráckém Irbílu za vytvoření vlastního státu. Regionální vláda navzdory mezinárodní kritice trvá na referendu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.