Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vzpoura v brazilských věznicích skončila dohodou

  21:10aktualizováno  21:10
Dohodou mezi úřady a vězni ve věznici v Carandirú v jihobrazilském státě Sao Paulo skončila dvoudenní vzpoura tisíců trestanců v téměř třech desítkách nápravných zařízení po celém státě. Během ní přišlo o život 12 trestanců a čtyři policisté byli zraněni. Vzpoura se od neděle rozšířila do 29 věznic.

S výjimkou dvou vězňů, které zastřelila policie, byli další zavražděni svými spoluvězni. Třetina obětí zemřela v největší latinskoamerické věznici Carandirú v severní části Sao Paula. Jejích osm tisíc, podle jiných zdrojů až deset tisíc, obyvatel vzpouru vyvolalo a zajalo na 6 tisíc strážných a vlastních příbuzných či přátel včetně více než tisícovky dětí.

Přibližně v polovině ze vzbouřených věznic byl obnoven klid po zásahu bezpečnostních sil. Další, například i Carandirú, byly však nadále pod kontrolou vzbouřenců. Zdejší vzbouřenci nicméně začali propouštět rodinné příslušníky po dvacetičlenných skupinkách.  Podle vlastního slibu by vězni, jakmile budou propuštěna všechna rukojmí, měli odhodit zbraně a umožnit revizi komplexu.

Bezprecedentní vzpoura v historii brazilských věznic byla vyvolána a koordinována vůdci zločinecké bandy v Carandirú a rozšířila se do dalších trestnic včetně čtyř středisek předběžného zadržení. Úřady ani tisk se nebyly schopné shodnout na rozsahu akce. Nejvíce je uváděno 16 tisíc vzbouřených trestanců a přes 7 tisíc rukojmích.

Ve věznicích nejbohatšího a nejlidnatějšího brazilského státu Sao Paula je internováno zhruba 94 tisíc trestanců. Jim vládne pomocí mobilních telefonů a zřejmě i zbrojního arsenálu zločinecká organizace První komando hlavního města (PCC), považovaná za saopaulskou odnož Rudého komanda - hlavní zločinecké bandy v Riu de Janeiro. Právě přeprava asi desítky šéfů PCC z Carandirú byla příčinou vzpoury.

Úřady však již dlouho doufají, že budou moci komplex v Carandirú uzavřít a přepravit vězně do nových a ne tak plných zařízení ve vnitrozemí.

Televizní záběry pořízené z helikoptéry ukázaly planoucí vězeňské budovy v i Carandirú, bílé transparenty vysící z oken a barikády. V jednom záběru bylo vidět vězně, jak táhne přes nádvoří dvě těla zanechávající za sebou stopy krve.

Vězni napsali na dvůr slova: mír, spravedlnost a svoboda. K plotu přišly stovky příbuzných s transparenty: Chceme mír. 

Vzpoury jsou v přeplněných brazilských věznicích častou záležitostí. Při policejní operaci na zklidnění jedné z nich zahynulo v Carandiru v roce 1992 111 vězňů. Brazilská parlamentní komise nedávno charakterizovala podmínky v místních věznicích jako znovunalezené peklo.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

22. listopadu 1963, Dallas. Jacqueline Kennedyová se vrhá k tělu svého manžela,...
Kdo zabil Kennedyho? Tajný spis bude brzy odhalen, pokud nezasáhne Trump

Spojené státy netrpělivě očekávají zveřejnění posledních tajných materiálů o vraždě někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odhalení posledního...  celý článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un na inspekci dělostřelecké jednotky (27. dubna...
Kim se vrhl na digitální loupeže. V pozoru musí být i české banky

Ještě před několika lety tajné služby nepovažovaly severokorejské hackery za vážnější hrozbu. Dnes kybernetičtí záškodníci ve službách Kim Čong-una útočí na...  celý článek

Americký prezident Donald Trump (17. října 2017)
Věděl, k čemu se upisuje, kondoloval prý Trump vdově po padlém vojákovi

Donald Trump svádí novou bitvu s americkými médii. Tentokrát nad těly čtyř příslušníků speciálních sil, kteří zemřeli při přepadení v Nigeru. Šéf Bílého domu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.