Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vzpomínka na fotografa Adolfa Vrhela, který tu ještě mohl být

  16:06aktualizováno  16:06
Roku 1975 zemřel na následky autohavárie v pardubické nemocnici čtyřicetiletý fotograf Adolf Vrhel. Nynější komorní výstava v pražské Galerii Josefa Sudka připomíná tohoto pozapomenutého tvůrce. Děje se tak díky tomu, že autorova rodina věnovala Uměleckoprůmyslovému museu v Praze část Vrhelova díla.

Autoportrét, 1967 | foto: Adolf Vrhel, UPM

„K výrazným osobnostem české fotografie 60. let 20. století patřil ing. arch. Adolf Vrhel,“ začíná svůj text v galerii a v tiskové zprávě kurátor galerie Jan Mlčoch. Když si ovšem otevřete Encyklopedii českých a slovenských fotografů, která vyšla roku 1993 a kde byste informace o již zemřelém Vrhelovi logicky očekávali, budete překvapeni – nestojí tam o něm ani čárka. Buď tedy tvůrci encyklopedie na Františka Vrhela zapomněli, anebo Jan Mlčoch poněkud nadsazuje. Anebo za těch osmnáct let, které uplynuly od vydání encyklopedie, došlo k přehodnocení Vrhelova díla? Aniž bych se chtěl uchylovat k centristickému alibismu, řekl bych, že pravda bude někde uprostřed.

Reklama podniku Kara, Trutnov, druhá půle 60. let

Reklama podniku Kara, Trutnov, druhá půle 60. let

Vzhledem k bytovému rozměru Galerie Josefa Sudka (slavný fotograf, po němž je galerie pojmenována, zde na konci života skromně bydlel) je náhled na zde vystavujícího tvůrce vždy jen dílčí. Ovšem i ze zlomku se dá něco vyčíst. Předností i úskalím Adolfa Vrhela byla, jeví se nám dnes, univerzálnost.

O výstavě

Adolf Vrhel: Fotografie

Kurátor Jan Mlčoch

Galerie Josefa Sudka, Úvoz 24, Praha 1, výstava trvá do 17. dubna 2011, otvírací doba: leden–březen: středa–neděle 11—17 hodin, duben: středa–neděle 11—19 hodin.

Adolf Vrhel, který vystudoval architekturu, se v šedesátých letech uplatnil jako fotograf bytového zařízení, užitého umění, ale i umění „neužitého“ – například z oboru sklářské tvorby (Jaroslavy Brychtové, Stanislava Libenského ad.) či keramiky (Marty Taberyové, Karla Nepraše nebo Pravoslav Rady, jehož retrospektivu nyní představuje právě Uměleckoprůmyslové museum v Praze). Na konci 60. let publikoval snímky v literárním časopise Divoké víno, až do své předčasné smrti soustavně spolupracoval s dvouměsíčníkem Domov. Vedle toho zhotovoval další zakázky: reklamní fotografie, portréty populárních osobností (Waldemar Matuška, Miroslav Horníček aj.). Volnou tvorbu představil roku 1971 na výstavě Stromy v pražské síni FOMA. Rozměrné zvětšeniny detailů stromů a kamenů namontoval na dřevěné desky - s fotografií zde nakládal coby se závěsným obrazem.

Portrét zpěváka Waldemara Matušky, 1970

Portrét zpěváka Waldemara Matušky, 1970

Volnou a zakázkovou činnost kombinoval v monumentálních dekorativních kompozicích do interiérů, kdy vyzvětšovával a do strukturální podoby násobil motivy přírodní a především technické (například výzdoba vstupní haly rehabilitačního střediska elektrárny v Piešťanech pokrývala plochu tři krát pět metrů). Od šedesátých do osmdesátých let to v Československu byl rozšířený způsob výzdoby, s výsledky velmi střídavými a dnes již často neexistujícími, protože stavby mezitím prošly likvidací nebo rekonstrukcí a kromě vzpomínek zbyly právě jen fotografie oněch staveb či motivů, které autoři k výzdobě využili.

Návrh výzdoby podniku ZEZ, Rychnov nad Kněžnou,1967

Návrh výzdoby podniku ZEZ, Rychnov nad Kněžnou,1967

S tím vším se tedy lze v Galerii Josefa Sudka nyní potkat. Ve výběru z Vrhelova snažení nic z toho výrazně nepřevažuje, ale také se nemáme čeho chytit a jít s tím. Můžeme se alespoň domýšlet, jak asi by František Vrhel dopadl, kudy by se autorsky ubíral, kdyby jej autohavárie fatálně nezasáhla. Co z toho všeho nakonec zbývá a sceluje Vrhelovy dochované práce, to je dobová vizualita šedesátých a sedmdesátých let, s jejich okouzlením dekorativní fotografikou, s natěšeným využíváním ultraširokoúhlých objektivů, ale i s nikoliv nesympatickým civilismem.

Autor: Kavárna


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.