Navýšení provozních nákladů o 770 milionů korun vyplývá z výroční zprávy pojišťovny za rok 2010. "Vyšší náklady na provoz vznikly přeúčtováním nákladů na IZIP ze základního fondu do provozního," vysvětlil vyšší výdej peněz mluvčí VZP Jiří Rod.
Pojišťovna operaci provedla poté, kdy jí Nejvyšší kontrolní úřad vytkl, že peníze na systém elektronických knížek nazvaný IZIP bere ze stejné hromady, z níž platí i péči pacientům. Náklady na IZIP proto přelila do provozních. "Důvodem této operace bylo ponechat maximum finančních prostředků v základním fondu na úhradu zdravotní péče," dodal Rod.
"Pokud nepřekročili stanovené procento, kolik si mohou z vybraného pojistného vzít na provoz, což jsem přesvědčen, že ne, tak to je jen administrativní záležitost," komentoval krok VZP Jiří Gajdáček, ředitel Svazu zdravotních pojišťoven, jehož součástí VZP není.
"Nedošlo k porušení právního předpisu, za pozornost ale tento krok stojí," upozorňuje právník Ondřej Dostál, který se specializuje na zdravotnické právo a spolupracuje s občanským sdružením Platforma zdravotních pojištěnců. "Z dostupných informací vyplývá, že VZP po proběhlé změně čerpá na svůj provoz v přepočtu na jednoho pojištěnce více než ostatní zdravotní pojišťovny. Provozní náklady nyní u VZP vychází na 746 korun, průměr u zaměstnaneckých pojišťoven je 549 korun na pojištěnce," dodal Dostál.
Kritici poukazují také na to, že pojišťovna provozní fond navýšila kvůli systému IZIP. Tedy elektronickým zdravotním knížkám, které sice mají tisíce pacientů, v praxi ale tok informací nefunguje, protože většina lékařů IZIP nepoužívá. Navíc stát připravuje zcela jiný projekt, který má zčásti shodné ambice. Přesto VZP letos přikoupila akcie stejnojmenné společnosti.
"Naše zdravotní pojišťovny mají velmi nízké provozní náklady, pokud se nemýlím, tak poloviční ve srovnání například s německými. Takže problém není výše provozního fondu, nebo přesuny mezi fondy, jako spíše IZIP samotný," míní bývalý ministerský mluvčí Tomáš Cikrt. Ve zdravotnictví zůstal a nyní pracuje jako mluvčí tří soukromých středočeských nemocnic. "Otázkou je, proč si VZP vybrala IZIP, zda ho pojištěnci skutečně potřebují a zda je kompatibilní s ostatními databázemi pojišťovny, zda ho lékaři vůbec používají, jaký přístup k němu mají pacienti a tak dále," dodal.
"Náklady spojené s IZIP jsou obecně vysoké a já jsem zvědavá, co s tím pojišťovna udělá. Ono je vlastně jedno, kam se peníze přelévají, protože ve finále jde vždy o peníze pacientů," míní Michala Filipová, prezidentka občanského sdružení Platforma zdravotních pojištěnců.
Pojišťovna porušila dohodu s ministerstvem, míní kritici
iDNES.cz oslovil také dva bývalé manažery VZP. Podle nich pojišťovna chybovala nejméně dvakrát. Poprvé, když IZIP platila z peněz na zdravotní péči. Podruhé pak při přelití peněz do provozu, protože tím porušila gentlemanskou dohodu s ministerstvem zdravotnictví.
"Zdravotní pojišťovny podepsaly dohodu s ministerstvem zdravotnictví o tom, že nebudou čerpat finanční prostředky na svůj provoz v plné výši, ale uspořené peníze převedou do zdravotního fondu na financování zdravotní péče. Mimo VZP tuto dohodu všechny zdravotní pojišťovny splnily," upozornil jeden z manažerů pod podmínkou anonymity.
"To, že VZP špatně účtovala IZIP, nemělo být na vrub zvýšení provozního rozpočtu. Správně měla pojišťovna dodržet dohodu a ještě z vnitřního rozpočtu uspořit další prostředky na správné zaúčtování IZIP," dodal.
Ministerstvo zdravotnictví v přesunu peněz nevidí problém. "K přeúčtování došlo na základě závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu. Pojišťovna přesouvala peníze, které se vázaly k roku 2008, kdy dohoda se zdravotními pojišťovnami ještě nebyla uzavřena," komentoval situaci mluvčí resortu Vlastimil Sršeň.
"Nejde o právní, ale eticko-morální problém. Jestliže na jedné straně pojišťovna radí klientů, aby prali obvazy a pak dá skoro miliardu do něčeho, co nemá jednoznačný efekt, pak je to zvláštní," dodal druhý z bývalých manažerů. Oba odmítli zveřejnit jména, protože s VZP se už rozešli, stále ale pracují v oboru pojišťovnictví.
VZP do systému IZIP investovala postupně téměř miliardu korun. Každý měsíc pak hradila soukromé firmě dalších 20 milionů korun.
VZP v minulosti dokázala hospodařit s přebytkem. Situace se ale zlomila po roce 2008 a pojišťovna si následující dva roky připsala dluh ve výši zhruba 30 miliard korun. Loni byla její ztráta zhruba šest miliard korun. Pomoci má největší české zdravotní pojišťovně šetření, propouštění zaměstnanců a také změna systému. Ministerstvo zdravotnictví by rádo přebytky menších zdravotních pojišťoven zákon přerozdělilo ve prospěch VZP, u níž je pojištěno více než 6 milionů obyvatel.
