Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejstarší praktici působí na Domažlicku či Třebíčsku, zmapovala VZP

  17:12aktualizováno  17:12
V Česku je patnáct procent praktických lékařů ve věku nad 65 let. Nejstarší jsou ti na Domažlicku, Nymbursku a Třebíčsku. Data vyplývají z materiálů, o kterých jednala v pondělí správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ta zvažuje, že by v místech, kde lékaři chybějí nejvíc, navýšila takzvanou kapitační platbu.

Průměrný věk lékařů pro děti a dorost | foto: VZP

Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v pondělí jednala o dostupnosti lékařů. Na stole měla také rozbor jejich úvazků. Podle jejího předsedy Jiřího Běhounka je v Česku zhruba 47 tisíc ordinací. Mezi některými lékaři pendlují. „Okolo 650 lékařů má souběh 1,2 úvazku, což je 1,5 procenta všech úvazků, které jsou ve VZP evidovány,“ uvedl Běhounek.

„Kapacitní přiměřenost je podle našeho názoru dobrá, ale existují velké regionální rozdíly. Čím větší město, tím lepší dostupnost lékaře. Žádným překvapením není, že největší problém má Vysočina, u které je zajištění lékaře poměrně složité, protože má největší sídelní rozdrobenost a nedostatek odborníků. Lékaři z nemocnic proto suplují ambulantní specialisty v terénu,“ poukázal Běhounek, jenž stojí v čele Kraje Vysočina.

Dodal konkrétní příklad. „V Černovicích a Novém Rychnově se nám nepodařilo sehnat praktického lékaře pro děti a dorost, proto tam jejich ambulantní práci zajišťují lékaři Nemocnice Pelhřimov,“ řekl hejtman a předseda správní rady VZP.

Podle něj pojišťovna od března 2015 zavede nové principy smluvní politiky, jež by měly být transparentnější. Běhounek zároveň podotkl, že pojišťovna i přes některá bílá místa bude pečlivě zvažovat uzavírání nových smluv s ordinacemi. Vyšší šanci na smlouvu budou mít tam, kde lékař chybí. Pokud se problém bude prohlubovat, VZP podle některých členů správní rady zváží, že lékaře bude spolu s opatřením obcí lákat na vyšší kapitační platby. To je paušál za pacienta a měsíc, kterou už letos mírně navýšila úhradová vyhláška (více o vyhlášce čtěte zde).

Pojišťovna tvrdí, že i bez tohoto nástroje dokáže lékaře motivovat. „V případech, kdy má zájem na tom udržet dostupnou zdravotní péči i v lokalitách, kde by se praktický lékař stěží uživil, pak takovému lékaři vyplácí takzvaný dorovnávací příspěvek. Jde o lokality, kde je nižší počet registrovaných pojištěnců oproti celostátnímu průměru a zároveň je z těchto míst daleko k nejbližšímu dalšímu lékaři. Taková praxe už ve VZP nějaký čas úspěšně funguje,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Praktičtí lékaři chybějí na okraji Prahy a Brna

VZP vypracovala mapy ukazující například to, jak je na tom Česko z pohledu praktických lékařů. Na jednoho praktika v Česku připadá v průměru 1 755 dospělých nebo 1 550 dětských pacientů.

Z map vyplývá, že na většině území mají lidé praktika v dojezdové vzdálenosti do 20 minut. Výjimkou jsou zejména příhraniční oblasti. O něco víc bílých míst je u místní dostupnosti lékařů pro děti a dorost.

Fotogalerie

V přepočtu na deset tisíc obyvatel mapa ukazuje, že nejméně lékařů pro děti a dorost je na Nymbursku, Opavsku, v Brně - venkov a také v Praze - východ a Praze - západ. Nejméně lékařů pro dospělé je v přepočtu v Praze - východ, Praze - západ, na Svitavsku a v regionu Brno - venkov.

Z materiálů pojišťovny také vyplývá, že průměrný věk lékaře pro dospělé je 54,7 let, u lékařů pro děti to je 56,5 roku.

Nejstarší praktičtí lékaři pro dospělé, v průměru je jejich věk nad 59 let, jsou na Domažlicku. Praktičtí lékaři pro děti a dorost jsou nejstarší na Nymbursku a Třebíčsku, v průměru mají 62 let a víc.

Loni v Česku v pololetí bylo 5 794 praktických lékařů pro dospělé a 2 259 praktických lékařů pro děti a dorost. Z dat vyplývá, že VZP není příliš ochotná dávat lékařům nové smlouvy. Loni v prvním pololetí uzavřela novou smlouvu s 13 lékaři pro dospělé a se dvěma lékaři pro děti a dorost.

Za propagační předměty vydá pojišťovna letos osm milionů

Správní rada kromě úvazků lékařů jednala v pondělí také o plánu výběrových řízeních VZP pro letošní rok. Celkem plánuje pojišťovna přes tendry utratit 100 až 150 milionů korun. Zakázky nad pět milionů musí schvalovat správní rada.

VZP například plánuje utratit v prvním pololetí osm milionů korun za propagační předměty, přičemž hodnota jednoho nesmí přesáhnout 500 korun. „Velká část patří mezi drobnosti, které používáme při běžné komunikaci s klienty nebo při promoakcích. Pak jsou tam ty, které slouží k prezentaci pojišťovny vůči svým klíčovým klientům, kde se jedná o předměty typu kosmetický balíček, flash disk a podobně,“ popsal ředitel pojišťovny Zdeněk Kabátek s tím, že VZP letos snižuje částku na propagační předměty oproti loňsku o dva miliony korun.

Další statisíce VZP bude stát přímý marketing, tedy finanční podpora akcí výměnou za to, že se pojišťovna bude moci na nich propagovat. „Žádosti o podporu vyhodnocuje komise a pracujeme s částkami do 50 tisíc korun,“ řekl iDNES.cz Kabátek. „Přihlížíme k tomu, zda akce souvisí s hlavní činností pojišťovny. Jako příklad mohu uvést partnerství v rámci sjezdu lékařské komory, odborového lékařského svazu nebo partnerství u odborných konferencí na téma určitých diagnóz a jejich řešení,“ dodal ředitel VZP.

Senioři budou moci čerpat příspěvek na očkování

Správní rada VZP schválila také plán pojišťovny přispívat lidem od 65 let na očkování proti pneumokokovým infekcím. Ti by ještě letos mohli čerpat příspěvek zhruba 1 300 korun. Pojišťovna by jim peníze proplácela po očkování zpětně tak, jak to dělá i u dalších aktivit hrazených z fondu prevence. Celkem chce utratit 13 milionů korun.

„Slibujeme si od tohoto kroku ověření zájmu klientů této věkové skupiny o toto konkrétní očkování. Poskytneme tím argumenty a data proto, aby mohla probíhat diskuze o tom, zda má být toto očkování zařazeno do základního fondu zdravotního pojištění,“ uvedl ředitel VZP.

To by znamenalo úhradu očkování všem. Kvůli takovému kroku by se ale musel změnit očkovací kalendář. Ministerstvo přitom už v minulosti iDNES.cz sdělilo, že žádnou aktuální změnu v povinném očkování nyní neprojednává.

Kdy by příspěvky pacienti mohli začít čerpat, zatím není jasné. „Jsme ochotni do tohoto projektu jít, ale nyní se ještě čeká na stanoviska ministerstev zdravotnictví, práce a sociálních věcí,“ řekl iDNES.cz místopředseda rady, poslanec Jiří Skalický. 

Na očkování proti pneumokokovým infekcím přispívala pojišťovna už v minulosti. Například předloni to bylo pro všechny klienty až 700 korun.

VZP ročně hospodaří s necelými 150 miliardami korun a má víc než šest milionů pojištěnců.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.