Vzorky z Marsu přivezou automaty

- Až bude v roce 2003 dokončena mezinárodní stanice Alfa, stane se pro Američany novým nejdůležitějším cílem planeta Mars. Zatím má NASA plán pouze do roku 2005. Vzhledem k nedostatku peněz musí přesunout expedice původně plánované na rok 1999 na termín o dva roky pozdější.

V roce 2001 tam vypustí dva automaty: jeden dopraví na povrch automatické vozítko Athena a druhý se stane umělou družicí Marsu. Průzkumník Athena má být samozřejmě dokonalejší než Sojourner, který loni na Marsu exceloval. Vůz bude vybaven chemickou laboratoří k výzkumu vzorků tamní půdy, přičemž hlavním cílem má být opět pátrání po příznacích života.
O dva roky později by se měl na planetě vylodit ještě lepší průzkumný tančík, který bude sbírat vzorky půdy. Ty má odvézt do oblasti Země, nejdřív nejspíš na stanici Alfa, automat vypuštěný v roce 2005.

DOVOZ S MEZINÁRODNÍ POMOCÍ
Avšak Laboratoř tryskových pohonů (známá JPL) v kalifornské Pasadeně, která má vysílání meziplanetárních sond na starosti, dostane ročně na tyto práce pouze 250 milionů dolarů. Proto NASA nyní rokuje s francouzskou kosmickou agenturou CNES, jestli by se k vypuštění návratového automatu v roce 2005 nedala použít raketa Ariane 5, která by byla levnější než nosiče americké.
Pracovníci JPL nyní připravují plán na studium Marsu pro desetiletí 2005-15. Šéf tohoto projektu Charles Elachi řekl v týdeníku Space News, že počítají celkem se čtyřmi dovozy vzorků z Marsu, ve dvouletých intervalech až do roku 2011. Na těchto výpravách by se patrně podílely rovněž Itálie, Německo a Japonsko.
Rusové, kterým předloni havarovala těžká sonda pro Mars ještě v blízkosti Země, stále bojují s financováním další své výpravy. Pokud získají peníze, není vyloučeno, že další automat vypustí v roce 2001. Kromě toho by se chtěli účastnit i na některých amerických projektech.

NOVÁ STRATEGIE PRO AUTOMATY
Zatímco dosud spočívala strategie průzkumu cizích planet ve vysílání jednotlivých velkých automatických sond, nyní se začíná rychle měnit. Předně po havárii Mars Observer za miliardu dolarů před pěti lety se Američané rozhodli pro automaty podstatně menší a lacinější. A tyto stroje začnou vozit na Mars nikoliv pouze jednu výzkumnou aparaturu, nýbrž celou sérii různých druhů, jako jsou třeba automatická letadla, balony, penetrátory (přístroje zarývající se do povrchu planety), mikrodružice i kuličky volně se pohybující v tamních větrných a prašných bouřích.
Zprávy, které by průběžně vysílaly, bude sbírat na oběžné dráze planety družice, která je předá na Zemi. Jestliže selže jeden stroj, zbývající dodají aspoň některé jiné informace.

START POMOCÍ ANTIDRUŽICOVÉ TECHNIKY
V Amesově výzkumném středisku NASA v kalifornském Moffett Fieldu dokončují projekt letadla uzpůsobeného k letu ve zředěné atmosféře Marsu. Tento 150 kilogramů těžký stroj by mohl během tří hodin prozkoumat dva tisíce kilometrů dlouhý kaňon Valles Marineris - oznámil Carl Stoker, který v Moffett Fieldu řídí tento projekt.
Palubní přístroje zaznamenají nejen tvary terénu, ale budou pátrat i po příznacích života a do hloubky deseti kilometrů určí přítomnost vody.
Při úvahách o budoucích projektech si Brian Wilcox, který má navrhnout automatický odvoz vzorků, vzpomněl na to, že jeho otec vedl přísně tajný projekt válečného námořnictva na sestřelování nepřátelských družic. V roce 1958 se jeho týmu podařilo na zkušební základně v China Lake v Kalifornii vypustit pomocí rakety na tuhá paliva mikrodružici - dodnes o ní nikdo nic neví.
Tato technika by se dala využít k vystřelení dvacetikilogramové koule o průměru 1,1 metru, v níž by bylo 200 gramů vzorku marsovské půdy, na oběžnou dráhu planety, kde by na ni čekala družice. A z této družice by se pak oddělila sonda směřující s nákladem k Zemi. Wilcox odhaduje, že vystřelovací mechanismus podle projektu jeho otce by přišel na pouhých 30 milionů dolarů, zatímco návratová sonda poháněná klasickým způsobem má stát 170 milionů.
Plány NASA na výzkum Marsu na počátku příštího století by měly dostat předběžný tvar během několika měsíců. Třebaže se zpráva z Kalifornie v týdeníku Space News nezmiňuje o termínu vysazení prvních lidí, JPL předpokládá, že v roce 2015 všechny práce pomocí automatů na této planetě dokončí. To znamená, že úvahy o prvním pilotovaném letu na Mars koncem druhé dekády 21. století vypadají realisticky.

Vědci zkoumají dovezenou půdu ve vakuové komoře.

Jediné automaty, které přivážely na Zemi vzorky půdy z jiného nebeského tělesa, byly sovětské sondy programu Luna. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se jim to podařilo třikrát. Na tomto snímku vidíte schránku se vzorky Luny 16.

Start automatické sondy s nákladem vzorků z povrchu Marsu v představě kreslíře NASA. Američtí projektanti předpokládají, že materiál na povrchu planety budou sbírat automatická vozítka vybavená částečnou inteligencí, která se budou sama řídit. Přitom není vyloučeno, že v některých případech nasbírají vzorky půdy pro jednu sondu vždy dva tančíky.