Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z klinik na léčbu epilepsie vznikne pět specializovaných center

  18:14aktualizováno  18:14
Ministerstvo zdravotnictví plánuje změnit statut nemocničním klinikám, které pečují o pacienty s epilepsií. Postaví je na úroveň center, kde se léčí rakovina nebo roztroušená skleróza. O změnu léta usilují neurologové, kteří si od ní slibují kvalitnější péči a navýšení úhrad od pojišťoven.
Kliniky na léčbu epilepsie se promění ve specializovaná centra (na snímku je elektroda zavedená do krku, používá se při jedné z chirurgických metod léčby epilepsie).

Kliniky na léčbu epilepsie se promění ve specializovaná centra (na snímku je elektroda zavedená do krku, používá se při jedné z chirurgických metod léčby epilepsie). | foto: Profimedia.cz

„Vedení Ministerstva zdravotnictví má zájem o ustavení pro farmakorezistentní epilepsii v ČR podle zákona o zdravotních službách,“ řekla iDNES.cz mluvčí resortu Štěpánka Čechová.

Toto stanovisko ministerstvo sdělilo lékařům, kteří o vznik center několik let usilují. Jde o zástupce České ligy proti epilepsii a České neurologické společnosti.

Epilepsie

Nejčastější léčitelné neurologické onemocnění, kterým v Česku trpí 100 tisíc pacientů. V celé Evropě je až šest milionů nemocných. Onemocnění způsobuje zvýšená dráždivost nervové tkáně v oblasti mozku. Jde o vzruchy, které narušují běžné fungování mozkových center. Nemoc se může objevit v kterémkoliv věku, nejčastěji ale do 20 let.

Epilepsie nesnižuje intelekt pacienta, ve většině případů není dědičná a ne vždy se projevuje záchvatem v podobě bezvědomí s křečemi. Někdy se při záchvatu jen pacient zahledí do neurčita, jindy se chová dočasně zmateně.

Někdy potká člověka jen jeden záchvat za život, jindy se záchvaty opakují pravidelně. Pokud trvají, nemoc se léčí léky či operací. U koho metody fungují, může získat řidičský průkaz či zbrojní pas. Neměl by z něj ale být řidič z povolání či někdo, kdo zajišťuje se zbraní ochranu majetku, osob či provozuje myslivost.

„Chceme, aby ministerstvo zveřejnilo toto rozhodnutí ve věstníku. Jen tak by se krok stal závazným pro ambulantní neurology či praktické lékaře a pro nás by bylo snadnější na ně působit, aby k nám pacienty posílali a nemoc byla včas a správně diagnostikována,“ řekl iDNES.cz Milan Brázdil, předseda České ligy proti epilepsii a přednosta I. neurologické kliniky Nemocnice u sv. Anny.

V Česku už nyní existuje pět nemocnic, v nichž jsou speciální kliniky či oddělení, které se starají zejména o pacienty s nejtěžšími formami epilepsie, u nichž nezabírají léky.

Je to zmiňovaná Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a dále pražská Nemocnice Na Homolce, Fakultní nemocnice Motol, Nemocnice Na Františku a Fakultní Thomayerova nemocnice.

Právě tato místa mají získat od ministerstva nový statut. Podobný, jaký mají onkologická centra či centra pro léčbu roztroušené sklerózy. K jejich financování pojišťovny přistupují odlišněji než k hrazení péče v nemocnicích. Například u roztroušené sklerózy po vlně kritiky uvolnily limity, aby centra mohla přibírat nové pacienty a více lidí léčit dražší biologickou léčbou (více čtěte zde).

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) uvedla, že aktivity kolem epileptologických center vítá. „Jejich zřízením se zlepší organizace péče. S budoucími centry jsme připraveni jednat o výši úhrad tak, aby byly uspokojeny potřeby našich klientů,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Místo osmi jen jedna operace

Úhrady jsou jedním z důvodů, proč neurologové o vznik center usilují. „V současné době dochází k neustálým redukcím ze strany plátců zdravotní péče a nemocnice má letos možnost vyčerpat pouhých 95 procent prostředků, které na léčbu epilepsie šly loni,“ upozornil Brázdil s tím, že ideální by bylo navýšení zhruba na 108 procent úhrad loňského roku. Jde o jednotky milionů korun.

„Jestliže nebudeme mít nějaké peníze navíc, nemůžeme zavést novou možnost léčby,“ dodal lékař s tím, že jeho slova se týkají například hluboké mozkové stimulace, při které se do mozku zavádějí elektrody. Podle Brázdila se například loni stalo, že z osmi potřebných pacientů se na tuto operaci mozku dostal ve finále jen jeden. U dalších byla operace odložena a pacienty lékaři léčili jinak.

Lékaři ale upozorňují, že navýšení nemusí automaticky zatížit systém zdravotního pojištění. „Pokud správně a včas určíme pacienty, kteří potřebují nákladnou péči, můžeme celkové náklady na léčbu snížit,“ uvedl Pavel Kršek, vedoucí lékař Jednotky intenzivního monitorování pacientů s epilepsií Kliniky dětské neurologie UK 2. LF a FN Motol. Podle něj se dnes stává, že diagnóza je chybná a s epilepsií se proto léčí i lidé, kteří jí netrpí. Nebo naopak dostává pacient kombinaci drahých léků, i když by mu stačil jen jeden. Musí se ale nalézt ten pravý.

Například VZP ale odmítá, že by se kvůli penězům u někoho odkládala léčba. „Nemáme žádné zprávy o tom, že by se jakýmkoliv způsobem významně nedostávalo našim klientům péče, kterou potřebují,“ uvedl Tichý.

Jedno centrum v Brně, čtyři v Praze

Kdy by nemocniční pracoviště mohla změnit statut, není zcela jasné. „V současné době se Ministerstvo zdravotnictví přednostně věnuje ustanovení těch center v oblasti cerebrovaskulární, traumatologické a onkogynekologické péče. Zcela nová centra, včetně center pro farmakorezistentní epilepsii, přijdou na řadu hned v dalším kroku,“ vysvětlila Čechová.

Pokud centra zvláštní statut získají, většina pacientů ovšem bude muset do Prahy, protože mimopražské bude jen jedno, a to v Brně.

Brázdil tvrdí, že to není problém. „Regionální pokrytí není úplně nutné. Jde o superspecializovanou péči, za kterou mohou pacienti jednou za čtvrt roku dojíždět,“ uvedl. „Cílem je stav pacienta zkonzultovat napříč medicínskými obory, nastavit léčbu a poslat jej zpět do ambulance,“ dodal lékař s tím, že už nyní má jedna brněnská a čtyři pražské nemocnice dostatečné personální a přístrojové kapacity, aby v nich akreditovaná centra vznikla.

Otázkou také je počet center na počet pacientů. V Česku lékaři ročně řeší otázku operace u 150 epileptiků. Zejména tyto pacienty má pět pracovišť léčit. Podle Brázdila ale nejde jen o ně. „Předpokládáme, že 25 tisíc lidí má opakované záchvaty, i když berou léky. A právě těm lze něco nabídnout. Ať už jde o úpravu medikaci, nebo operaci,“ upozornil přednosta.

Pomoc epileptikovi

Pokud při záchvatu člověk upadne na zem, jeho tělem zmítají křeče a má pěnu u úst, Jana Zárubová ze sdružení EpiStop doporučuje jej nikam nepřesouvat, nesnažit se jej silou zklidnit, nevkládat mu nic do úst, nevytahovat mu z úst jazyk. „Doporučuje se podložit hlavu něčím měkkým, uvolnit mu oděv kolem krku a vyčkat, až křeč skončí. Poté člověka můžeme dát do stabilizované polohy a lehkým záklonem hlavy uvolnit dýchací cesty, eventuálně mu čistým kapesníkem vytřít ústa a počkat, až nabude pacient vědomí,“ popsala Zárubová.

Pokud pacient není v bezvědomí, ale chová se při záchvatu zmateně, pomáhá, když na na něj člověk mluví. „Například jej pozdravit, zeptat se na jméno, říci, aby se šel posadit, protože to pro ně bude lepší a podobně,“ popsala Zárubová. Nedoporučuje, pokud to není nutné, pacienta fyzicky omezovat. „Protože to mohou vnímat jako útok,“ dodala. Rozlišit v tomto případě záchvat epilepsie je ale náročné, protože je zaměnitelný například s duševní poruchou.

Podle ambulantní neuroložky Aleny Rohlíkové, jež ordinuje v Brně, ale současný systém nefunguje nijak špatně. „Nevidím v něm žádný problém. Centra pro léčbu epilepsie už tu máme a kam odesílat komplikované pacienty, víme. Je ale otázka, zda mají kapacitu na pacienty z celé Moravy,“ uvedla Rohlíková.

„Třeba u roztroušené sklerózy je situace jiná, tu mohou léčit pouze centra, kdežto epilepsii mohou léčit i ambulantní specialisté, protože předepisování léků není nijak omezeno,“ upozornila na rozdíly lékařka.

Na otázku, zda cítí omezování v úhradách, dodala, že to je problém všech lékařů. „Finančně limitováni samozřejmě jsme. Omezení spočívá v tom, že když předepisujeme drahou léčbu, pak to musíme nějak vykompenzovat, aby nám to pojišťovny po překročení limitů nedala osobně k úhradě,“ popsala.

Podle ní moderní antiepileptikum vyjde měsíčně na tři tisíce korun. „Když má pacient kombinaci více takových léků, může jít léčba měsíčně i do desítek tisíc korun,“ popsala lékařka. Samotná operace mozku se pak může podle nemocnic vyšplhat třeba i k jednomu milionu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.