Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vznikl základní prvek Mezinárodní vesmírné stanice

  8:23
- Posádka amerického raketoplánu Endeavour vytvořila základní stavební prvek Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Posádce se v noci na dnešek podařilo k ruskému modulu Zarja připojit americký modul Unity a vytvořit tím první stavební prvek ISS. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír.

ISS začne pracovat v roce 2004 a bude se skládat z více než sta vesmírných komponentů. Zarja, která je na oběžné dráze od 20. listopadu, bude sloužit jako energetické centrum a Unity jako spojovací uzel.
"Houstone, máme kontakt se Zarjou," hlásil do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu v americkém státě Texas velitel Endeavouru Robert Cabana.
Předtím astronautka Nancy Currieová vysunula z raketoplánu 15 metrů dlouhou  ruku  robota a uchopila do ní Zarju vážící 20 tun. Pomocí robota přitáhla ruský modul na několik centimetrů k americkému modulu Unity, který čekal v otevřeném nákladním prostoru Endeavouru. Astronautka provedla náročný úkol pomocí počítačové animace.
Posádka raketoplánu ukončila náročný manévr v 02:07 SEČ ve výšce 340 kilometrů nad Tichým oceánem.

Raketoplán Endeavour úspěšně odstartoval
Z Kennedyho vesmírného střediska na floridském Mysu Canaveral v pátek 4. prosince v 9:35 SEČ po jednodenním odkladu způsobeném technickými problémy odstartoval raketoplán Endeavour. Kromě šestičlenné posádky vynese loď na oběžnou dráhu kolem Země i americký spojovací modul Unity, který bude připojen k ruskému modulu Zarja. 
Ten bude připojen k ruskému modulu Zarja, zárodku mezinárodní vesmírné stanice zavěšené na orbitu asi 435 kilometrů nad zemským povrchem již 20. listopadu.
"Jsme připraveni zahájit novou éru mezinárodní spolupráce ve vesmíru," řekl krátce před startem velitel posádky Endeavouru Robert Cabana.
Kromě pěti Američanů bude úkoly 12denní mise plnit i ruský astronaut Sergej Krikaljov.
Setkání raketoplánu s modulem Zarja se má uskutečnit v pondělí, kdy začne i skutečné budování projektu mezinárodní vesmírné stanice (International Space Station - ISS), do něhož se kromě USA  a Ruska zapojilo dalších 14 zemí. Náklady na výstavbu této stanice jsou předběžně odhadovány na 60 až 100 miliard dolarů.
ISS má být plně funkční od roku 2004. Do té doby však raketoplány musejí dopravit na oběžnou dráhu několik desítek dalších prvků této vesmírné základny.
Orbitální stanice bude po dokončení zabírat plochu velikosti fotbalového hřiště.
Hluboká hospodářská krize v Rusku ovlivnila celý projekt, který se tak zpozdil již o 16 měsíců. Přesto je stále pravděpodobné, že ISS by mohla být trvale osídlena již od září příštího roku. Jedním z jejích prvních obyvatel by měl být právě ruský astronaut Krikaljov.
Modul Unity bude příští týden připojen k základnímu prvku Zarja pomocí mechanické paže. V plánu je i výstup dvou astronautů do vesmírného prostoru.

Autor:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.