Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vzkříšení armádních odvodů by spustilo lavinu žalob, říká major Marhoul

  22:02aktualizováno  22:02
Roky bojuje za to, aby armádní šéfové vojenské aktivní zálohy nevnímali jako apendix zralý k vyříznutí. Režisér a voják Václav Marhoul ale nápad s obnovením odvodů nechápe. Podle něj je zpátečnický a dotýká se lidských práv.

Václav Marhoul (uprostřed) při režírování filmu Tobruk | foto: Josef VostárekMF DNES

Jste členem komise Bílé knihy. Setkal jste se při této práci s myšlenkou, že by se do armády vrátily odvody?

Pro mě to bylo překvapení. Po celých osm měsíců práce v komisi na to nepřišla řeč. Seděli v ní i lidé z Generálního štábu, ale tato myšlenka tam nepadla.

Není jejich znovuvzkříšení zpátečnickým krokem?
Myslím, že ano, protože díky tomu, jak aktivní zálohy koncipuje Bílá kniha, by jich už nemuselo být třeba.

Václav Marhoul

Filmový režisér a producent, herec Divadla Sklep, zakládající člen výtvarné skupiny Tvrdohlaví a uměleckého uskupení Pražská Pětka. Od roku 1990 sedm let vedl barrandovská filmová studia. Mezi celovečerní filmy Václava Marhoula patří Mazaný Filip (2003) a válečný film Tobruk (2008). Nyní připravuje ve své soukromé společnosti Silver Screen filmovou adaptaci světového bestselleru Jerzy Kosińského s názvem Nabarvené ptáče.

Jednapadesátiletý Václav Marhoul je členem komise pro přípravu Bílé knihy o obraně. Je také příslušníkem Aktivní zálohy Armády ČR v hodnosti majora. O tom, jak dlouho v zálohách slouží a jaké je přesně jeho zařazení, nehovoří. Nesmí. "Protože jak nás učí naši velitelé, tato informace není veřejnosti sdělitelná," říká. A během rozhovoru zmiňuje, že aktivní zálohy dodnes řada lidí nepřijala jako součást armády: "Po tu dobu, kdy existují, jsou brány ze strany velení a mnoha jiných činitelů, jako apendix, jako slepé střevo, které nemá smysl a je potřeba ho odstranit."

Resort počítá s tím, že by se odvody netýkaly všech, ale jen mladších ročníků nebo vybraných odborností. Dovedete si představit, že by armáda rekruty vybírala jinak než podle zdravotního stavu?
Po pravdě řečeno, představit si to neumím. Nejsem právník, ale pokud je to myšleno tak, že by ti lidé byli skutečně odvedeni do armády, a pokud by byli vlastně proti své vůli donuceni v ní několik let sloužit, pak jsem hluboce přesvědčen o tom, že by soudy byly zavaleny stovkami žalob. Pokud by byli po odvodu zahrnutí jen do evidence s tím, že by mohli být na základě rozkazu povoláni k základnímu výcviku a pak následně ke cvičení, mohla by nastat obdobná soudní přenice, protože by se jistě bránili s odkazem na lidská práva obecně spolu s argumentací o narušení kontinuity profesního a občanského života. Jak by vlastně byli identifikováni? Kým? Kde? Podle jakých kritérií? Nevěřím tomu, že to vůbec projde. Pokud by ale země vstoupila do válečného stavu, nebylo by co řešit.

Jedním z důvodů, proč by se odvody mohly vrátit, je údajně klesající počet lidí v aktivních zálohách. Jak to vnímá člověk z pozice insidera, tedy někoho, kdo je do činnosti záloh zapojený? Jsou na tom tak špatně?
Domnívám se, že myšlenka odvodů je způsobená hlavně odchody profesionálů. Armádě zkrátka chybí vojáci. Vedle toho taky stárne. Stejně tak neroste počet lidí v zálohách. Spíše naopak.

Je to z hlediska fungování armády velký problém?
Ne. Prakticky to neznamená vůbec nic. I kdyby v tuto chvíli klesl počet aktivních záloh o polovinu, nic by se vlastně nestalo. Kdyby zanikly úplně, mnoha lidem, kteří nikdy nepochopili nebo nechtěli pochopit jejich možnosti, by i spadl kámen ze srdce.

Počkejte, tak je to problém, nebo je to vlastně armádě jedno?
Aktivní zálohy nejsou de facto integrální součástí armády. Jejich základ tvoří čtrnáct krajských pěších rot. Co kraj, to jiná úroveň. Cvičí v jakémsi pomalu až vzduchoprázdnu někde mezi armádou a krajskými vojenskými velitelstvími. Jsou to takoví vyhnanci na polovině cesty. Možnost jejich rozvoje byla roky zanedbávána a podceňována. Navíc jsou tvořeny jen dobrovolníky. Proto tam slouží většinou srdcaři.

Aktivní zálohy

Jsou součástí ozbrojených sil České republiky zřízené na základě branného zákona. Jejich příslušníci se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku. Jinak mají svá běžná, civilní povolání. Kromě cvičení je armáda na základě rozhodnutí vlády povolává také k některým mimořádným událostem. Vojáci aktivních záloh pomáhají například při živelných katastrofách nebo při zhoršené bezpečnostní situaci při ostraze objektů důležitých pro obranu státu. "Aktivní zálohy podporují u svých příslušníků kladné charakterové vlastnosti jako nezištnost, loajalitu ke státu, vlastenectví a schopnost obětovat se pro druhé," vyjmenovává web resortu obrany mezi důvody, proč je dobré mít aktivní zálohy. Historie aktivních záloh sahá až do roku 1920, současný systém funguje od roku 1999. V tuto chvíli čítají aktivní zálohy 1 154 vojáků. K 1. září 2010 to bylo 1 088 osob.

Ale když poloviny z nich zmizí, tak pak budou chybět při mimořádných stavech nebo katastrofách.
Při těch dvou velkých povodních to byla vlastně partyzánština. Samozřejmě vůbec nestačily přijít povolávací rozkazy. Lidé se prostě vzájemně obvolali a jelo se. Kdo měl náklaďák, tak ho vzal. Kdo měl motorovou pilu, tak vzal pilu. Jediný rozdíl mezi nimi a ostatními dobrovolníky byl v tom, že na sobě měli uniformu. Za všechnu tu práci a pomoc jim opravdu náleží nehynoucí sláva a uznání. Ale systémově je to špatně. Za všechna ta léta se vytvořil funkční integrovaný záchranný systém jehož součástí je právě i armáda. A pokud vyjdeme ze základní koncepce v Bílé knize, kdy by měly být aktivní zálohy zřizovány u jednotlivých útvarů, pak ve chvíli, kdy takový útvar je povolán v rámci IZS k živelné katastrofě, jely by s ním automaticky a oficiálně i jeho zálohy.

Existuje taky úvaha, že by aktivní zálohy doplnili vojáci z povolání po ukončení aktivní služby. Měli by o to vůbec zájem a dalo by se to zvládnout?
To už je případně věcí nových kontraktů. Podmínka jít po ukončení služebního poměru do záloh by se týkala především nižších hodností, protože nemůžeme stavět záložní jednotky plné plukovníků. To by opravdu nešlo. Faktem je, že pokud někdo bude zvažovat, že se profesionální armádě uváže třeba na pět let spolu se závazkem, že bude dál pokračovat v aktivních zálohách, tak bude postavený před obtížnější volbu, než jakou má dnes. Řekne si: Stojí mi to za to, nebo ne? Bude zásadně armádu posuzovat jako subjekt, který funguje na trhu práce a bude se zásadně zajímat o to, co mu jako zaměstnavatel může poskytnout. Bude zvažovat výši platu, ubytování, výjimečnost, smysluplnost, další kariéru, vzdělání, bydlení, benefity, místo a tak dále. Pokud armáda bude schopna poskytnout na trhu práce takové podmínky, které přebijí konkurenci, pak si myslím, že takové kontrakty podepisovány budou a díky jim se úroveň aktivních záloh několikanásobně zvýší. Pokud ne, zůstane jen u přání.

Jak má stát motivovat lidi, aby se stali součástí aktivních záloh?
Pokud se podaří naplnit doporučení ze závěrů Bílé knihy, pak pozitivní budoucností armády jako takové. Prestiží takové služby. Uceleným a smysluplným výcvikem u jednotlivých útvarů. Třeba i u partnerských v zahraničí. Dobrou komunikací s veřejností, tedy dobrou náborovou reklamou a public relations. Novou legislativní a daňovou úpravou, která bude upravovat vztahy mezi zaměstnanci, kteří dobrovolně slouží své zemi a jejich zaměstnavateli, kteří pro to dnes, mírně řečeno, "nemají vůbec pochopení". V současné době konečně koncipovaným kariérním řádem, který by se na ně vztahoval stejně jako na profesionály. Možností se odborně vzdělávat. Možností posunovat své fyzické a psychické hranice. Možností výuky cizích jazyků. Možností využívat různá armádní zařízení. Možností zúčastnit se nasazení v zahraničních misích. Možností nosit vycházkovou uniformu. Což je jinak dnes zakázáno...

Má stát lidem službu v zálohách kompenzovat penězi, nebo by v ní měl hrát roli především fakt, že člověk pomáhá své zemi?
Nemyslím si, že by stávajících 21 výcvikových dnů mělo být plně refundováno v rámci průměrného platu. Protiváhou by bylo vše, co jsem zmínil v předešlé odpovědi. Jinou věcí je, kdyby šli příslušníci záloh do zahraniční mise. Pak by museli mít stejné podmínky jako profesionální vojáci. Taktéž by bylo nutné jim v tomto případě v zákoníku práce legislativní úpravou zabezpečit, že jim zaměstnavatel po dobu šesti měsíců "podrží" místo a funkci.

Co změní Bílá kniha?
Bílá kniha přináší zásadní změny pro aktivní zálohy, zcela novou koncepci. Zrušilo by se 14 krajských pěších rot, které fungují dnes. Místo nich by jednotky aktivních záloh vznikaly u jednotlivých útvarů. Nejklíčovější je pak to, že by se zálohy konečně staly integrální součástí armády, respektive toho či onoho útvaru, který by je cvičil podle svých požadavků a potřeb. Společně s tím, že by v nich sloužili i bývalí profesionálové, by se doufám docílilo po několika letech takové secvičenosti a kvality, která by v zásadě umožňovala možnost nasazení aktivní zálohy právě i do zahraničních misí.

Dostaly by všechny takové změny do armády a aktivních záloh více lidí?
Myslím, že ano.

Když ke změnám nedojde, mají aktivní zálohy budoucnost?
Ne, myslím, že ne. Čekala by je jen další deklinace a postupné "vymírání."

Věříte tomu, že se podaří zálohy změnit?
Kdybych tomu nevěřil, nepřijal bych práci na Bílé knize. Na druhou stranu se přiznávám k obavě, že pokud padne Bílá kniha a sedne na ni prach, pokud padnou lidé, kteří se snaží její závěry realizovat, pokud se bude neustále v rámci prvoplánových škrtů snižovat rozpočet, pokud si budou někteří politici populisticky z armády dál dělat fackovacího panáka nebo penězovod do svých kapes, tak si myslím, že bude konec. A nejen s nějakými zálohami, ale s celou armádou, respektive s jejím největším úkolem, který jí ukládá zákon. Tedy schopnosti ubránit svoji zem a svobodu. A za tu se dnes bojuje a bude bojovat tisíce kilometrů od nás.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lidé v Krásné Studánce u Liberce odevzdávali své hlasovací lístky na místním...
Strany mají triky k obcházení zákona o darech. Některé ho ignorují úplně

Od koho strany získávají finance a na co je během kampaní využívají. To měl zprůhlednit zákon, o kterém se před volbami mluvilo jako o přelomovém. Podle...  celý článek

Prezident Miloš Zeman a jeho žena Ivana volili v Praze na Lužinách v ZŠ...
Volil jsem Čecha, řekl Zeman. Šanci dá tomu, kdo dostane nejvíc hlasů

Prezident Miloš Zeman volil v pátek v podvečer spolu se svou ženou Ivanou v Praze na Lužinách. „Volil jsem Čecha," řekl prezident poté, co odvolil. Možná i...  celý článek

Volby 2017 na iDNES.cz
ON-LINE REPORTÁŽ: Volby do Poslanecké sněmovny

Dostane se do Poslanecké sněmovny nějaká nová strana? Kdo se stane vítězem? A jaká bude letos volební účast? Sledujte on-line reportáž na iDNES.cz.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.