Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vzestup a pád Evropy

  17:05aktualizováno  17:05
Když si Tacitus povzdechl, že "ze svého mládí zná ještě Římany, kteří považovali za čest zemřít pro Řím, zatímco dnes (kolem roku 100 n.l.) už by se někdo stěží pro něco takého obětoval", netušil, že vystihl příčinu římského pádu, který přišel za několik století.

Když Tolstoj hledal ve Vojně a míru příčinu úspěchu napoleonských tažení, přičetl ji uvědomění a nadšení francouzských vojáků, které pramenilo nikoli pouze z Napoleonova génia, nýbrž z toho, co definuje jako ideové posuny v lidstvu. V tom mu historie dává za pravdu - jakmile byla armáda doplněna až ze dvou třetin vojáky cizích států a vytratil se element obrany revoluce, o niž pomalu ztrácelo zájem i válkami vyčerpané francouzské obyvatelstvo, začaly vojenské úspěchy upadat.

Jestliže v minulosti docházelo (a dnes stále dochází) v lidstvu k ideovým posunům, pak příroda - můžeme-li to tak říci - nic takového nezná. Neměnnou ideou vývoje přírody je snaha každého druhu najít nejvhodnější podmínky pro vlastní rozvoj, případně se přizpůsobit podmínkám stávajícím, a předat vlastní "geny" dál. Slovo "nejvhodnější podmínky" zde může splývat s významem "nejpohodlnější", ale jen na první pohled.

To, co odlišuje živelný přírodní vývoj od ideí současné civilizace, je skutečnost, že přírodní druhy příznivé podmínky pro svou existenci využívají k plození potomstva, tedy k předání vlastních genů budoucnosti. Jednoduše řečeno: čím lépe se daří, tím více se množí. Současná civilizace se chová přesně naopak; v rozvinutých zemích s vysokou kvalitou života je nízká porodnost a naopak. To však není následek přirozených jevů, nýbrž racionální a uvědomělé rozhodnutí k pohodlí jako nejvyššímu cíli a dokládá, jak hluboce je lidská mysl vzdálena od přírodní ideje prostého zachování druhu.

V nedávném rozhovoru pro Lidové noviny si spisovatel Dick Francis coby pamětník - osmdesátník povzdechl, jak se za jeho život "společnost změnila, je nějak měkčí, snaží se všechno usnadnit". (Jeden sociologický průzkum srovnával, proč má zmrtvýchvstalá Pionýrská organizace úspěch u nemalé části mládeže oproti Skautu. V závěru konstatoval, že hlavním důvodem, proč bývalý socialistický, dnes přece jen odideologizovaný Pionýr, je schopen konkurovat Skautu je skutečnost, že Skaut se snaží chlapce vychovávat, kdežto v Pionýru si prostě hrají.

Ve světě Foglarových hochů by rád prožil nejen dětství asi kdekdo; smířit se s tím, že k životu v něm by bylo nutno ustavičného utlumování vlastních špatných vlastností a práce na sobě samém je ovšem příliš vysoká cena.) Dnes se zdá, jako by spolu se změkčilostí osobnosti bylo racionalní "myslím, tedy jsem" nahrazováno "cítím, tedy jsem". Nikdo z generace dnešních padesátníků nepoužíval coby adolescent termíny jako "vole, já jsem dnes úplně down" nebo "holky, já se bez kafe prostě neproberu, já prostě z tý postele nevylezu".

Zájem o zkoumání vlastního já, jeho emocí a sebeurčení, narostl za poslední dvě desetiletí do nebývalých rozměrů. Stačí zajít do kteréhokoli knihkupectví a zjistit, v jakém poměru se vyskytuje literatura psychologická, esoterická, duchovní, astrologická či návody k duševní hygieně v poměru k tradiční beletrii. Jakoby civilizace, která se navenek honosí svou vyspělostí, nevěděla co si sama se sebou počít uvnitř.

Člověk dovede být z vlastní letargie vyburcován vnějším nebezpečím. Tehdy je schopen adaptovat se na nové podmínky, tehdy je schopen oprostit se od vlastního egoismu a dát své síly do služeb celku. Každý ví dobře, kolik práce jsme schopni zastat, když MUSÍME. Nebezpečí minulých válek vyvolala potřebu vzniku OSN, která fungovala do té míry, do které si lidé byli vědomi ceny, kterou je mír.

Dnes již není toto nebezpečí, alespoň v Evropě, pociťováno s takovou naléhavostí a mír v euroamerickém prostoru je udržen nikoli tím, že jsou lidé lepší nebo díky OSN, ale díky funkci nadnárodního kapitálu. Jelikož státy a soukromé firmy mají v okolních zemích své investice, nepoškozují je. Jsme navenek lidumilnější, protože jsme přišli na to, že je to pro nás výhodnější.

Při sledování německé televize jsem si nedávno uvědomil, kolikrát je v reklamách použito slovo "Genuss" - požitek, "geniesen Sie" - užijte si. Tvůrci reklam dobře vědí, že má-li být reklama úspěšná, musí lidem nabízet nikoli fakta, nýbrž požitek. Vědí, že to je to, co prodává.

"Pohyb idejí v lidstvu" dospěl v Evropě k vůdčí ideji pohodlí a blahobytu. A právě tato skutečnost zakládá nebezpečí budoucího pádu rozvinuté civilizace. Za její hodnoty byli kdysi lidé připraveni obětovat své pohodlí a v případě nutnosti i život, ale jak příznačně uvedl ve svém článku "Mít za co umírat" publicista D.Drápal (http://dan.drapal.org/), slovo "zemřít za vlast" instiktivně dáváme do uvozovek, jak nepříznačně  na nás působí. Kdo je dnes ochoten obětovat své pohodlí pro zájmy společnosti, a myslel to přitom skutečně upřímně?

Jak se ovšem zachováme při střetu s civilizací, která je za své myšlenky ochotna nejen umírat, ale i zabíjet? Vzhledem k demografickému vývoji Evropy, stavu zásob pitné vody či globálním změnám klimatu nelze v horizontu několika desetiletí rozhodně vyloučit možnost masové migrace obyvatelstva směrem k severu či severozápadu; pokud by Evropě v budoucnu hrozil střet s takovou civilizací, která by nám ponechala náš blahobyt, nekladli bychom si otázku: a nebude výhodnější poddat se?

Nebudeme se mít lépe? (Možná právě zde mají Češi Evropě vskutku co nabídnout.) Jestliže vnímáme, kde se dnes nacházejí hranice, v nichž je společnost ještě připravena hájit své výdobytky - svobodu a práva jednotlivce, ptám se: ale kam je zítra posune nastupující generace?

 

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Horký je organizátor akce Mýdlo na Hradě. (23. 8. 2017)
Rád bych na Mýdlo na Hradě pozval i pana Ovčáčka, říká organizátor Horký

Režisér cestovatelských a dokumentárních filmů usiluje už dva měsíce o to, aby mohl v Jižních zahradách Pražského hradu uspořádat Mýdlo na Hradě. Jenže 400...  celý článek

Prezident Miloš Zeman se svým mluvčím Jiřím Ovčáčkem na tiskové konferenci na...
Zeman nehodlá počítat peníze za výjezdy do kampaně. Úřad to vidí jinak

Prezident Miloš Zeman bude i po vyhlášení volby hlavy státu pokračovat ve výjezdech do krajů, ale peníze utracené za ně přitom nehodlá započítávat do limitu...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Otázka pro prezidenta: Ptáme se, kdy by vítěz voleb neměl být premiérem

Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce. Přestože na ně povinnost jmenovat novou vládu ještě nepadne, uchazečů o Hrad se v dalším kole projektu Otázka...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.