Návrh zatím existuje pouze na papíře, přiznal Lackner na výročním zasedání Amerického sdružení pro rozvoj vědy (AAAS).
"Vypadá jako branková tyč s žaluziemi, ale práci za skutečný strom odvede dobře," popsal svůj vynález přírodovědec z coloradského Denveru.
Syntetický strom by nasával oxid uhličitý z ovzduší, podobně jako rostliny během fotosyntézy, zadržel by jej a skladoval.
Jeden exemplář by údajně dokázal odstranit 90 tisíc tun oxidu uhličitého za rok, což odpovídá emisím, jež vyprodukuje 15 tisíc aut. "Může být tisíckrát lepší, než živý strom," míní Lackner.
Jeho vynález má být součástí dlouhodobého řešení, jak zmírnit klimatické změny vyvolané znečištěním ovzduší. Globální závislost na pevných palivech podle Lacknera hned tak neskončí, proto je třeba dvou věcí - zachytit oxid uhličitý a skladovat jej.
Přímé zachycování, například z elektráren je nejúčinnější, ale nefunguje u všech zdrojů znečišťování. Auto nemůže zachycovat a skladovat své emise - skladovací nádrž by musela být příliš velká.
Alternativou je nasávat emise přímo ze vzduchu. Zde by mohly umělé stromy fungovat jako filtry. Mohly by být umístěny kdekoliv. Jeden malý kousek by mohl dřepět jako televize na trávníku u každého domu a polykat oxid uhličitý, jež produkují jeho obyvatelé.
Ale praktičtější by dle Lacknera byla zařízení velikosti stodoly v otevřeném prostoru nedaleko skladišť pro snadný transport a skladování pohlceného plynu.
Lackner odhaduje, že na pohlcení 22 miliard tun každoročně produkovaného kysličníku uhličitého by bylo třeba 250 tisíc syntetických stromů. Nyní hodlá vyvinout fungující model, na kterém bude řešit technické detaily.
