Bulvární Blesk, noviny pro první signální soustavu, ho bez zábran nazval "nesympatickým plešatým lebkounem s vypouklýma očima" a ocitoval anonymního italského novináře, podle kterého je sudí "zaprdlý a zapšklý zlý člověk, který si léčí komplexy ze svého hnusného ksichtu...". Jak pěkně forte to asi muselo znít v jadrném italském originále - tedy pokud nějaký někdy existoval....
O něco promyšlenější komentáře mluví o tom, jak rozhodčí straní papírově silným proti papírově slabším. A přirovnávají to k poměru Evropské unie ke zbytku Evropy. Snad si Jiří Peňás v Lidových novinách nedělal legraci, když napsal: "Onen vysušený a reinkarnovaný Mussolini Collina mi svým absurdním penaltovým verdiktem potvrdil to, co se dalo jaksi tušit. Že v Evropě jsou si sice všichni rovni, ale někteří si jsou rovnější."
Takže nejen plešatec (vizáž rozhodčího Colliny ustavičně připomíná všechen tisk bez ohledu na míru bulvárnosti). Ale navíc má ve skříni tucet černých košil a nad postelí fotku Duceho v životní velikosti.
Lidové noviny také v podtitulku napsaly, že "Lidé považují penaltu za nespravedlivou a nemorální". Nemorální penalta - jaký to nový pohled na dění na zeleném trávníku! Pojďme tedy zkoumat morálnost gólů, faulů, ofsajdů...
Emoce ublížených, to je známý český postoj. (Ve fotbale viz Slavia Praha, v hokeji viz nářky na zlého Reného Fasela a zákeřné Kanaďany). A novináři jsou taky Češi a svým čtenářům rozumějí. Žádné "vždyť je to jenom sport" nepřichází v úvahu.
