Vzdor Palestinců otřásl smýšlením Izraelců

Na tržišti v izraelském pobřežním městě Netanja, kde palestinský sebevrah před dvěma týdny zabil dva nakupující, vládne klid. Mezi bedýnkami s ovocem a zeleninou čekají prodavači na vzácné zákazníky. Jejich politické debaty odrážejí nové proudy politického smýšlení izraelského obyvatelstva, které odporují dosud vžitým představám.

"Tradiční rozdělení na levici a pravici bylo smazáno," vysvětluje zaměstnankyně telavivské univerzity Tamar Hermannová, která v Izraeli provádí průzkumy veřejného mínění od roku 1993, kdy byla v norském Oslu podepsaná mírová dohoda.

"Stoupenci levice přijali mnoho názorů pravičáků o špatných úmyslech Palestinců, o úmyslech zničit Izrael, a mnozí zprava přijali zase názory levice týkající se řešení konfliktu," vysvětluje Hermannová.

Majitel stánku s nádobím Šlomo Kapur se označuje za stoupence pravicové strany Likud, ale jeho názory by se jistě protivily jejímu ústřednímu výboru, který minulý měsíc hlasoval proti zřízení palestinského státu.

Více o sebevražedném atentátu ve městě Netanja

"Každý by měl mít svou zemi včetně Palestinců," říká Kapur. "Postaví se zeď a Palestinci nebudou mít vůbec možnost vstupovat do naší země. Každý národ bude žít odděleným životem. To však předpokládá, že bude mír a Palestinci nebudou požadovat Jaffu, Haifu či Tel Aviv," dodává.

Podpora palestinského státu, stažení se z pásma Gazy a západního břehu Jordánu a vyklizení židovských osad byly kdysi charakteristické pro levicové Izraelce. Ale Kapur, který tvrdí, že nikdy v životě nehlasoval pro levici a nemá to ani v úmyslu, to teď vše podporuje pod podmínkou skutečné mírové dohody. 

"Vyjádření podpory palestinskému státu ze strany stoupenců pravice není žádnou úchylkou," říká Hermannová. Izraelci udělali od začátku současného palestinského povstání krok doprava a mnoho levičáků se přesunulo do středu či na pravou stranu politického spektra. Naopak řada pravičáků přijala ideály izraelského mírového tábora.

"Některé základní pilíře mírových dohod z Osla se staly součástí izraelského smýšlení o situaci," tvrdí Hermannová. Podle posledních výsledků průzkumů, které Hermannová prezentuje, je 75 procent Izraelců pro vyklizení alespoň některých židovských osad a kolem 70 procent souhlasí s vytvořením palestinského státu. Většina Izraelců je rovněž pro jednostranné stažení z některých oblastí západního břehu Jordánu a pásma Gazy.

"Je to jediná věc, kterou jsme ještě nevyzkoušeli," podotýká k tomu sociolog Jochanan Peres z telavivské univerzity. Podle něj Izraelci mají důvod hledět na vojenské operace skepticky, protože zaznamenaly jen malý úspěch při snahách zastavit palestinské sebevražedné atentáty.

Prodavač zeleniny na netanjaském tržišti Jair Gat se označuje za zklamaného umírněnce. Devětatřicetiletý bývalý stoupenec Strany práce začal nedávno podporovat premiéra Ariela Šarona. "Chci Palestincům dát stát, ale tentokrát z pozice síly, protože pokud jim jen tak poskytneme, co požadují, budou si myslet, že si vše vymohou násilím."

Hermannová a další analytici tvrdí, že přesun levicově smýšlejících Izraelců do středu či doprava se odrazí ve volbách v příštím roce, kdy očekávají drtivou porážku Strany práce.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video