Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Deváťáci jdou často ve šlépějích rodičů a volí stejné obory, ukázal průzkum

  13:20aktualizováno  13:20
Technické povolání matky, nebo humanitní zaměření otce mají největší vliv na výběr oboru, kterému se chce dítě věnovat po dokončení základní školy. Vyplývá to z průzkumu společnosti Trexima pro Technologickou agenturu ČR, do kterého se předloni zapojilo přibližně 900 deváťáků z celého Česka.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Průzkum zjistil, že povolání rodičů na směřování dítěte po základní škole má vliv. Technicky zaměření otcové a matky tak mají častěji technicky zaměřeného potomka, zatímco děti rodičů s humanitní nebo přírodovědnou profesí se věnují zase spíše těmto oborům.

Trh práce trpí chronickým nedostatkem kvalitních technicky vzdělaných absolventů, o absolventy a studenty těchto oborů je tak velký zájem. Stát i soukromé firmy se snaží technické vzdělávání podporovat. Problémem je podle mnoha odborníků předimenzování víceletých gymnázií, na které například v Praze jde až třetina dětí. Zda se dítě vydá na humanitní, technickou nebo přírodovědnou dráhu, se přitom často ukazuje už kolem desátého roku jeho života.

Víceletá gymnázia se utrhla ze řetězu, dnes už jsou tuctová, míní Růžička

Zhruba polovina deváťáků technicky orientovaných rodičů si v průzkumu chtěla zvolit stejný obor jako rodiče. Technikou se zabývaly tři čtvrtiny otců dětí, které byly v devátých třídách. Nejčastěji tito muži pracovali ve strojírenství a elektrotechnice (30 procent). Zhruba pětina jich pracovala ve stavebnictví a architektuře a 12 procent v dopravě. U matek byl poměr jiný. Ve stavebnictví a architektuře jich působila méně než dvě procenta.

Na stejnou kariéru jako matka či otec se chystala přibližně polovina deváťáků humanitně zaměřených rodičů. Humanitní profese v průzkumu převažovaly u matek. Měly ji asi dvě třetiny z nich. Obory, ve kterých matky nejčastěji pracovaly, byly administrativa, ekonomie, management a právo (20 procent), cestovní ruch, hotelnictví, služby a obchod (15 procent). V sociálních službách a pečovatelství byla zaměstnána desetina matek. Nejméně otců pracovalo ve výchově a vzdělávání (necelé procento). Podobně málo jich bylo zaměstnaných v médiích, kultuře a umění.

Přírodovědné zaměření u matky uvedlo asi 12 procent žáků, u otce zhruba šest procent. Kromě toho, že se jim v populaci věnuje méně lidí, mají také nejmenší vliv na volbu budoucího povolání potomků. Přírodní vědy si chtěla vybrat třetina dětí matky, která se jimi zabývala, a necelá polovina (47 procent) dětí takových otců.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Umělá inteligence. Ilustrační snímek
Revoluce v umělé inteligenci může být pro lidstvo hrozbou, tvrdí expert

Až se lidstvo vypořádá se současnými hrozbami, bude muset překonat další existenční výzvu. Umělá inteligence, na které se v různých koutech světa pracuje, může...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Herní zákon ovlivnila hazardní lobby, tvrdí analýza. Ukazuje i na Valentu

Zákon o hazardních hrách, který platí od letoška, doznal při svém projednávání podle vládní analýzy několik změn pod vlivem „hazardní lobby“. Upřednostnil se...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Nemocnice hlásí nedostatek krve, dárce svolávají v SMS i přes Facebook

Stačí několik vážnějších případů či těžký porod a zásoby krve v nemocnicích povážlivě klesnou. V letních měsících je totiž složitější zvát pravidelné dárce,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.