Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V kalendáři přibudou dva významné dny připomínající parašutisty a Osvětim

  19:51aktualizováno  19:51
Seznam významných českých dnů se zřejmě rozšíří o další dva, které se vážou k událostem druhé světové války. Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944.

U Chrámu sv. Cyrila a Metoděje si lidé připomněli 74 let od smrti československých atentátníků na Heydricha (18. června 2016). | foto:  Petr Topič, MAFRA

Doplnění zákona o státních svátcích schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání. Novelu, která má podle jejího spoluautora Robina Böhnische (ČSSD) „splatit dluh všem hrdinům druhé světové války“, nyní projedná Senát.

Sněmovna v doprovodném usnesení na Böhnischův návrh odsoudila nacistické zločiny proti lidskosti na židovském, slovanském a romském obyvatelstvu, stejně jako genocidu Arménů za osmanské říše. Vyzvala současně mezinárodní společenství, aby předcházelo porušování lidských práv a spory řešilo mírovými prostředky. Schvalování normy, kterou předložilo 101 poslanců ze všech parlamentních frakcí, se nečekaně protáhlo kvůli problémům s hlasovacím zařízením.

Významné dny mají spíše symbolický charakter. Na rozdíl od státních a jiných svátků jsou pracovními dny. V českém kalendáři je zatím jedenáct významných dnů, přímo ke druhé světové válce se vztahují tři z nich.

Významné dny

Den památky Jana Palacha (16. leden)

Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti (27. leden)

Mezinárodní den žen (8. březen)

Den vstupu ČR do NATO (12. březen)

Den narození Jana Ámose Komenského (28. březen)

Den vzdělanosti (7. duben)

Květnové povstání českého lidu (5. květen)

Den rodin (15. květen)

Památka vyhlazení obce Lidice (10. červen)

Den památky obětí komunistického režimu (27. červen)

Den válečných veteránů (11. listopad)

Den hrdinů druhého odboje má připadnout na výročí posledního boje sedmi československých parašutistů, kteří našli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha úkryt v pražském pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje. Sedm hodin vzdorovali stonásobné přesile příslušníků Waffen-SS a gestapa.

Tento boj charakterizovali tvůrci poslanecké novely jako „symbol nezlomnosti a ryzího hrdinství a vlastenectví, a to nejen jich samotných, ale i tisíců českých vlastenců, kteří jim nezištně pomáhali při plnění jejich úkolů, za což stovky z nich zaplatily vlastními životy“.

Terezínský rodinný tábor byla zvláštní sekce vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince, do níž bylo z terezínského ghetta postupně v letech 1943 a 1944 deportováno zhruba 17.500 vězňů. Po vyklizení rodinného tábora bylo nacisty v noci na 9. března 1944 usmrceno všech 3791 tehdejších terezínských vězňů včetně žen a dětí, převážně československých Židů.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.