"Zatím nemáme přehled o nových stanicích na trase C, chceme zjistit, jak se tam lidé chovají," řekl iDNES.cz Filip Drápal, mluvčí Ropidu. Výsledky pak poslouží k efektivnějšímu zorganizování povrchové dopravy. První čísla budou známa po třech týdnech.
Poslední podobný výzkum si nechali dopravci v Praze udělat před čtyřmi lety. "Vyšlo najevo, že ranní a odpolední špičky se přesouvají do pozdějších hodin," uvedl mluvčí Dopravního podniku Ondřej Pečený. "Ranní končí až kolem půl desáté," upřesnil. Dopravní podnik pak upravil intervaly metra nebo návaznou dopravu na povrchu.
Slova Ondřeje Pečeného potvrdil i Filip Drápal: "Upravili jsme jízdní řády, intervaly mezi špičkou a večerem. Některé spoje jsme posílili, jiné omezili."
Cestující příští týden ve středu při vstupu do metra dostanou zvláštní sčítací lístek. Bude důležité, aby ho nepřehnuli nebo jinak nepoškodili. Vyplňovat ho není potřeba. Při výstupu z metra ho stačí odevzdat do krabice.
"Budeme sledovat, odkud kam cestující jede, v kolik vyrazil a dorazil do cíle," popsal pracovník společnosti CHAPS, která výzkum pro Dopravní podnik a Ropid zpracovává, jaké informace jsou pro ně klíčové. Lístky pak putují k automatizovanému zpracování. Lístková metoda se v minulých letech osvědčila, a tak na ní výzkumníci nebudou nic měnit.
Na cestující v metru již čeká milion a půl lístků. Rozdají je a následně je od nich vyberou dva tisíce pomocníků. Informace o výzkumu na nich budou v češtině, angličtině a němčině.
Před čtyřmi lety výzkumníci zjistili, že metrem jezdí denně 1,14 milionu pasažérů. Nejvytíženější nepřestupní stanicí byla v té době Dejvická na trase A. Denně tudy projelo 127 tisíc lidí. V závěsu za ní skončila stanice I. P. Pavlova na "céčku". Tou projelo o deset tisíc cestujících méně.
Nejvíc cestujících denně podle výzkumu z roku 2004 přepravila trasa C, 456 tisíc. Linkou B projelo v den výzkumu 403 tisíc lidí a trasou A 284 tisíc pasažérů.
