Z průzkumu vyplývá. že tzv. "generace Y", tedy generace mladých ve věku 18 až 30 let, je značně znepokojená svými možnostmi nalézt odpovídající zaměstnání, možnostmi a riziky podnikání a své finanční stability v průběhu života.
Jednou z položených otázek bylo, co mladí lidé ve svém okolí vnímají jako největší problém. V této otázce byly významné rozdíly podle země, kde tázaný žil. Zatímco pro vyspělé státy je hlavním problémem ekonomika, popřípadě sociální nerovnosti, v Africe a na Středním východě je to politická nestabilita a terorismus.
Mladí Češi jsou optimisté a vlastní budoucnost nevidí jako problematickou, celých 78 procent je se svým životem spokojeno. Naopak o správnosti směřování České republiky veskrze pochybují. "Ekonomika České republiky se podle výzkumu ubírá špatným směrem," komentuje Dana Dvořáková, ředitelka Telefónica O2, která si studii spolu s The Financial Times zadala, 79 procent negativních odpovědí na otázku, jak respondenti hodnotí ekonomickou situaci země.
Češi chtějí volný trh, přitom jim chybí podnikavost
Je znát, že skeptické jsou ohledně budoucnosti spíše vyspělé země. Na otázku, zda si mladá generace myslí, že dokáže sama něco ve své zemi změnit k lepšímu, odpověděla celá Evropa negativně.
Obavy Čechů z budoucnostiOsobní finance: 48 % Zdravotní stav blízkých: 43 % Životní dráha: 38 % Zdravotní stav: 33 % Sociální problémy: 31 % Vztahy: 30 % Životní prostředí: 28 % Bezpečnost: 26 % |
Na otázku, zda se místní a světová ekonomika odebírá správným směrem, odpověděli jenom asijští respondenti vesměs kladně. Západní společnost odpovídala negativně. Obecně mladí zastávají názor, že by v ekonomice mělo docházet k větším regulacím soukromého sektoru. Jednou z výjimek jsou mladí Češi, kteří o státní regulaci trhu příliš nestojí. "Celých 61 procent mladých si přeje méně regulačních opatření ze strany státu na privátní sektor oproti 38 procentům ve světě," uvádí výzkum.
S touto otázkou souvisí také pesimismus v otázce, zda zemi, ve které tázaní žijí, čeká lepší budoucnost. Celá západní společnost lepší zítřky nevidí. Opačný názor zastávají státy latinské Ameriky, Asie, Afriky a východní Evropy, kteří věří, že se země teprve začíná ubírat správným směrem.
Perspektivní obor podle ČechůCizí jazyky: 33 % Technologie: 21 % Ekonomie: 21 % Věda: 11 % Ostatní: 10 % Literatura: 2 % Historie: 2 % |
Rozdíly mezi regiony jsou patrné i v přístupu mladých k pracovnímu trhu. V USA projevuje mladá generace tendence podnikat, v Evropě se mladí orientují spíše na to být zaměstnán. Podle mladých Čechů jsou v naší zemi dobré podmínky pro rozvoj podnikání, ale pouze třetina jich je ochotná sama podnikat.
Za technologicky vyspělé se považují hlavně muži
"Češi nemají podnikatelského ducha," komentuje situaci Dana Dvořáková. Podle výsledků výzkumu se 63 procent mladých obává, že po studiu nenajdou práci, nejvíce negativních ohlasů projevuje Evropa. V porovnání se světem projevují mladí Češi velké obavy o svou budoucí finanční situaci. Zatímco 61 procent všech dotázaných si myslí, že si dokážou našetřit na důchod, 61 procent Čechů se obává, že budou muset pracovat až do konce života. Češi mají proto největší starost o své budoucí finanční možnosti, nejméně se obávají o svou bezpečnost a mezilidské vztahy.
Muži se považují za znalce technologií
Za perspektivní obor dotázaní považují moderní technologie, necelých 40 procent všech dotázaných v nich vidí budoucnost. Česká generace vidí stále větší perspektivu v cizích jazycích, ale může to být proto, že na rozdíl od jiných respondentů Češi světovým jazykem nemluví. Velká část mladých Čechů je také ochotná pracovat v zahraničí.
Jak Češi ovládají moderní technikuExcelentně: 29 % Dobře: 56 % Základně: 14 % Neovládají: 2 % |
Velká část výzkumu se orientovala na význam technologií v životě této generace. Z výzkumu vyplývá, že "generace Y" tráví v průměru 6 hodin denně využíváním technologií, především počítačů a chytrých telefonů.
"Hlavním rysem této generace je využívání technologií, její život probíhá on-line," komentuje Dvořáková. Na pracovním trhu je dnes práce na počítači nezbytností a tyto tendence můžeme pozorovat dnes i u primárního vzdělávání. Děti z prvních ročníků základních škol se učí psát tzv. technickým písmem a používat moderní technologie při výuce.
Celých 76 procent dotázaných vlastní chytrý telefon, nejvyšší výskyt smartphonů přiznává Asie (83 procent), nejnižší střední a východní Evropa (60 procent). S tím souvisí i technická gramotnost této generace. Dohromady 80 procent mužů a 69 procent žen se považuje za technologicky vyspělé. Pradoxně 81 procent českých mužů uvádí, že jsou v moderních technologiích zdatnější než jejich vrstevníci.
"Postoj k moderním technologiím navíc názorově rozděluje muže a ženy," komentuje závěry průzkumu Dvořáková. Rozdíl mezi technickou excelentností mužů a žen je celých deset procent.
Moderní technologie jsou také mezi mladými nejoblíbenější zdroj informací. Zhruba 50 procent tázaných považuje internet a sociální sítě za nejvýznamnější zdroj informací a zábavy.
Vláda prý studentům a absolventům pomáhá
Průzkum provedla agentura Penn Schoen Berland na začátku tohoto roku. Výzkumu se zúčastnilo na 12 tisíc respondentů ve věku 18 až 30 let z dvaceti sedmi zemí světa, z toho kolem pěti set jich bylo z Česka.
České ministerstvo školství a ministerstvo práce se při prezentaci pochlubilo projekty na pomoc mladým lidem hledajícím práci. "Ve spolupráci s ministerstvem práce jsme vytvořili několik programů pro začlenění mladých lidí na trh práce," představuje Michal Urban, ředitel Odboru pro mládež ministerstva školství vládou podporované programy.
Sem patří program Stáže ve firmách, zaměřený na absolventy, program POSPOLU, ve kterém studenti doplňují své teoretické odborné znalosti o praxi, VIP KARIÉRA II, která především žákům základních a středních škol napomáhá při výběru budoucího oboru. Další pomocí studentům je Projekt K2, který umožňuje mimoškolní vzdělávání a upozorňuje na význam neformálního vzdělání na dnešním pracovním trhu.
