Výzkumníci projekt, který nyní vstupuje do poslední letošní fáze, rozvrhli do čtyřletého období. Během něj prozkoumají situaci tisíců domácností a její proměny v čase. K domácnostem, v nichž už byli, se plánují - budou-li obyvatelé souhlasit - vracet s dotazníky i v následujících letech. Ptají se dospělých i dětí od deseti let, pokud s tím rodiče souhlasí.
Zajímají je hlavně otázky spjaté s bydlením, zdravím, prací a vzděláváním, rodinným životem, trávením času či politickou a občanskou participací (detaily jsou k nalezení na webu, který k prezentaci projektu zřídili).
Proměny české společnostiVýzkum se koná v letech 2015-2018
|
Podle sociologa Daniela Prokopa ze společnosti Median, která spolu s agenturou Stem/Mark zajišťuje sběr dat v terénu, podobný výzkum v České republice dosud chyběl.
„Můžeme většinou jen povrchně usuzovat, jak na lidi v dalších letech dopadá, když přijdou o práci, zadluží se, skončí jim mateřská, přestěhují se a s jakými problémy se kvůli tomu potýkají, na jaký typ rodin nejvíc dopadají ekonomické krize - komu zhorší životní úroveň - a podobně. Právě malá popsanost těchto procesů je přitom často zmiňovaným důvodem, proč se s nimi ve veřejné politice pracuje méně, než by se mělo,“ řekl iDNES.cz Prokop.
Ojedinělost výzkumu spočívá podle autorů v kombinaci velkého množství zúčastněných domácností (v prvním roce pět tisíc), dotazování všech členů domácnosti, rozvržení do čtyřletého období i široký tematický záběr - nejde jen o témata společenská, ale také například ekonomická či demografická.
Příkladem budiž otázka uplatnění matek s malými dětmi na pracovním trhu. Zatímco dnes se na téma skloubení mateřství a kariéry mohou politici ve Sněmovně nanejvýš překřikovat, výzkum nabídne tvrdá data: kde a jak velkým problémem je kapacita jeslí a školek, jaká je dostupnost dalších možností předškolní péče o dítě, jakou roli hraje nabídka částečných úvazků, pružné pracovní doby či práce z domova, případně nastavení daňových slev a státní sociální podpory rodin.
Politici se pak sice budou moci nadále překřikovat, bude ale snazší rozeznat, kteří vycházejí jen z osobních dojmů a kteří argumentují čísly vycházejícími z vědecké práce.
Přístup bude mít každý, závěry budou na internetu
Přístup k datům ale nebude omezený jen na politiky. Shromážděná data budou v anonymní souhrnné podobě veřejně přístupná v Českém sociálněvědním datovém archivu. Výsledky v různých oblastech si občané, jejich sdružení, lokální politici i různé organizace sami budou moci prohlížet a analyzovat, případně využívat k tvorbě návrhů na zlepšení veřejné politiky.
Sociolog Prokop doplňuje, že výzkum je jinak koncipovaný než sčítání lidu či statistické výzkumy ČSÚ. “Rozdíl je, že nesbíráme jen pár objektivních údajů o domácnosti. Proměny české společnosti popisují společnost do hloubky a zkoumají i to, co si lidé myslí, kde vidí problémy, jak jednotlivé věci prožívají. A hlavně sledujeme domácnosti v čase - sčítání se koná jednou za deset let a nikdo neví, co se mezi tím s domácnostmi děje. Pro obecný popis společnosti sčítání stačí, ale o tom, jak optimalizovat pomoc matkám samoživitelkám, sociální bydlení, komu pomáhat v přechodech do důchodu či ze školy do zaměstnání, co a jak s předlužením a dalšími problémy moc neřekne,“ uvedl.
Jste nenahraditelní, za vaše odpovědi zaplatíme
Vybrané domácnosti jsou z pohledu výzkumníků nenahraditelné, tazatelé tak nemohou v případě odmítnutí či nezastižení prostě „zazvonit u sousedů“. Z každého regionu a obcí různých velikostí vybrali i za pomoci náhody desítky a stovky adres tak, aby výběr co nejpřesněji reprezentoval obyvatelstvo celé České republiky. Tedy v něm jsou zastoupeny domácnosti bohaté i chudé, početné i malé - kritérií je celá řada.
K tomu tazatelé nabízejí lidem zcela hmatatelnou motivaci: účast je finančně ohodnocená. „Domácnosti dostávají v průměru okolo 400 Kč za hodinu strávenou dotazováním. Je to nutné, abychom zajistili velkou návratnost a měli ve vzorku i vyšší příjmové skupiny. Odměny mohou lidé poukázat na charitu, což nějakých pět procent domácností dělá,“ popisuje Prokop.
Britská inspiraceS iniciativou přišli vědci, stát se přidal Výzkum Proměny české společnosti je iniciativou vědeckých pracovníků, nikoliv vlády. Podobně tomu bylo například ve Spojeném království, kde už 24. rokem běží projekt Understanding Society, původně akademická iniciativa Univesity of Essex. Dnes se jej účastní 20 tisíc domácností, témata výzkumníkům zadávají i složky vlády či státní administrativy. Výsledky používají při své práci. Čeští výzkumníci by chtěli založit podobný model spolupráce. |
Autoři projektu předem počítali, že jim někteří oslovení lidé odmítnou odpovídat. „Protože výzkum svou velikostí hledá v České republice jen těžko obdoby, bylo na začátku poměrně těžké vyslovit realistická očekávání ohledně toho, jaká bude ochota domácností se do výzkumu zapojit,“ vysvětluje Michaela Röschová ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Na některé adresy se podle ní tazatelé vracejí několikrát, pokud se jim nepodaří obyvatele zastihnout - děje se to častěji u jednočlenných domácností a celkem těch „nezastižených“ bude na konci výzkumu až pětina.
Mezi důvody odmítnutí účasti ve výzkumu pak Röschová uvádí nedostatek času, obavu vpustit tazatele do bytu nebo prostě neochotu zapojit se.
Obavu ze vpuštění cizích lidí do bytu se výzkumníci snaží rozptýlit. O výzkumu informovali starosty obcí, v nichž data sbírají, domácnostem předem posílají dopisem avízo a informační leták, lidé se mohou na detaily zeptat na telefonických linkách obou agentur. Domluvit lze datum i místo setkání.
Vědci počítají i s tím, že v dalších letech nezískají souhlas k opakovanému dotazování u lidí, kteří jim o rok dříve kývli. Nové domácnosti kvůli tomu ale vybírat nebudou, velikost panelu je pro ně - při předpokládané míře odmítání - dostatečná. Oslovené domácnosti si ovšem zkusí udržet.
„Domácnosti dotázané letos budeme žádat o spolupráci ještě třikrát. Toto opakování je nejsilnější stránkou výzkumu,“ uvedla Michaela Röschová s tím, že výzkumníci takto budou moci mapovat, co se v životě domácností mění a co naopak zůstává stejné. Ptát se ale budou i na aktuální problémy ve společnosti.
Podobné výzkumy se podle ní v zahraničí osvědčily, například Austrálie podle nich nastavila parametry rodičovské dovolené či minimální mzdy.
