Čtyřicet procent účastníků výzkumu společnosti Scio by se účastnilo protiromského pochodu nebo by jej podpořilo (ilustrační snímek).

Čtyřicet procent účastníků výzkumu společnosti Scio by se účastnilo protiromského pochodu nebo by jej podpořilo (ilustrační snímek). | foto: Petr Topičpro iDNES.cz

Dvě děti z pěti by podpořily pochod proti Romům, ukázal výzkum

  • 35
České děti mají rády průměr. Nejlépe totiž hodnotí ty spolužáky, kteří ničím příliš nevybočují. Negativní vztah mají zejména k Romům, vyplývá z výzkumu společnosti Scio. Čtyřicet procent jeho účastníků by se například přidalo k protiromskému pochodu nebo by jej alespoň podpořilo.

Žáci vybírali podle obrázků a popisu osmi imaginárních dětí, se kterým z nich by chtěli sedět v lavici, chodit na kroužek, nebo s kým by si naopak nerozuměli. Na jejich rozhodování mělo vliv především to, zda daná postava působí přátelsky či usměvavě, jestli je obézní a jakou má barvu pleti. Výrazně tak dají na vzhled ostatních.

"Při výběru postav spíše přijímali ty, které příliš nevybočují od "normálu". Naopak negativně byly hodnoceny odchylky od "normálu" v negativním, ale i pozitivním smyslu; například ti, kteří se moc dobře učí nebo jsou sebevědomí," uvádějí výzkumníci.

Podle spoluautorky výzkumu Adély Zelendy Kupcové z Fakulty humanitních věd Univerzity Karlovy děti nejlépe hodnotí spolužáky, kteří příliš nevybočují, mají smysl pro humor a nejsou "šprti". "Konformita je základem popularity v dětském kolektivu," zmínila doktorandka aplikované etiky Kupcová.  

Čtyřicet procent žáků v dotazníku uvedlo, že pokud by se u nich konal pochod proti Romům, tak by se k němu přidali, nebo by jej podpořili. Čtvrtina dětí by se naopak neúčastnila, 16 procent by se někam schovalo a jen osm procent by s pochodem vyjádřilo nesouhlas.

Třetina žáků také prohlásila, že by se s Romy nikdy nekamarádila. "Nejčastěji se žáci vymezovali vůči Romům, jiná etnika jsou pro žáky přijatelnější," podotýkají autoři výzkumu.

Scio provedlo výzkum od listopadu 2012 do března 2013 na 39 školách ve všech krajích kromě Prahy v rámci projektu Multipolis. Zapojilo se do něj 1 744 žáků 6. a 9. tříd. Konfliktnější odpovědi v dotazníku volily zejména děti ze středně velkých obcí s počtem obyvatel mezi 10 až 70 tisíci. Závěry výzkumu podle jeho autorů učitele zúčastněných tříd příliš nepřekvapily.

Děti lépe hodnotily bulvární než seriózní článek

Averzi vůči Romům ukázala i interpretace článku o přepadení chlapce neznámými útočníky. Přestože v textu nebylo o Romech ani slovo, téměř čtvrtina dětí je označila za možné pachatele. Dalších šest procent z článku vyvodilo, že se znepokojení občané bojí Romů.

Žáci četli o události dva články; jeden byl bulvárně pojatý, druhý byl věcnější a méně emotivní. Dvaašedesát procent z nich uvedlo, že se více dozvěděli z bulvárního článku, tento text se více líbil 55 procentům dětí. Chlapci hodnotili seriózní text o něco lépe než dívky.

Výzkum zjišťoval i ochotu dětí se angažovat. Například padesát šest procent dotázaných by využilo školní schránku, kam by se dávaly náměty na zlepšení výuky či tipy na školní výlet. Zhruba pětina by počkala, co udělají ostatní, necelá čtyři procenta by schránku použila jako odpadkový koš. Do rozhovoru svých rodičů o politice se však děti příliš nezapojují.

Součástí projektu Multipolis je i stejnojmenná desková hra, která na 700 školách slouží jako pomůcka pro výuku multikulturní výchovy. "Hra má žákům nechat prostor přemýšlet o lidech, o životních situacích a odlišnostech ve společnosti. Jejím cílem není vnucovat žákům názory nebo jim říkat, co je správné a co ne," uvedl spoluautor výzkumu Štěpán Pudlák ze Scia. Podobné aktivity mají negativní postoje snížit.

"Ovlivňování vztahů ve společnosti je ale dlouhodobá záležitost. Je nutná větší podpora inkluzivního vzdělávání, aby ve třídách bylo co nejširší spektrum žáků. To může obrušovat hrany. Je nutné to dělat s rozmyslem, ne rušit všechny praktické školy," uvedl mluvčí Scia Bohumil Kartous.

Ministerstvo školství představilo loni na podzim seznam kroků, které mají podpořit začleňování Romů do běžných škol, část z nich totiž chodí do praktických škol určených pro žáky s lehkým mozkovým postižením neoprávněně (více čtete zde). S rušením praktických (bývalých zvláštních) škol resort nepočítá (více čtěte zde).

Špatné vztahy s Romy ukázal i nedávný průzkum agentury CVVM. Podle něj považuje soužití s touto menšinou za problematické 87 lidí ze sta, což je nejvíce za posledních patnáct let (více čtěte zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video