Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

iPhone v kapse je asi pro mladé víc než cigarety, říká spoluautor studie

  20:07aktualizováno  20:07
Rozdíl byl obrovský, báli jsme se, že jsme někde udělali chybu, říká Ladislav Csémy o studii, která ukázala, že čeští teenageři méně pijí, kouří a užívají drogy. Raději vše s odstupem pár měsíců zopakovali na jiných školách, aby si byli jistí.
Teenageři v zaujetí svých smartphonů.

Teenageři v zaujetí svých smartphonů. | foto: Profimedia.cz

Každodenních kuřáků mezi českými adolescenty během čtyř let ubylo o polovinu, zjistila Evropská studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), jejíž přípravu Czémy v Česku koordinuje (více o výsledcích studie jsme psali zde). Podobné je to u alkoholu nebo konopí. Tak rychlou změnu od roku 1995, kdy se na zpracování této studie v Česku podílí, ještě nikdy neviděl.

Znamená to, že čeští teenageři přestali pít alkohol a kouřit cigarety?
To určitě ne. Mezi českými teenageři je neobyčejně nízký počet abstinentů, v tom jsme stále na jednom z předních míst v Evropě. Nejdůležitější je ale nadměrné pití, což je v rámci této studie definováno jako pět a více sklenic alkoholu během jedné příležitosti. A tam nás trend těší. V roce 2011 nadměrně pila pětina mládeže, nyní to kleslo na 12 procent.

Vývoj častého pití alkoholu podle druhu alkoholického nápoje v letech 1995–2015 (v %).

Vývoj častého pití alkoholu podle druhu alkoholického nápoje v letech 1995–2015 (v %).

Vývoj prevalence kouření v posledních 30 dnech v letech 1995–2015 (v %).

Vývoj prevalence kouření v posledních 30 dnech v letech 1995–2015 (v %).

U kouření je to totéž?
V kouření jsme na rozdíl od alkoholu nad evropským průměrem jen lehce. Zkušenost s ním má 16 procent mladých Čechů, evropský průměr je 14 procent, jsou tady ale značné rozdíly, v severní Evropě například kouří do 3 procent mladých lidí, nízký je i podíl mladých lidí konzumujících alkohol, s výjimkou Dánska.

S kouřením má zkušenost třetina třináctiletých Čechů. To je málo?
Je to hodně, ale je to méně než před pěti lety. My jsme před čtyřmi lety měli 8,5 procenta silných kuřáků a spadlo to na 4,5 procenta, to znamená pokles mezi šestnáctiletými kuřáky na polovinu. Podobně máme hodně třináctiletých, kteří mají zkušenost s alkoholem, ale opět je jich méně než před čtyřmi lety.

Průměrný věk první zkušenosti s kouřením cigaret a konzumací alkoholu v letech 2007–2015 (v %).

Průměrný věk první zkušenosti s kouřením cigaret a konzumací alkoholu v letech 2007–2015 (v %).

Jak velký je rozdíl mezi chlapci a dívkami?
Ten se vyrovnává. Už před několika lety jsme tento trend pozorovali u drog jako pervitin a heroin, po roce 2000 to nastalo i u kouření cigaret, nově u konopí. Ještě před čtyřmi lety konopí užívalo více chlapců než dívek, nyní je to vyrovnané.

Proč vás výsledky u alkoholu a cigaret tak překvapily? Konzumace nelegálních drog u teenagerů klesá už několik let...
Zatímco u nelegálních drog byla přijata spousta opatření, je tady celá politika zaměřená na prevenci, u alkoholu a kouření tu nic takového nebylo. Mě ale ani tak nepřekvapilo, že došlo k poklesu, to se stalo v celé Evropě, ale že je tak velký.

V čem jsme ve srovnání s Evropou stále nad průměrem?
Zůstáváme nadprůměrní, pokud jde o zkušenosti s konopnými drogami, tam jsme byli na prvním místě před 4 lety a jsme na něm stále. Jsme nadprůměrní i pokud jde o to kouření cigaret, u jiných nelegálních drog se držíme na průměru. Nadprůměrní jsme také v užívání sedativ.

Trendy ve zkušenosti s užitím konopných látek v životě podle pohlaví v letech 1995–2015 (v %).

Trendy ve zkušenosti s užitím konopných látek v životě podle pohlaví v letech 1995–2015 (v %).

Sedativa? To je něco nového?
Úplná novinka to není, ale čísla jsou vyšší, než byla v roce 2011, a jsou výrazně vyšší, než je evropský průměr. (Zkušenost se sedativy má 15,7 procent šestnáctiletých Čechů, evropský průměr je 6,3 procenta, jsme na druhém místě – pozn. red.) Typicky jde o adolescentní děvčata, která mají tendenci řešit problémy prášky na bolest.

Když se vrátím k těm celkovým výsledkům - čím si ten pokles vysvětlujete?
Víme, že k tomu došlo i jinde v Evropě. Patrně to souvisí se změnou životního stylu. Jde o to, co je pro ty mladé důležité. Možná to, že vytáhnu z kapsy iPhone, je pro ně víc, než když vytáhne z kapsy Marlbora a nabídne svým kamarádům. Je ale možné, že tu roli hraje i prevence a zkušenost. Mají zkušenost s generací, která legální i nelegální drogy užívala více. Vědí o někom, komu se to nepovedlo, nedostal se kvůli drogám na školu nebo z ní vypadl, nebo dokonce zemřel, to může být určitá obava, ale spíš půjde o přesun u hodnotových preferencí. Už jen ten čas, který tráví u nějakého přístroje, to jsou obrovské změny, 40 procent českých teenagerů na internetu surfuje denně 4 hodiny a více.

Počet hodin trávených na internetu ve všední den a o víkendu, rok 2015 (v %).

Počet hodin trávených na internetu ve všední den a o víkendu, rok 2015 (v %).


To jste také zjišťovali v rámci studie ESPAD?
Rizikové formy chování spojené s internetem byly do studie zařazeny poprvé. Sledovali jsme surfování po internetu, gaming a gambling.

Není čas strávený na internetu rizikem sám o sobě?
Je to tak nový fenomén, že zatím nevíme, jaký bude vliv internetu z dlouhodobé perspektivy. Ale nárůst on-line hraní je obrovský. (Zkušenost s on-line sázkami má 9 procent šestnáctiletých, mezi rizikové hráče patří 3 procenta – pozn. red.)

Obvyklé trávení volného času – frekvence 1 týdně a častěji, rok 2015 (v %).

Obvyklé trávení volného času – frekvence 1 týdně a častěji, rok 2015 (v %).

Kde vidíte největší rizika do budoucna?
Z hlediska veřejného zdraví je to pořád alkohol a tabák. To jsou rizika, která často bývala opomíjena, mluvilo se o heroinu a marihuaně, ale legální drogy odpovídají za 90 procent zdravotních a ekonomických škod, které návykové látky společnosti způsobují. A pokud se mladí lidé nacházejí v něčem jiném než v kouření a alkoholu, je to dobře.

Tak vypadá nejnovější iPhone 7 Plus, který v ČR zatím nekoupíte:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.