Premiér v obložení novinářů.Jeho předchůdci občas novinářům nadávali nebo strčili do novináře či kameramana.

Premiér v obložení novinářů.Jeho předchůdci občas novinářům nadávali nebo strčili do novináře či kameramana. | foto: Dan Materna, MAFRA

Novináři škodí, ale mají vliv a je dobré s nimi vycházet, míní politici

  • 30
O práci novinářů velké mínění nemají, ale vztahy s nimi mají celkem harmonické. Nejspíš proto, že práci médií považují za vlivnou. Tak dopadl výzkum mezi českými politiky, který se zaobíral jejich postojem k novinářům a kvalitě žurnalistiky. Vypracoval ho Institut komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Podle autorů průzkumu se téměř polovina členů parlamentu domnívá, že média mají negativní vliv na fungování demokracie, čtyři pětiny zákonodárců si pak myslí, že přispívají ke snížení důvěry lidí v politiky. Navzdory tomu však politici považují své vztahy s novináři vesměs za harmonické či neutrální.

Jak uvádí tisková zpráva institutu, téměř čtyři pětiny oslovených politiků si myslí, že média rozhodují o tom, jaká témata jsou v politice důležitá. Tři čtvrtiny jsou přesvědčeny, že média vytvářejí politiky, tedy že se podílejí na tom, kdo se do politiky dostane, a kdo naopak nikoli.

Výzkum mezi 110 politiky

Politiků se na novináře a práci médií akademici ptali na konci roku 2014 a začátku roku 2015. První data z výzkumu s názvem Postoje českých politiků vůči médiím a kvalitě žurnalistiky zveřejnili nyní.

Dotazníky vyplnilo celkem 82 poslanců a 28 senátorů. „U většiny stran se podařilo provést rozhovory se zhruba polovinou jejich zástupců v parlamentu, mírně podreprezentované byly strany, které jsou součástí vládní koalice,“ uvedli autoři výzkumu Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Hlavním cílem výzkumu bylo podle jeho autorů zjistit, jakou moc přisuzují politici médiím, jak posuzují jejich fungování s ohledem na jejich roli v demokratické společnosti a jaké jsou jejich vztahy s novináři.

Mít povědomí o tom, jak politici chápou média a práci novinářů, je důležité. Ovlivňuje to totiž způsob, jakým politici k médiím přistupují a zprostředkovaně i to, jak se k politikům chovají novináři. A v konečném důsledku to může mít dopady na důvěru lidí v politiku,“ vysvětlil význam výzkumu jeho koordinátor Roman Hájek.

Téměř polovina poslanců a senátorů se domnívá, že média mají negativní dopad na fungování demokracie. Opačný názor zastává jen 13 procent dotázaných. Podle čtyř pětin média podrývají důvěru v osobnosti politiků, 72 procent si myslí, že narušují i důvěru v politický systém.

Největší vliv má Česká televize

Největší vliv na politiku přisuzují její aktéři veřejnoprávní televizi. Za výrazný jej považuje tři čtvrtiny dotázaných. Druhým nejvlivnějším typem média jsou podle poslanců a senátorů komerční televize (60 procent), dále seriózní tisk (52 procent), bulvární tisk (49 procent) a on-line média (41 procent). 

Až za zpravodajskými weby skončil vliv Facebooku a Twitteru. Výrazný vliv jim přisuzuje 34 procent dotázaných. Devadesát procent z nich je ale považuje za nezbytnou součást kampaní a víc jak tři pětiny za součást každodenní práce. 

Politická žurnalistika se podle 77 procent dotázaných řídí požadavky na rychlost zprostředkování informací, 91 procent politiků také zmiňuje potřebu oslovit co největší publikum. Téměř tři pětiny politiků si myslí, že novináře motivuje k psaní o politice snaha vyjádřit své osobní názory na politické dění.

V posledních letech podle 85 procent dotázaných roste negativní referování o politice v médiích. Podobně velká skupina se domnívá, že se v médiích stále častěji referuje o různých politických taktikách, tedy například kdo s kým bude hlasovat či kdo se proti komu vymezil. Takové informace jsou ale podle politiků na úkor informací o skutečné podstatě věci. S tím souvisí i názor dvou třetin poslanců a senátorů, že v médiích klesá zastoupení složitých, komplexních témat.

Harmonický vztah většinou bez kamarádství

Navzdory těmto výtkám vnímají politici své vztahy s novináři převážně jako harmonické a spíše pracovní. Za spíše či velmi harmonický jej označilo 53 procent dotázaných, za neutrální 41 procent, podle pěti procent je vztah s novináři spíše konfliktní. Nikdo z dotázaných podle autorů výzkumu nepovažuje vztahy s novináři za velmi konfliktní.

Pro politiky nebývá zvykem mít mezi novináři výraznější množství přátel. Novináře mezi přáteli nemá 45 procent dotázaných, 43 procent za své přátele považuje jednoho až pěti novinářů. Pokud se mezi novináři a politiky objeví nějaký konflikt, je podle politiků jeho nejčastější příčinou nesprávné zacházení s informacemi.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video