Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Výzkum: Evropa se dělí na Balkán a Sever

  0:02aktualizováno  0:02
Zapomeňte na Východ a Západ! Evropa se dělí na Sever a Jih, na Balkán a na Skandinávii. A toto dělení je možná důležitější než "hranice bohatství" na Odře a Nise. Je to totiž výrazný předěl mezi oblastmi rozdílných a rozporných hodnot. K Jihu patří silná role tradice a náboženství, nechuť k novotám a k cizincům, důraz na tradiční rodinu a tradiční vztahy rodičů a dětí, jakož i malý liberalismus ve vzdělání a v sexuální oblasti. Na Severu, ve druhém z těchto světů, převládá otevřenost a liberálnost v rodině, ve vzdělání i ve vztahu k ostatním.

Cenou za to je nulová hodnota přisuzovaná cílům jako zákon a pořádek nebo materiální jistota - vypadá to, jako by tyto národy snad už ani nemusely usilovat o podobné "hmotářské" cíle.

Tak vypadá Evropa podle průzkumů European Values Study, na němž se podílí většina zemí od Islandu po Řecko a od Atlantiku po Ural. V rámci tohoto projektu se už dvacet let zkoumají postoje jednotlivých národů ke vzdělání a práci, k rodině i státu, k Bohu i majetku.

"Balkán" samozřejmě není jen na Balkáně. Stačí se podívat na Polsko, zemi náboženských lidí s vysokou důvěrou k církvi. Ani záporný postoj Poláků k rozvodu či přerušení těhotenství a k homosexualitě není žádným tajemstvím. I tradiční postoj k dětem (mají poslouchat rodiče, ať jsou, jací jsou) nebo nechuť k cizincům by je řadily spíše po bok Rumunů či Bulharů.

(Tato nechuť se sice objevovala i v západní Evropě, ale hlavně tam, kde země zápasily s přílivem cizinců.) Polsko je také příklad země, která se rychle mění. Role řady tradičních hodnot i "hodnot" v minulém desetiletí klesala.

Také "Skandinávie" sahá daleko za hranice Švédska, Finska, Dánska či Islandu. Její pevnou součástí je Nizozemsko a v lecčems (míra náboženskosti, postoj k cizincům, odklon od tradiční rodiny, důraz na liberální vzdělání) zasahuje do západního Německa a Británie i dále, do střední Evropy a jinam.

Zvláštní kapitolou je "západní Středomoří", sahající až po Belgii i ono má svůj pól tradice v Portugalsku, ale jinak jeho obyvatelé sdílejí svéráznou a proměnlivou směsici tradičních a "volnostářských" hodnot.

Baštou tradiční Evropy je zjevně Rumunsko a země okolo něj: Bulharsko, Řecko, Maďarsko, Chorvatsko (v Jugoslávii se šetření neprovádělo). A tak, i když Maďaři nejsou tolik náboženští jako jejich sousedé, jejich tolerance v sexuální oblasti spíše klesá a také vstřícnost vůči jiným rasám nebo muslimům má daleko nejen ke Švédsku, ale dokonce i k Česku.

Češi jsou sem tam extremisté - téměř chorobně nevěří institucím, mají pramalou důvěru k lidem a Bůh pro ně ztratil tvář: uznávají ho nanejvýš jako "životní sílu". Během devadesátých let dali také zelenou sexuální toleranci, takže dnes jsou spolu se Slovinci spíše po boku Švédska než některého ze svých sousedů.

Jinak se pohybují někde ve středním proudu, i když obecně mají blíže spíš ke "Skandinávii": ať už jde o důvěru k tisku nebo o postoj k tradiční rodině a k cílům, jako je podíl lidí na vládě nebo k zajištění svobody slova.

Zrcadlo hodnot odkrývá i další zajímavosti: naprostou ztrátu náboženské víry u východních Němců. Postoje v náboženské oblasti (ale také postoje k sociálním problémům) tak vytvářejí významný předěl mezi východem a západem sjednocené země (u řady dalších hodnot byly postoje lidí v obou částech Německa spíše podobné).

Porovnání hodnotových rozdílů ukazuje i to, že Rusové mají ke světu "Skandinávie" a Západu značně blíže než třeba Řekové - a že tedy jejich nároky na "místo v Evropě" nejsou tak úplně neopodstatněné.

Pohled na Rusy však připomíná i hranici, která přežila všechny protikomunistické převraty a postkomunistické transformace. Je to hranice nedůvěry, nedůvěry k lidem i institucím. Zatímco na Západě lidé někde věří spíše svým bližním a jinde zase více státu, úřadům, tisku či policii, postkomunistické země většinou neskrývají svou nedůvěru vůči obojímu (výjimkou zůstávali Poláci a Rumuni, u nichž ještě přetrvala důvěra k institucím).

A ještě jedno dělítko přežilo pád komunismu: rozdílný postoj k takovým věcem, jako je zákon a pořádek a růst cen nebo podíl lidí na vládě a ochrana svobody řeči. Zatímco na Západě považovali mnozí za hlavní úkol dalšího desetiletí druhou dvojici cílů, od Polska na východ měl v minulém desetiletí jasnou převahu důraz na zákon a hospodářskou jistotu - asi proto, že se jich tolik nedostávalo.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.