„V listopadu 2016 prezidentovi republiky důvěru vyjadřovalo 48 % občanů, v tom 15 % prezidentovi důvěřovalo „rozhodně“ a 33 % „spíše“. Nedůvěru prezidentovi republiky vyjádřilo 49 % respondentů, v tom 27 % „spíše“ a 22 % „rozhodně“,“ uvádí zpráva Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Zbylá tři procenta oslovených se nedokázala rozhodnout.
O měsíc dříve projevilo prezidentovi důvěru 56 procent respondentů, například v březnu letošního roku Zemanovi věřilo dokonce 62 procent lidí. „Důvěra k prezidentovi se tak od začátku druhé poloviny roku 2015 vůbec poprvé dostala pod úroveň 50, i když jen nevýznamně,“ uvádí zpráva o listopadovém stavu.
„Jde o již tradiční podzimní výkyv, který se v různé míře opakuje po každoročním tradičním antizemanovském podzimu,“ komentoval na Twitteru výsledky průzkumu prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Jde o již tradiční podzimní výkyv, který se v různé míře opakuje po každoročním tradičním antizemanovském podzimu: https://t.co/8GtNCzEHeW
Podrobnější analýza ukazuje, že prezidentovi věří zejména starší lidé. „Častěji prezidentovi důvěřují lidé ve věku od šedesáti let výše, důchodci, lidé věřící, dotázaní ze střední Moravy a Moravskoslezska, obyvatelé měst s populací od 15 do 30 tisíc, lidé, kteří životní úroveň své domácnosti hodnotí jako ani dobrou, ani špatnou, ti, kteří se politicky zařazují na levici či levý střed, voliči ČSSD či KSČM a ti, kdo důvěřují vládě, Poslanecké sněmovně, Senátu, krajským i obecním zastupitelstvům, starostům či hejtmanům,“ uvádí výzkum.
Tradičně nižší důvěry než prezident požívá v Česku vláda, v listopadu jí věřilo 35 procent lidí, což je o tři procenta méně než v říjnu. Z analýzy vyplývá, že důvěra ve vládu souvisí mimo jiné i s vnímáním ekonomické situace. Kritičtější lidé nebo ti, kteří vnímají vlastní životní úroveň jako špatnou, mají k vládě nižší důvěru.
Mírnou ztrátu důvěry zažívá také dolní komora parlamentu, které vyslovilo důvěru 26 procent respondentů, to je o procento méně než v předchozím měsíci. Senát si naopak mírně polepšil, když se o něm kladně vyjádřilo 28 procent lidí oproti 27 procentům v říjnu. I tak je to ale horší výsledek než na konci loňského a v prvních měsících letošního roku, kdy důvěru v horní komoru vyslovilo až 33 procent dotázaných.
Nejvyšší důvěru ze sledovaných institucí mají obecní zastupitelstva, pro které se vyjádřilo 62 procent lidí, a samostatní starostové, kterým věří 65 procent lidí. „V případě obecních zastupitelstev se vyšší důvěra, případně nižší nedůvěra, objevuje mezi dotázanými z obcí a malých měst od 800 do 2 tisíc obyvatel, obyvateli Jihomoravského kraje, věřícími katolíky a voliči ČSSD či ANO, naopak nižší důvěru či zvýšenou nedůvěru obecním zastupitelstvům šetření ukázalo u rozhodných nevoličů,“ konstatuje zpráva CVVM.
U obecních, ale také krajských zastupitelstev platí vztah mezi hodnocením ekonomické situace a vlastní životní úrovní. Větší spokojenost obvykle znamená vyšší důvěru v zastupitestva, ale také v práci hejtmanů či starostů. Při srovnání jednotlivých krajů je vidět, že nejvíce lidí věří krajské reprezentaci v Pardubickém kraji, naopak nejnižší důvěry požívají zastupitelé kraje Středočeského a Ústeckého.
